Já, Finis
Václav Dvořák
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/441110/bmid_ja-finis-Dza-441110.jpg
4
118
118
Ze Země se ztrácí kluci. Přesně v den svých osmých narozenin beze stopy zmizí a nikdo tomu nedokáže zabránit. Lidé ztratili veškerou naději, dokonce si už ani nekladou otázky kdo, kam a hlavně proč chlapce unáší. Dvanáctiletý Petr však nezmizel. Možná za to mohou jeho extrémně citlivé oči chráněné silnými černými brýlemi, které mu umožňují vidět i ve tmě. Díky nim spatří podivné přízraky kradoucí jeho brášku. Petr vymyslí šílený plán a jsou to právě jeho oči, které mu umožní nalézt cestu do temného světa nestvůr a monster. To, o čem si někteří dosud jen ve strachu šeptali, začíná mít jasné obrysy – nejsme tu sami. Kdo je všemocný Nepřítel, odkud pochází, co chystá a proč to všechno dělá? Rozhodující bitva se blíží, zánik světa tak, jak ho známe, je blíž, než si dovedeme představit. Václav Dvořák, autor oblíbené a oceňované knihy pro děti a mládež Písečníci a bludný asteroid (výběr Nejlepší knihy dětem, Kniha roku Libereckého kraje), přichází s dalším bohatě ilustrovaným dobrodružstvím. Pro nebojácné čtenáře od 11 let.... celý text
Přidat komentář
Láska sourozenců je cosi výjimečného, co ne každý má to štěstí poznat. Já tímto poutem byl požehnán hned několikrát. I tato kniha předává vůni této přízně. Jakožto nejstarší a tímto citem prostoupený, přidávám své svědectví, že pevně věřím ve stejnou schopnost oběti pro ty mé.
Tato kniha má velmi zvláštní název a myslím si, že to nemusí všechny čtenáře přilákat, ale hned prvních pár stran příběhu mě zaujalo. Kniha vás hned dostává do zajímavého originálního děje plný tajemství. Klobouk dolů Václavovi Dvořákovi za vytvoření velmi originálního příběhu s mnohými tajemství a s atraktivním světěm, ve kterém se příběh odehrává.
Musím přiznat, že jsem chvíli uvažoval o udělení 4 hvězd, kvůli občasným nekonzistentnějším a nevysvětlenými ostatními záhadami, ale příběh mě natolik bavil, že bych se styděl za udělení pouhých 4 hvězd.
Na příběhu je vidět, že Václav Dvořák není nějaký věděc, a že je pár věcí bráno velmi alternativně a teoreticky, ale příběh mě velmi zasáhl. Dovoluji si říct, že dokonce i více než známé dílo Prašina, které také vyhrálo magnesiu literu, jenom o rok později.
Příběh doporučuji všem, protože nabízí mnoho záhad a pro mě i s velmi atraktivním prostředím a je vidět, že si autor naplánoval konec předem, protože odhalování tajemství dávalo většinou smysl a byla strašně zábavná na odhalení.
I když si nemusíte být jistí samotným příběhem z pouhé obálky knihy, tak mi věřte, že si tuto knihu užijete a alespoň v mém případě mi bylo i trochu smutno, když jsem tuto knihu dočetl, částečně z velkých záhad a z velké kreativity od strany Václava Dvořáka.
Shrnutí:
Knihu jsem si velmi užil, určitě doporučuji všem a připravte se na prostředí, které se týká vesmíru a ná krásně prokreslený logický příběh, i když jsem tam našel pár skulinek, které mi nedávali smysl.
Zase další knížka, u které jsem rozpolcená. Autor tady ukázal, že nepotřebuje berličku ve formě známého příběhu, ale že dokáže psát i originálně. Pro zkušenějšího čtenáře jsou sice některé postavy nebo situace "čitelné", snadno odhadnutelné, ale děti to tak asi vnímat nebudou. Originality je tam navíc tentokrát opravdu dost. Líbilo se mi, jak byl vymyšlený důvod mizení kluků a jak je to vlastně s těmi nepřátelskými mimozemskými příšerami. Líbil se mi strhující konec knihy. Líbilo se mi to silné sourozenecké pouto.
Co se mi nelíbilo? Pasivní, fatalistický přístup rodičů. Nesrovnalosti, které postřehne i laik (možná jsem jen nedávala pozor a je to tam někde uspokojivě vysvětleno, ale dost jsem přemýšlela třeba nad tím, jak vlastně na Měsíci dýchali) - z lecčeho sice autor vykličkoval (třeba vysvětlení, jak si mohli všichni kluci rozumět), ale leccos zůstalo nevysvětlené nebo neuzavřené.
