Já, legenda
Richard Matheson
Ve světě plném upírů se živý člověk jednoho dne stane pouhou legendou… Přes den hledá zásoby v liduprázdném Los Angeles, v noci od svých dveří odhání smečku hladových upírů. Robert Neville vede osamělý život uprostřed apokalypsy, která dala rčení „můj dům, můj hrad“ úplně nový význam, přesto se odmítá vzdát naděje na porážku nenáviděných krvesajů – nebo alespoň na setkání s dalším člověkem. Smyslem jeho existence se stává hledání léku na tajemnou upíří nemoc, vůči níž je zřejmě imunní, a zabíjení těch, kteří se jí nakazili. Bolestné vzpomínky i temné myšlenky zahání nestřídmým popíjením whisky a poslechem vážné hudby. Pomalu si však začíná uvědomovat, že v tomhle novém světě je možná tím skutečným monstrem on sám… Jeden z nejslavnějších upírských románů 20. století. Klasické dílo americké žánrové literatury s prvky hororu a sci-fi, které se dočkalo několika filmových zpracování a okouzlilo i Stephena Kinga. Románem se inspirovaly celé generace hororových autorů. Čtivou, nestárnoucí klasiku si po několika knižních vydání můžete konečně také poslechnout!... celý text
Literatura světová Povídky Sci-fi
Vydáno:
2024
,
OneHotBook
Originální název:
I Am Legend, 1954
Interpreti: Jan Dolanský
více info...
Přidat komentář
Obvykle podobné knihy nečtu, zombie/upíři mě v literární podobě příliš neoslovují. O Mathesonově knize jsem samozřejmě věděl již delší dobu a vyhýbal se jí. Po přečtení mohu s čistým svědomím prohlásit, že jsem se jí vyhýbal zbytečně.
Kniha je o samotě, frustraci, samotě fyzické i psychické, o hledání smyslu bytí navzdory značným těžkostem a ranám osudu, o vůli přežít, přetrvat a přitom si zároveň udržet zdravý rozum, nezešílet.
Autorův popis, sonda do mysli hrdiny, je brilantní. Jen si představte, že se ocitnete v jeho kůži, z toho mrazí. Bezútěšný život. Vše je na hony vzdálené akčnějším příběhům. Přesto má kniha spád, nikde nezadrhává, kombinuje popis současnosti s několika vzpomínkami na minulost pro dokreslení motivace.
Jak již bylo napsáno níže, kniha je docela jiná než filmové zpracování, počínaje hlavním motivem, přes rozdílné hrdiny, a v neposlední řadě též odlišným závěrem.
Závěr se dá od určitého momentu předvídat, nicméně i tak působí značně silným dojmem. Úplná proměna, reverz situace.
Kniha naprostá pecka , tohle se četlo samo. Já měl smůlu před lety jsem viděl film a až ted jsem četl knihu. Kniha plný počet hvězd , nedá se srovnat s filmem , to je odpad. Tohle je surové, drsné , čtivé, kdo má rád postapo a nečetl vřele doporučuji .
“Já, legenda” od Richarda Mathesona je už docela starší záležitost. Poprvé byla vydána v roce 1954. Proto, když jsem četla o roce 1976 jako o daleké budoucnosti, trochu jsem se bavila.
Ale to je asi vše, co bylo v knize k smíchu, zbytek jen napětí a strach, jenž se stupňovaly tak, že jsem nebyla schopná knihu odložit, dokud jsem ji nedočetla. Kniha je napsána mistrovsky. Ačkoliv je to upírské téma, moc akčních scén tam není. Autor nádherně popisuje pocity hlavního hrdiny, jeho vzpomínky a současný život se prolínají mezi řádky.
Moc hezké čtení, napínavé od první do poslední stránky. Tento styl psaní mám moc ráda. Autor si pohrává se slovy a popisy, a přitom to není nudné. Nemusí všude cpát nějakou akci aby udržel čtenáře v pozoru. Super.
Z této knihy jsem nadšená a půjdu si vyhledat nějakou autorovu další knihu. Zpočátku jsem byla rozčarovaná, protože jsem nejdříve viděla film a hlavní hrdina knihy se ani omylem nepodoboval Willu Smithovi. Ale nakonec to nebylo na škodu a knížka se četla sama. Konec byl vše říkající. A povídky v knize? Naprosto skvělé. Občas mi naháněly hrůzu.
Určitě nejde srovnávat s filmem.Film je natočen na motivy ne podle knihy
Takže je určitě lepší nejdří přečíst knihu a pak kouknout na film.
Mě se to ze začátku celkem míchalo ale pak jsem se do toho dostal a nakonec super!
Já legenda je první polovina knihy,druhá má 10 povídek s jinou tématikou.Knihu celkově obohacuje i když jsou úplně někde jinde a o něčem jiném než Legenda
Já jsem spokojen 8/10
Občas jsem se musela příběhem dost prokousávat, ale stálo to za to a příběh jsem si vcelku užila.
