Izba
Emma Donoghue
Neraz sa hovorí, že deti majú vždy pravdu. Aj preto úlohou rozprávača svojho trpkého príbehu zverila Emma Donoghuová päťročnému chlapcovi. Jack je mimoriadny rozprávač hneď z niekoľkých dôvodov: vyrastá v prostredí izby, záhradného domčeka prebudovaného na nedobytnú pevnosť, izolovaný od vonkajšieho sveta. Od svojho narodenia nikdy nebol „vonku“ a pozná iba predmety, s ktorými prichádza do styku vo svojej nedobrovoľnej cele. Poznanie o svete nadobúda iba prostredníctvom niekoľkých detských kníh a detských televíznych seriálov. Všetko, čo je mimo izby, je televízne, jedine izba je skutočná. Jeho výlučným medziľudským vzťahom je vzťah k rovnako uväznenej a týranej matke. Pravdaže, tento nielen materský, ale aj priateľský vzťah mu umožňuje duševne dozrievať oveľa rýchlejšie, než dozrievajú jeho rovesníci, a tak nás nemôže prekvapiť, že hoci má iba päť rokov, vie nielen čítať, písať a počítať, ale vie aj prekvapujúco presne a hodnoverne svoj príbeh vyrozprávať. Donoghuová „vonkajší svet“ chvíľami paroduje – najmä televízne interview s chlapcovou matkou a úryvky z novín, ktoré nastoľujú krivé zrkadlo všetkým necnostiam bulvárnej publicistiky, ale aj nezrozumiteľné mudrovanie psychiatra či čudne usporiadané pomery v rodine chlapcových starých rodičov. Ani chvíľu však nenecháva čitateľa v pochybnostiach, že matka a syn po „veľkom úteku“ začínajú nový život s optimistickou perspektívou.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2017 , Ikar (SK)Originální název:
Room, 2010
více info...
Přidat komentář
Výborná knížka o životě v zajetí. Vypráví příběh dítěte a jeho matky, jejich myšlení a přežívání.
Pokoj je kniha, která si vás udrží až do konce. Na styl vyprávění jsem si zvykat nemusela, naopak, byl pro mě velmi příjemnou změnou. Ať se v tom kritici hnípou sebevíc, autorka (a také lidé, kteří jí pomáhali zpracovat dílo do této podoby) si zaslouží neskutečný obdiv. Jackovo vyprávění bylo velmi realistické, plné úžasných propojek a návazností na vše, co se dozvídá o světě a lidech. Knížka by se pravděpodobně dala snadno přečíst i v angličtině, ale pro procvičování jazyka příliš vhodná nebude - při čtení jsem si občas vzpomněla na perličky Google překladače :) O to větší kus díku si zaslouží i překladatelka za to, že všechny slovní hříčky a Jackovy úvahy o doslovnosti některých klasických frází dávaly v češtině smysl. A že jich tam muselo být! V knize se našlo pár nudných chvilek, kdy děj začal upadat do stereotypu, to ale naštěstí vždycky brzy zachránil nový zvrat. Je to smutný příběh, ale skrývá také pozitivní poselství - že i v těžkých chvílích máme volbu, jak se ke své situaci postavíme, a volba Mami byla úžasná.
Nejdřívě jsem byla zklamaná stylem, jakým byla kniha napsaná - vyprávění malého chlapce. Jakmile jsem se ale dostala do děje, nemohla jsem se odtrhnout a četla jsem až do noci. Skvěle udělaná kniha! A nepřišlo mi, že by druhá polovina knihy byla zbytečná, právě naopak. V knize bylo hodně důležité to, jak se s tím vším nakonec vypořádali.
První čtvrtina ušla, i když to bylo přitažené za vlasy už od začátku, druhá čtvrtina popisovala útěk a úplnou pitomost věznitele. Druhou polovinu knihy jsem dočetl proto, abych se dozvěděl, co tam bude, když konec byl už v půlce, a nebylo tam už skoro nic.
Výborná kniha. Originální. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Určitě všem doporučuji! :o)
Pro mě naprosto úžasná kniha. Autorka ani v jednu chvíli nesklouzla k nereálnému (například kdyby se Jack po osvobození choval normálně a neměl problémy s adaptací, s chůzí atd.. ) což mě na knize úplně fascinovalo. Pro mě to nejlepší co může být. Snad ji brzy budu mít ve své knihovně :)
Kniha je napsána jazykem pětiletého kluka, který nezná nic jiného než svůj Pokoj. Ze začátku bylo pro mě obtížné se vcítit do pocitů tohoto kluka a jeho vlastního jazyku. Psychologický román, který se vymyká svým tématem ostatním světovým románům.
