Italské mentolky
Marta Kučíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/516692/bmid_italske-mentolky-SKK-516692.jpg
4
60
60
Italské postřehy série
< 6. díl
O čem většinou klevetí Italky mezi sebou? A proč nepomlouvají své drahé polovičky? Kdy vás omyl omladí více nežli drahé krémy? Proč bývá v italských divadlech více mužů nežli žen? Opravdu mládí končí – viděno italskýma očima – až v sedmdesáti? Proč jsou některé žáby kurážné? Jsou vám bližší přivandrovalci, nebo rodáci? A je dobré se někdy „nemít dobře“? Jak nejlépe oslavit svátek žen? Co pomáhá na občasný maglajz v našich hlavách? Proč nám hudba šedesátek může zachránit život? Co se stane, když jdou ruce jinam nežli hlava? Proč italští muži zbožňují lékořici – a léčí lékořicí i lásku? A jaké je tajemství půvabu fešných italských vdov? To vše zjistíte v úsměvných příhodách z italského podhůří a jako bonus vám dá autorka nahlédnout i pod pokličku svých vyhlášených receptů – včetně několika tipů na zaručené půlnoční vyprošťováky.... celý text
Přidat komentář
Krátké, italské příběhy, které vypráví autorka Češka, která žije už 20 let v Itálii, v podhůří italských Dolomit.
Vtipné, milé i k zamyšlení
Na tyto italské příběhy se vždycky moc těším. Pokaždé mi dodají energii a pozitivní náladu. A to je pro mě moc důležité. Doufám, že p.Kučíková vydá ještě spoustu dalších knih.
Četli jsme opět jednim dechem laskavé italské příběhy, autorka jako u předchozích knih nechává svoje největší perly v posledních větách svých příběhů - chytily nás i přes předchozí přívětivý humor silně za srdce. Ilustrace její dcery jsou překrásné! Vivat Italia! Těšíme se na další knižní počin!
Energie, lehkost, moudra, něžný humor. To vše dostávám.
Jak se spřátelit se stárnutím a nakonec se zamilovat do stáří.
Líbí se mi životní styl a elán italského bytí.
"Má cenu si stěžovat? Ale na co? Že italskýma očima mládí končí v sedmdesáti, kdy začíná teprve střední věk?
A ten střední věk trvá do devadesáti, a pak přichází zralá dospělost a stáří?
A co chudáci třicátníci, čtyřicátníci či padesátníci? Těm teoreticky teče mléko po bradě a těší se na tajemné dozrávání a poznávání pořádného života." :-)
" Nenechme si hlupáky zaneřádit hlavu, protože jsou to jen ubozí žárliví žvanilové, nic víc. Pamatujme, že i vševěd může být prachobyčejným blbcem."
"Ať balón naděje, radosti a nadhledu lítá ve výškách. Ať lítá vysoko i ten váš!"
Původní nadšení z Jednohubek už je asi v nenávratnu. Poslední knihu vnímám spíš jen jako sbírku motivačních citátů. A to mě až tak nebere.
Vlastně mi dochází, že mě baví jen ta část s recepty, a to v posledních letech vařím jen v ohrožení života :-)
Sečteno, poměrně příjemná kniha, ke které se už ale nemám důvod vracet. Jednorázovka.
Pohled italských dam (dřívějšího data narození) na život, který svým osobitým stylem zachytila autorka, je opravdu osvěžující. Zpracování životních příhod paní Marty Kučíkové a jejího okolí bylo opět laskavé, čtivé a na duchu povznášející, i když se tentokrát více věnovala vážnějším tématům. Už teď se těším, až zase vyjde nová kniha a já budu moci nakouknout do italského světa, ve kterém se chmury nenosí a lidé k sobě mají tak nějak blíž.
Oddychovka v italském tónu, která pohladí, pobaví a i připomene, co je důležité.
Všechny předchozí knihy byly nabité energií, ale tahle je jiná. Taková smutná, co má lehce povzbudit. Všechno je vyprávěné jinak než obvykle. Úplně dobře se mi nečetla.
Tato kniha patří mezi slabší knihy paní Kučíkové, více mě oslovily edice "jednohubek, dvojhubek a trojhubek", moc mě nezaujaly příběhy ani styl psaní. Velice chválím ilustrace, ty nemají chybu! Každopádně ráda čtu knihy paní Kučíkové, často se k ním vracím.
