Já, robot
Isaac Asimov
Isaac Asimov – při tomto jménu se všem příznivcům a čtenářům SF vybaví dvě věci – románový cyklus Nadace a hlavně: tři zákony robotiky. Jakže znějí? 1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo. 2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy tyto příkazy jsou v rozporu s prvním zákonem. 3. Robot musí sám sebe chránit před zničením, kromě případů, kdy tato ochrana je v rozporu s prvním nebo druhým zákonem. Tvůrcem a otcem celé robotické etiky je právě americký spisovatel Isaac Asimov. V této dnes již klasické sbírce nacházíme jedny z nejlepších povídek, jaké kdy byly na toto téma napsány. A nelze jen dodat, že myšlenky v nich obsažené nijak nestárnou – spíše naopak.... celý text
Literatura světová Povídky Sci-fi
Vydáno: 2007 , TritonOriginální název:
I, Robot, 1950
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Konečně jsem dosáhla další mety klasické sci-fi a jsem z tohohle skoro 75letého staříka nadšená. Já robot je opravdu krásné čtení, od úvodní něžné němé chůvy Robbieho po (humanoidního?) světového koordinátora Byerleyho. I strohá sympaťačka, robopsycholožka Susan Calvinová, mě jako průvodce historií vývoje robotů a jejich psychiky bavila. A původní tři zákony robotiky jsou naprosto geniální a hned v úvodu mi připomněly přátelského robota Baymaxe z naší oblíbené rodinné disneyovky Velká šestka.
1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
2.Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.
3. Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním, nebo druhým zákonem.
Prezentováno jako kniha povídek, ale povídky na sebe navzájem navazují. Vlastně jsou i v časovém sledu, takže na to bacha :-)
A jak se líbilo? Ano, líbilo. Poslední povídka byla sice až příliš odborná či filozofická, ale jako celek dobrý.
Audiokniha, kterou velmi dobře načetl Milan Neděla. Tady jsem ze začátku nepochopila, že jde o povídky, takže jsem pořád přetáčela zpět v domnění, že mi snad něco uteklo, že děj nějak nesedí. No jo, i to se stává. Pan Neděla na to nijak neupozornil a uváděl pouze čísla kapitol, tak mě to netrklo. Pochopila jsem až skoro na konci knihy a pak mi to všechno došlo. I tak ale musím hodnotit všemi hvězdičkami. Jak už zde bylo napsané, dílo je vizionářské, nadčasové, poučné. A baví i ty čtenáře, které roboti jako takoví vůbec nezajímají, protože je tam psychologický přesah, kdy je každý donucen se zamyslet.
Tato kniha mě bude patrně provázet celý život. Poprvé jsem ji četla jako teenager na střední škole, poté jako dvacítka na výšce, potřetí jako pokročilý třicátník...očekávám návrat v další dekádě :-D
Nezřídka se mi stává, že autoři první poloviny 20. století a dále do historie pro mě přestávají být příjemně čitelní. Ne tak Asimov, ten chlap je nadčasový génius!
Absolutní klasika žánru. Spousta lidí sice zná Asimovovy zákony robotiky, ale málokdo si uvědomuje, co přesně znamenají a jaké problémy a paradoxy z nich mohou vzejít. Kniha je souborem povídek, které jsou propojeny skrze téma robotiky a postavu Susan Calvinové. Jsou zde samozřejmě i další postavy, které se vyskytují ve vícero povídkách, ale jak už je u Asimova zvykem nejsou základním kamenem díla.
Tady jde čistě o to předložit čtenáři k zamyšlení problémy, se kterými se bude potřeba v souvislosti s rozvojem robotů vypořádat. Jde jak o problémy technického rázu, tak zejména o morální dilemata. U většiny povídek jsem se skvěle bavil a lituji, že jsem tohle dílo nečetl už dříve. Skutečně jedno z mála sci-fi, které shledávám zcela nadčasovým a jsem přesvědčen, že nadejde doba, kdy budou právě témata obsažená v těchto povídkách daleko aktuálnější, než teď, neřku-li v době, kdy byla kniha napsána.
Hodnocení jednotlivých povídek:
Robbie - 4*
Hra na honěnou - 4*
Rozum - 5*
Chyť toho králíka - 3*
Lhář - 5*
Malý ztracený robot - 5*
Únik - 4*
Důkaz - 5*
Konflikt nikoli nevyhnutelný - 5*
První povídka mě velmi zaujala, i když nemám ráda sci-fi, ostatní povídky byly již moc na mne odborné. V aknize je popisován vývoj robotů na planetě Merkur. Vždy mě toto téma přivádí k obavám a doufám, že to bude i v budoucnu pouhá fantazie člověka, ale co kdyby....protože vývoj na Zemi v dnešním světě jde neuvěřitelným rychlým tempem.