Sakra příjemné překvapení mi přinesla kniha pro mě neznámého autora, po které jsem sáhl ze zvědavosti díky před pár lety zhlédnutému stejnojmennému filmu s Willem Smithem. Depresivně surový postapokalyptický příběh, který jsem přelouskal za odpoledne mě pohltil, skvěle přednesené myšlenkové pochody v nezáviděníhodné situací hlavního hrdiny, které do situace neskutečně seděly, prostě výborný nápad s nečekaným koncem a to se sakra cení stejně jako fakt, že i když je kniha značně fousatá, čtenář to vůbec nepozná, děj se mohl odehrávat před 60-ti lety stejně jako dnes, zítra nebo za 60 let. Jsem moc zvědavý, co přinese další setkání s autorem - 90 %
Pěkně napsané, ale škoda, že je to o "krvechtivých stvořeních noci", líbila by se mi jiná přeměna...
Upírský subžánr to bohužel solidně koupil zprofanováním teenagerských pseudoromantických braků, avšak Matheson zde nabízí poměrně slušný crossover mezi upírskou tématikou a zombie apokalypsou. Kniha je bohatá na tíživou atmosféru, myšlenkové pochody izolovaného jedince i dějové zvraty. Příjemné je, že autor konfrontuje bájnou stránku s vědeckým pohledem. Jediné, co bych vytkl je rozsah, jelikož si autor připravil solidní základ, který měl však daleko větší potenciál. Každopádně doporučuji, jde to sejmout za den.
Já ty upírské věci prostě nemusím, ale tohle rozhodně stálo za to. Knížka je rozhodně jiná, než filmová podoba, takže se neochuďte ani o jedno.
Může se zdát, že příběh plyne a vy si říkáte, že to přeci o ničem není, ale knížka je docela skromná a nemá zbytečné stránky navíc takže si jen tak neřeknete, že o sto stránek míň by bylo lepší. Za mě moc pěkné počtení na odpoledne.
Přečteno skoro na jeden zátah. Na upírské knihy moc nejsem, ale tohle bylo velmi dobré - surové a depresivní. Rozhodně doporučuju.
Filmové zpracování této knihy se mi líbilo mnohem víc...zase na druhou stranu kdybych neviděla film, knihu bych považovala za skvělou
Skvělý příběh. Sice nemám moc ráda postapokalyptické příběhy, ale tenhle se mi líbil. I film je super.
Trošku jiná knížka o upírech.
Je to spíš postkatastrofická scifi než horror, svět obrácený naruby po záhadné nákaze. Člověk se ve světě upírů sám stává nestvůrou. Je to docela zajímavé, jen mi přišlo že ten nápad je tak akorát na výbornou povídku, těch 300 stran sám neutáhne. Je tam hodně řídkých míst.
Málokdy se mi to stává, vlastně téměř vůbec se nestává, že by se mi film líbil víc jak kniha... a teď se to stalo. Asi jsem čekala něco úplně jiného. Neříkám, že se někomu kniha nezalíbí, ale zrovna mě neoslovila..
Po této knize jsem sáhla po zkouknutí filmového zpracování. Od filmu se trochu liší a řekla bych, že se knihou pouze inspiroval.
Každopádně kniha byla suprová. Dle mého názoru vystihuje lidskou psychiku naprosto dokonale. Představa posledního člověka na světě, který je imunní vůči nákaze a tím je vlastně divnej a jinej. Všichni blízcí a známí jsou hladové obludy kroužící kolem zabedněného baráku nebo jsou mrtví. Naprosto zarážející je pasáž, kdy se do domu vrátí jeho martvá manželka a nechápe co se stalo. Obdivuju jeho zapálenost a snahu přežít, kdy by to jiní dávno vzdali.
Na to v jaké době je kniha napsána, je to naprostá bomba. Prostě jsem knihu zhltla a těšila jsem na každou následující stránku, co zase přijde.
Knihu jako takovou bych komukoliv doporučila, ale nečekejte knižní verzi filmu.
Brutální upířina, kterou svým hereckým uměním pasoval Will Smith na nezapomenutelný zážitek. Skvěle se to čte a ještě líp se na to kouká. Poslední člověk na zemi není sám.
Abych řekl pravdu, docela jsem se na tuto knihu těšil, ale již její průběh mne naladil na nižší tóninu. Takový neslaný, nemastný, ale asi to bude tím, že jsem ji srovnával s filmem a stále jsem se z toho nemohl vymanit a očekával to, co me bylo známé... no nic, učitě to není špatné, ale byl jsem rád, že už byl konec.
Část díla
Bílé hedvábné šaty
1951
Já, legenda
1954
Kdo je na drátě?
1989
Nepříčetný dům
1953
Oběť
1969
Autorovy další knížky
| 2008 | Já legenda |
| 1999 | Jak přicházejí sny |
| 2022 | Zmenšující se muž |
Malá knížka s dobrou atmosférou. Po vidění filmu pro mě nebylo snadné pořád nehledat rozdíly v předloze a filmovém pojetí. Naštěstí rozdíl mezi oběma dílky je tak markantní, že se na obě dá pohlížet jako na samostatné jednotky, které mají základní východiska stejná.
A teď malinko lidštěji. Líbilo se mi to. Takové správně zoufalé a docela lidské. Bobova sklíčenost a nesmyslnost existence s kombinací výrazného konce = Krásná jednohubka. K přihlídnutí k tomu, jaký je rok vydání originálu, se rozhodně jedná o velice dobře napsanou knihu.
Za zmínku stojí i pokus o vědecké vysvětlení existence „nemrtvých“. To mě bavilo hodně. :)