Moje oblíbená autorka a její nová knížka. Postřehy ze života v Itálii jsou čtenářům vyprávěny, jak název říká, s příchutí svěžího humoru. Paní autorka se tentokrát dotkla s laskavostí sobě vlastní i vážnějších témat: Příliš mladá, O žábách a narciskách a Povrchní hráči na city. Její knížky mě pokaždé pohladí po duši. Sama píše v závěru knížky: A věřím zase v široká srdce... a dobré konce...
A tak to má přeci být :)
Chybí-li vám sebevědomí, cítíte-li se opuštěni, sami, unaveni, a hlavně staří, tak vřele doporučuju. Knihu jsem obdržela jako dárek, a čtu ji potřetí dokola. Lehkost, radost, humor, moudrost... zkrátka Itálie - díky.
Pokračování příhod z italského podhůří, opět milé a úsměvné čtení, ale předchozí trojhubky se mi líbily víc, nicméně i tak pro zlepšení nálady k přečtení doporučím.
Novinka od Marty Kučíkové. Autorky, kterou mám velmi ráda a na její knihy se vždycky moc těším.
Příběhy z Itálie ani tentokrát nezklamaly a já se většinu knihy smála na celé kolo. Autorka umí své příběhy podávat vtipně a s tou správnou dávkou lehkosti. Pokud paní Kučíkovou ještě neznáte, tak Vám její tvorbu opravdu vřele doporučuji. Moje oblíbená kniha od ní je „Z mého severoitalského deníku“ nebo „italské trojhubky“.
Ve velmi blízké době se chystám na čtení „Po italsku do hubky“ a na „Italské dvojhubky“. Hned jakmile vysvitne sluníčko v roce 2024, pustím se do nich!
Kniha se mi líbila asi nejvíc z této volné série příběhů české ženy, která spolu s rodinou před lety vycestovala do Itálie, aby tam začala žít a při té příležitosti si otevřela malý obchůdek. Zase to není žádné ucelené vyprávění, ale různorodé příhody, které denně zažívá. Tentokrát jsem byla spokojená snad ve všech případech, hodně mne zaujala povídka o žábě a potom i ta úplně poslední. O čem přesně kniha byla, psát nebudu - to snad ani není možné ;-). Ve finále hodnotím poctivými čtyřmi hvězdičkami, protože je to takové milé, oddechové počtení - jako protiklad k těm všem brutálním thrillerům, které mám ale také opravdu moc ráda ;-).
Knížku jsem si četla vždy před spaním, protože její milé vyprávění navozovalo pohodu a krásně uklidňovalo. Nejvíce mě chytla za srdce kapitolka Nová známost o paní s Alzheimerovou chorobou. Přiznávám, že jsem si skoro pobrečela.
Příběhy mi přišly podobné jako v předchozích knížkách a trochu rozvláčné. Chtěla jsem dát 3*, ale po poslední povídce, která se mi moc líbila a zároveň mi díky ní vyhrkly slzy, tak jsou to nakonec 4*. Těším se na další knížku.
I můj balón naděje, radosti a nadhledu zase lítá ve výšinách!
Opět vtipná,humorná jednohubka z řady knih od paní Marty Kučíkové.V krátkých povídkách se dočteme ,jak se život liší v Itálii a u nás z pohledu žen.
Italská žena nikdy nepomlouvá svého manžela a tak se musela i autorka poučit,když se sejde s italkami mluvit o svém muží ,jako o nejdokonalejším /i když to tak necítí/,nestárnoucím,který neubližuje zvířatům -prostě dokonalost sama.To je pouze z jedné povídky i ty ostatní mě opravdu pobavily.
Vtipné, příjemné, osvěžující. První knihy se mi líbily více, ale pořád vysoký standard a koupím si ráda i další nové. Až u této knihy jsem více vnímala generační rozdíl mezi mnou a spisovatelkou. Itálie je má skrytá láska, italské jídlo vášeň, italská nátura občas v dobrém úsměvná, italská móda dech beroucí, italské dámy vždy a za každé příležitosti elegantní a šik. Od těch bychom se my Češky měly učit. Doufám, že i já budu jednou úchvatnou starou, teda vlastně mladou dámou.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Italské jednohubky |
| 2018 | Italské dvojhubky |
| 2020 |  Z mého severoitalského deníku |
| 2021 | Italské trojhubky |
| 2019 | Po italsku do hubky |
Nejsem cílovka ani italský důchodce, ale čtenářská výzva splněna ;-)