Problém jsem měla se vzhledem - kniha je na pohled udělaná moc pěkně, ale zvolený netradiční font mě při čtení rušil a dlouho trvalo, než jsem si na něj zvykla.
Zároveň mi opravdu dlouho vadila forma, jakou je kniha napsaná. Ich-forma ve spojení s přítomným časem pro mě byly skutečně rušivé a prala jsem se s tím většinu knihy. Když pominu, že se neustálým přítomným časem připravil autor o možnost pracovat střídáním časů s dynamikou textu (příběh se valí pořád podobným tempem bez šance si trochu odpočinout), spisovné/knižní koncovky sloves na -ji působí u dospívajícího mluvčího prostě nevěrohodně. Psát spisovnou, hezkou češtinou je chvályhodné, ale u dvanáctiletého kluka prostě není takové vyjadřování uvěřitelné.
I tady trvalo, než se příběh rozjel a začal mě bavit - musela jsem si počkat na dobu, kdy se Petr dostal do vesmíru.
Výhrad mám sice víc než dost, na druhé straně si toho pamatuju z četby překvapivě hodně i po několika letech od přečtení, a to jistě o něčem svědčí.
*Nejen nesmírně originální, ale hlavně neskutečně CHYTRÉ*
Než jsem si knížku "Já Finis" přečetl, očekával jsem i podle ilustrací poněkud "temnější" příběh, než na jaký jsem byl doposud u pana Dvořáka zvyklý. Dostalo se mi však naprosto GENIÁLNÍHO díla se skvělým nápadem, ze kterého mi sice opravdu běhal mráz po zádech..., ale běhal mi 1) originalitou, 2) provedením a hlavně tou 3) nepopsatelnou atmosférou, kterou jsem doposud našel jen v hrstce jiných knih. Tajemná cizí planeta, skupinka mladých povstalců, neohraní, ne-jenom zlí mimozemšťané a hlavně strhující příběh mě znovu donutil dát knížce 5/5 a za mě je tato kniha autorova zatím NEJLEPŠÍ:)
Knížku Já, Finis jsem přečetla minulý rok na dovolené. Její trochu temnější děj mě opravdu pohltil. Líbila se mi celková myšlenka, jak je děj napínavý a propracovaný až do velkého finále. Byla bych ráda, kdyby bylo pokračování. Tak snad se dočkám.
Druhá kniha od tohoto autora a za mě velká spokojenost. Jak jsem se do knihy Písečníci a bludný asteroid nemohla začíst, tak tato kniha mě hned od samého začátku vtáhla do děje. Je teda daleko víc dobrodružná a tajemná, než jsem čekala, ale má hned několik moc pěkných poselství.
Co mi na knize vadilo, bylo několik hodně složitě napsaných míst v ději, kdy i já jsem se znovu vracela, abych je pochopila. Taktéž mi vadilo, že v ději nebyl pro děti pořádně vysvětlen pojem "Dysonova sféra" - kniha je určena pro čtenáře od 11 let a tomuto tématu se děti ve škole budou věnovat až mnohem později.
Knihu doporučuji, ale za mě osobně si myslím, že je vhodná pro mnohem starší čtenáře než od 11 let (od 12-13 let).
Bomba! Zařazuji se do skupiny nadšených čtenářů, úplně mě to nadchlo! Ilustrace jsem důkladně studovala, taky pecka :-)
Původně půjčeno v knihovně pro skoro 10letého syna, ale už jsem nám knihu objednala domů a rovnou i s Písečníky pro mladšího syna (o těch zatím jen čtu pochvalné komentáře).
Ze začátku mi to tedy přišlo hodně temné, jakoby příběh nebyl vůbec pro děti, i s ohledem na celkem drsné popisy. Po přečtení to asi synovi s klidným srdcem dám přečíst, myslím, že poselství příběhu je jinak silné v tom pozitivní smyslu, že ty násilné popisy to překryje ;)
Líbilo se mi, že se autor neuchýlil k hovorové či nespisovné řeči a dokázal, že se i takový příběh s mladými hrdiny dá napsat krásnou češtinou :-)
(SPOILER) Narozdíl od písečníků(jeddničky, dvojka je výborná), kteří jsou sice skvělí, ale za mně pořád kopírka Pottera, je tohle naprosto top. Originální, mimozemštani jsou skutečně nepřirození a nechutní, kniha má obrovský spád a samozřejmě ilustrace, bez kterých je ale nutno říci kniha trochu nepochopitelná.
Za mě mnohem slabší, než Písečníci, i když synovi se to třeba líbilo více.