Už dlouho se mi nestalo, že bych nebyla schopná knihu v noci odložit. Emma má na svědomí pročtenou noc a já mám další zářez v oblíbených...
Velice působivá kniha. Z počátku jsem ji chtěl odložit, protože jsem se nemohl nějak dostat do stylu v jakém je psaná. Ale jsem velice rád, že jsem to neudělal. Kniha výborně popisuje život Jacka a jeho Mami, kteří jsou uvězněni v Pokoji. Nemohl jsem se od jejího přečtení odtrhnout. Jen mě trochu zklamal závěr, kdy jsem čekal, že bude trochu více rozepsaný. Ale i tak vřele doporučuji.
Úžasná kniha, která mě naprosto pohltila a nenudila ani chvilku. Nyní patří k mým nej .... doporučuji ostatním.
Pecka!!!! Naprosto úžasný román, sice se ze začátku trošku vlekl, jak už tady podotkli jiní, ale pak to dostalo spád a švih. Klobouk smekám před překladatelkou, které se podařilo dokonale převést mluvu pětiletého dítěte včetně nesprávného skloňování. Doporučuju!!
Nechci vyzrazovat zápletku, proto je pro mě složié napsat svůj názor. Děj Pokoje se rozbíhá příliš rozvláčně. Uznávám, že atmosféru tím Emma vykreslila dokonale. Ovšem pro mě byo těžké vydržet až do zajímavé napínavé části knihy. Prostředek byl v mých očích jednoznačně nejsilnější částí, pak zamířila křivka zábavnosti opět ke dnu. Bohužel, nejspíše nejsem člověk oceňující ve všech případech happy-end, ocenil bych otevřený konec v tragickém momentu. Pokoj by přišel o zhruba 40 stránek, přesto vše podstatné by zůstalo zachované.
Líbilo fakt hodně moc. Bylo to smutné, přitom hlášky malého Jacka i nutily k úsměvu. Možná i proto, že mám stejně starého syna, jsem neměla chvílemi daleko k slzám. Naprosto mě dokázala dostat autorka, která perfektně vystihla myšlení pětiletého dítěte. To, že je příběh vyprávěn řečí pětiletého, je neuvěřitelné plus knihy. A vůbec, všechny nápady mě dostaly. To, co maminka vymýšlí, aby pro syna udělala v pokoji 3,5x3,5 metry život srovnatelný s tím, co ona zná z normálního světa, je až neuvěřitelné. Tímto vlastně chválím i autorku, která nápady do hlavy románové Mami vložila. A zvykání si na následný "normální" život mě rozesmutňoval snad ještě víc než ten zamčený v "Pokoji". Doporučuji!
Kniha mě absolutně dostala....četla jsem jí na doporučení uživatelky akina a rozhodně nelituju....dokonce jí čte i manžel.
Knížka se mi tak líbila, že o ní budu muset ještě chvíli přemýšlet a počkat s další četbou, abych se na ni vůbec mohla soustředit. Postřehy malého Jacka byly tak trefné a vtipné, zárověň však smutné. Pokoj si určitě přečtu znovu, je to příběh, který se nezapomíná.
Naštěstí jsem nečetla popis na přebale, ale pouze kapitolu na zkoušku. Knížka se mi moc líbila a hned jsem ji doporučila některým dalším lidem. Myslím, že je to dokonalá ukázka toho jak nikdy nic nekončí. Ve chvíli, kdy si myslíte, že nejhorší už máte za sebou přijde další a možná obtížnější problém.
Podle popisu na přebalu jsem se bála, aby se kniha nevezla na vlně unášených a zavřených lidí... Také mě vyděsila charakteristika "jazykově svébytný". Bála jsem se zbytečně, ta kniha je neuvěřitelná svým příběhem i svým jazykem, který příběh dotváří. Je čtivá, ale není hloupá. Nemohla jsem přestat číst.
poutavý psychologický příběh matky a jejího syna ,který se po letech zajetí učí vnímat svět tam venku.