Nečekejte roboty zabijáky, je to hlavně o logice a jak různé situace překroutí 3 robotické zákony v něco, co nebylo myšleno. Vede to k situacím od legračních až k těm co ovlivňují běh celého světa.
Tri robotické zákony - je užitočné prečítať si, ako by pravdepodobne v praxi nefungovali, alebo by mohli zlyhať. Oproti iným (pre mňa nečitateľným) knihám potomka ruských emigrantov, je to svieže a pomerne dobre napísané dielko, ktoré by si mal každý, kto trochu koketuje so SF, určite prečítať. Čo sa týka niektorých poviedok, tak majú priam banálnu zápletku a krkolomné riešenie - určite z dnešného pohľadu, lenže v roku 1950 nemohol autor predpokladať, ako sa budú systémy v roku 2023 testovať. Ešte sa pristavím pri knihe Pozitronový muž (základom je poviedka Dvestoročný muž), tá je z môjho pohľadu lepšia, je tam viac zo Silverberga a je to poznať - a tiež je to kniha vystavaná na myšlienke, ako môže testovanie zlyhať a robot (alebo android) má zrazu potrebu stať sa nedokonalým tvorom - človekom.
Asimov byl neskutečný vizionář, i když jeho představy o dnešním světě jsou možná někdy trochu úsměvné. Na druhou stranu, v roce 1950, když neexistovali moderní počítače ani roboti, napsat něco takového byl opravdu výkon. Ne nadarmo je jeho kniha dodnes kultovní a o zákonech robotiky slyšel i takový technologický ignorant jako já. Z toho rovněž plyne, že knihu nedokážu úplně docenit, protože prostředí vědeckých laboratoří zabývajících se vývojem umělé inteligence je mi cizí.
„Od nynějška jsou nevyhnutelné jediné Stroje.“
Výborná povídková sbírka, obzvlášť z pohledu dnešní doby, kdy AI a „Stroje“, jak říká Asimov, možná skutečně a nenápadně začínají hrát první housle. Stejně jako u Bradburyho, i u Asimova mě fascinuje, jak přesně dokázal s předstihem mnoha desetiletí trefit otázky, které si klademe dnes. Jen ten technooptimismus, se kterým přichází v poslední povídce, mu závidím a, viděno dnešnímu očima, příliš jeho prognóze nevěřím :-)
„Zažila jsem to od začátku, kdy chudáci roboti neuměli mluvit, až do konce, kdy se postavili mezi lidstvo a zkázu. Vy uvidíte, co přijde dál.“
Konečně jsem si přečetl, respektive poslechl, něco jiného než Kingovku a byla to rozhodně příjemná změna. Asimov prostě umí psát a tahle kniha rozhodně stojí za to přečíst.
Nadčasové dílo k zamyšlení. Poslechla jsem jako audio knihu. Je neuvěřitelné, jak se Asimov trefil, vzhledem k dnešní automatizaci výroby a služeb. Teď do toho ještě umělá inteligence. Skvěle napsané povídky, které vtáhnou do děje a něco ve vás zanechají.
K Asimovovi netřeba dodávat víc, než že vždy byl a nadále bude jedním z mých nejoblíbenějších spisovatelů...
S potěšením jsem se po mnoha letech opět vrátila k povídkám o robotech a ráda se vrátím i k dalším Asimovovým úžasným dílům.
Co se musí Isaccovi nechat, je nadčasovost této knihy, ale na druhé straně je vidět, že byla napsána již před notnou dobou. Styl kterým je napsána mi přišel kostrbatý a ne zrovna dobře čitelný. Čekal jsem něco jineho. Navíc to neustále opakování tří zákonů....jistě, jedná se o klasiku, ale asi nejsem úplně cílová skupina.
Absolutně nadčasové, klasika ve svém žánru
Úplně z toho člověka mrazí, jak i v této době má kniha co říci.
Štítky knihy
roboti povídky zfilmováno americká literatura sci-fi
Část díla
- Chyť toho králíka! / Najprv zabiť vlka 1944
- Důkaz / Dôkaz 1946
- Hra na honěnou / Kolotoč 1942
- Konflikt nikoli nevyhnutelný / Odvrátiteľný konflikt 1950
- Lhář! / Klamár! 1941
Autorovy další knížky
2009 | Nadace |
1993 | Já, robot |
2009 | Nadace a Říše |
1993 | Konec Věčnosti |
2010 | Druhá Nadace |
Velmi příjemné překvapení - čekala jsem v podstatě čisté sci-fi a dostala jsem k tomu ještě humor a detektivku. Také jsem se trochu bála, že tak staré povídky nebudou mít dnes už takový dopad, ale jsou opravdu nadčasové a fandům žánru nelze než doporučit.