Pangalaktické problémy, několik ras mimozemšťanů, různorodé technologie, odboj, hrdinství... Přitom civilní, uvěřitelné, lidské. Jde o kluky, žádné supermany nebo Dušíny. Dobrodružství temné, někdy pravda opakovaným pojmenováním bezvýchodnosti situace až útrpné, ale nepřehánějící a nepřehrávající. Už jen samotný začátek knihy nás vrhá do jasně dané situace, která je pro lidstvo dlouhodobou velkou katastrofou, přitom i v ní si někteří dokáží najít své místo na slunci.
Kniha je sice určena pro mladší čtenáře (resp. posluchače), svými zvraty ale dokáže bavit i ty starší. Osobně se mi líbil ten poslední, osudově-vesmírný, který svou velikostí a historičností dosahuje úrovně myšlenky Temného lesa (Liou Cch'-Sin) - ostatně autor nad nosnými tématy dle svých slov očividně hluboce přemýšlel, o doplňující video si mu můžete e-mailem napsat. Krásně tak vše zapadlo na své místo a i dumavému/šťouravému čtenáři je umožněno přejít některé dřívější dějové nesrovnalosti/otázky s uspokojením.
Co naopak knize trochu ubírá, je děj úplně závěrečných stránek. Kdyby se místo něj hlavní postava probudila ze sna a předcházející dění by bylo jen noční můrou, rozdíl bychom prakticky nepoznali. Můžeme jen doufat, že vše opravdu proběhlo jak mělo a "vesmírné horory" se jednou nevrátí s ještě větší intenzitou. Nemluvě o všech těch dalších mimozemšťanských rasách, na které se při "nápravě" (asi?) nehledělo.
Druhou výtku bych měl k autorově popisu cizích míst. Vzhledem k tomu, že se čtenář jako pozemšťan (logicky) nemá čeho chytit, je orientace dosti obtížná (o to víc v audioverzi). A pokud zrovna nepomáhají ani obrázky, je zmatení dokonalé. Pokud tedy nebylo vyvolání těchto znejisťujících a desorientačních pocitů opakovaně autorovým cílem.
Během poslechu jsme také zjistili, že bez fyzického výtisku není zážitek plný. Ilustrace jsou totiž skvělé, atmosférické a text organicky doplňují. Všem posluchačům doporučuji všemi deseti. Hlas Jana Vondráčka knize dává nový rozměr, obrázky vše dělají ještě o řád reálnější.
Předčítáno synovi. Děj zajímavý, ale psané to je hrozně. Dyslektici budou mít problém nejen s pochopením, ale i s četbou. Spíše pro dobré čtenáře a dospělé. I když já se ztrácela místy též.
Opět půjdu proti proudu. Tohle že má být kniha pro 11 leté čtenáře? Když pominu hromadu násilí, popisné pasáže byly tak nejasné, že jsem si Dysonovu sféru musela googlit. Jako čtenář (uznávám, že čtenář náročný) si chci prostředí, ve kterém se dílo odehrává, představit, dostat se k postavám, moci s nimi prožívat příběh. Toho se mi bohužel nedostalo. Nicméně se mi líbilo, jak fungovala parta hrdinů, jejich přátelství a spolupráce. Hlavní postava je sympaťák, který má své silné, ale i slabé stránky (narozdíl od některých jiných chlapců), čímž se stává jeho role uvěřitelnou. Bohužel se ale ani tak ke knize či k autorovi vracet nebudu.
Skvělá kniha i pro děti, které nerady čtou. Po prokousáním se úvodními kapitolami je kniha nabitá akcí, dobrodružstvím a popisy bojů s příšerami. Zároveň v knize nechybí hlubší myšlenka zapsaná mezi řádky. Byla jsem mile překvapena propracovaností příběhu. Oceňuji také moc pěkné ilustrace, které pomáhají s představením si všelijakých příšer, ale zároveň neblokují představivost čtenáře. Rozhodně doporučuji každému zkušenějšímu čtenáři nebo jako společnou četbu do dílen čtení.
Napínavé, místy fakt drsné i trochu mimozemsky nechutné, nic pro bojácné malé čtenáře. Od určité chvíle má kniha neuvěřitelný spád. Ale to jsem znal už z Písečníků, tak mě to nepřekvapilo. Jak si ale knihy rád užívám a prožívám, tak se mi na konci trochu klepala brada a protože jsem to četl nahlas dětem, mám obavu, že se mi klepal i hlas. Tak mě to, přátelé, dojalo a uzemnilo. Podobný zážitek už jsem měl snad jen s Tajemným Vesuvem od Caroline Lawrencové.
Nebylo to špatné, to zas ne, jen to bylo takové... prázdné. Věci se tam tak nějak "děly", aniž by čtenář dostal důvod "proč". Prostě tomu takhle věř, drahý čtenáři, a nezkoumej to. Chápu, že to už není kniha pro mě, takže nechci soudit moc přísně.
Ze světa začali mizet chlapci ve věku osmi let, jen nyní dvanáctiletému Petrovi se to vyhlo, protože je světloplachý. Ale to neznamená, že je ze všeho venku, protože právě teď má mít jeho bráška osm let.
Velkolepé sci-fi dobrodružství pro děti Petrova věku plné akčních soubojů, odhalování tajemství, boji za svobodu a hlavně za záchranu vlastního brášky. Zjistíte, že přátelství lze nalézt kdekoliv a nejdůležitější je mít se o koho opřít a komu věřit. Poněkud temnější, takže nemusí sednout všem, ale vzhledem k tomu, že hlavními hrdiny jsou kluci, to bude spíše klučičí počtení. Vyprávění v ich-formě perfektně vtáhne do příběhu.
Pokud hledáte něco pro své děti po knihách jako je Dobrodružství Toma Sawyera nebo Foglarovkách, pak tohle může být parádní volba. Kniha byla mimochodem oceněna cenou čtenářů Magnesia litera 2021.
Kniha je temná, poutavá a rozhodně pro mě! Začátek byl trošku nudný, jelikož jsem neměl tušení, kde Finis ( Petr ) byl. Ale postupně to do sebe začalo zapadat. A jak tady někdo psal, a já s tím souhlasím, že na konci do sebe všechno zapadlo, ale dalo vám to možnost pro představivost, co bylo dál.... Takže jak bych knížku ohodnotil? Velký nadprůměr:)
Kniha která na trhu chyběla, ale vzhledem k cílové skupině, bych to hodně proškrtala, ale fakt hodně, minimálně o třetinu. Napsané je to hezky, tam se nedá nic vytknout.
Velice povedená knížka, opravdu si ocenění zasloužila. Nemohu a nechci srovnávat s Písečníky, protože každá má svoje kouzlo a obě mě oslovily i mém věku a líbily se mi. Opravdu je určena spíše starším dětem, protože napětí by se chvilkami opravdu dalo krájet. Já se přiznám, že na mě to dýchlo trochu foglarovskou atmosférou (ale v tom nejlepším slova smyslu), když skupina těch chlapců držela za jeden provaz, ale společné utrpení lidi stmeluje. Četla jsem několik dní a tak mě to vtáhlo, že poslední den jsem končila o půlnoci :-), jak jsem byla zvědavá. V závěru vyjdou najevo souvislosti, které nutí člověka popřemýšlet, ale zároveň je tam dost prostoru pro představivost co bylo dál... Prostě moje krevní skupina, všem mohu doporučit.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Písečníci a bludný asteroid |
| 2020 | Já, Finis |
| 2022 | Písečníci a probuzení krále |
| 2023 | Jak se vaří drak |
(SPOILER) !!! POZOR SPOILERY !!!
DLUŽÍM KOMENTÁŘ, a tak alespoň ve stručnosti napravuji: O knize jsem se poprvé dozvěděla v rámci předmětu Literatura pro děti a mládež, a byť ke sci-fi už nějakou dobu netenduji, zaujalo mě, že autor je Liberečák, a knihu si dala na seznam toho, co bych si chtěla přečíst. Sáhla jsem po ní až po Písečnících a musím konstatovat, že kdybych Finisem začínala, tak by mě autor zřejmě tolik neoslovil. Jednak mi neseděla grafická podoba knihy, ať šlo o minimalistické barvy a ilustrace, ale zejména sazbu písma a jeho font. Ten přítomný čas mi tolik nevadil, ale měla jsem veliký problém se začíst do příběhu. Především se však podepisuji pod tvrzení, že Já, Finis je fakt depka – něco takhle bezvýchodného bych desetileťákovi číst nedala. I když mi svět, kde se děj odehrával, byl vyloženě odporný, chtěla jsem vědět, jak to dopadne. Autor bohužel dost věcí uspokojivě nedovysvětlil a vcelku odbyl, s čímž se dětský čtenář asi vyrovná, ale dospělému to už bude vadit. Kupř. proč Nepřítel vůbec plánoval válku světů nebo proč si hlavní hrdina jako jediný na konci vše pamatoval? Jakožto rodičovi mi vadila i naprostá pasivita dospělých postav – to se opravdu nikdo nepokusil být vzhůru v noc, kdy mu mělo zmizet dítě? Přijít záhadě na kloub? Opravdu by se lidi tak rychle smířili s tím, že jim někdo krade děti? Úplně jsem nepochopila i pointu s Tygrem – co se s ním stalo a zda to opravdu byl bratr hlavního hrdiny?