Jablečné víno s Rozárkou
Laurie Lee
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/55715/bmid_jablecne-vino-s-rozarkou-wHr-55715.jpg
4
34
34
Román anglického básníka a prozaika provází čtenáře krajinou jeho dětství, malebným údolím v jihozápadní Anglii, ve 20. letech 20. století. V jednotlivých epizodách vypráví autor všechny veselé i hrůzostrašné příběhy, jimiž v té době vesnice žila a čistýma dětskýma očima kradmo nahlíží do záhadného světa dospělých. S jeho dětstvím zmizel ve 20. letech i svérázný anglický venkov, jehož idyličnost, poklid a tradiční způsob života násilně přerušila 1. světová válka. Autor do svých autobiografických vzpomínek vtělil řadu detailů zmizelého vesnického prostředí, které se mu podařilo čtenáři přiblížit neotřelým dětským pohledem s nepatetickou dávkou dospělé nostalgie.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2002 , AcademiaOriginální název:
Cider with Rosie, 1959
více info...
Přidat komentář
Poetický a místy i dosti drsný popis dospívání na anglickém venkově, v době před první světovou válkou. Psáno přitom neobyčejně bohatým jazykem a mimořádně vytříbeným stylem. V tomto ohledu se opravdu před autorem skláním. A potažmo i před překladatelem.
Je potřeba říci, že Lee nic nelakuje na růžovo, není to jen a pouze skladkobolný, poetický popis dětství pečlivě vymydleného od vší tvrdosti, surovosti, ba krutosti (v tichosti a s vědomím celé vesnice k smrti umlácený chlubivý navrátilec, který podráždil "místní" prostě jen svými drahými hodinkami a máváním penězi). Naopak - je tam vše. Narození, život, smrt, sex... celý cyklus přírody ; je tam celý ten maličký svět jedné vesnice, žiící v podstatě sama pro sebe. Až do toho vpadnou "velké dějiny" odkudsi z světa "venku"....
Zkrátka a dobře, román se mi líbil velice.
Jistě téma, o němž Lee vypráví je specifické, ne každého musí nutně oslovit.
Rozhodně ale doporučuji zkusit toho jablečného vína alespoň lok.
Pro někoho možná moc lyrický popis bez akčního děje, ale já si vyprávění o autorově dětství moc užila. Nádherná slovní spojení a obraty (překladatel borec!), všechno krásně poklidné, milé, bezstarostné, tak jak si dětská léta pamatujeme. Měla jsem asi i dobré načasování četby - lenošivý prázdninový čas.
Jsem malým klukem, co se ztratil ve vysoké trávě. Loupu cibuli až na prostředek, tečou mi slzy a směju se jako blázen. Miluju své sestry a jejich šaty, zbožňuju svoji mámu a celým srdcem hltám svou vesnici od promodrané zimy do lenivého léta. Moje víra je prostá, přítomnost nenasytná, můj život křehký i houževnatý zároveň. Houpu se na něm nahoru a dolů, dokud mě osud nevystřelí do širého světa, ve kterém už nic nebude jako dřív...
Autor ma neuveritelnou fantazii, pozorovaci talent a dar vymyslet neskutecny primery. Vim, ze je to trochu neco jinyho, ale porad jsem vzpominala na Stepanka, jak diktoval Nadenickovi ten dopis (oblasti jsou vzdycky klicove atd...). A umi dokonale vykreslit atmosferu, mrznete i parite se s nim. Je videt, ze je hlavne basnik. Potud klady, dal uz si budu jen stezovat... Prvni kniha jeste drobet vyhovovala memu ctenarskemu vkusu - nadherna Anglie a trocha humoru, taky jsem se na ni moc tesila. I kdyz postavy me neuveritelne pily krev, hlavne Laurie sam a maminka, nebot nesnasim spratky a zmatkare (vzdycky vam nejvic vadi, to co sami nejspis jste, ze jo). Druha kniha uz bohuzel obsahovala jenom to, co nerada - Spanelsko, Spanely, lyricky popisy krajiny, hrdinu, co si hned s kazdym rozumi, a revolucionare (nic z toho samozrejme neni autorova vina), pronudila jsem se proste az do konce. Editor to mel zrejme stejne jako ja, protoze cim vic se pribeh chylil k zaveru, tim vic se mnozily chybky. Ke knizce mam uctu (po Anglii existuji dokonce stezky a ruzne prirodni kdovicosti Laurieho Lee), ale nejak jsme se nepotkaly...
Jablečné víno jsem si naordinovala poté, co jsem ve stavitelích četla o koloniální politice v Africe : autor zde zmiňuje Leopolda II, krále Belgie. Za genocidu Konga ho historie zařadila do triumvirátu : Hitler-Stalin-Leopold II.
Takže výběr knížka byl jasný : něco prostého, něžného, něco nenásilného. A byly to vzpomínky prosté, něžné i nenásilné. A hezky napsané : věty rozvité, obtěžkané metafory, přívlastky, synonymy, flóra, fauna a příběhy jeho dětství, funkční rodina.
Druhá část : Španělské víno s houslemi je ale obrazem doby neklidnější, sociální nepokoje vytváří podhoubí pro střety a končí řinčením zbraní. Před dveřmi je Franco a 2 SV.
A tak dává autor svému životopisu širší rozměr, z malého tříletého kluka se vyprofiloval člověk, stává se součástí většího společenství, reaguje na stav světa a vybírá si stranu, na které chce stát.
Plním ne jednu, ale dvě výzvy (respektive knižní bingo). Což mnoho lidí nechápe, proč si nechávám kecat do výběru knih. Pokaždé odpovím stejně: výzvy mi slouží jako kompas v moři vydávaných knih. A plním je ráda, protože každý rok narazím na nějakou, která mě pohladí přímo na osrdí.
Právě Jablečné víno ... k nim patří. Ta kniha je úžasná. Autor barvami pestřejšími než malířova paleta popisuje své dětství se všemi jeho klady i zápory. A hlavně s obdivem ke své matce, pozoruhodné ženě, která se nenechala srazit neúspěchy a s humorem čelila chudobě i nemocem.
Mně se tedy kniha líbila moc. Četla jsem ji už v roce jejího druhého vydání u nás, takže teď po 15 letech nejsem schopná ji podrobně popsat, ale dodnes vzpomínám na příjemnou četbu a velice barvité popisy prostředí i pocitů hlavního hrdiny, do kterých se člověk snadno vcítí. Je to spíš poezie v próze, kdo má rád dramatické příběhy s rychlým spádem, ten si na své nepřijde.
Bohužel mě to nijak zvlášt nezaujalo,mně osobně se to špatně četlo,od půlky jsem se přemáhala.
Vzpomínky na dětství v Cotswolds v dobách, kdy po prašných silnicích ještě jezdily kočáry a auto bylo na venkově zřídkavým zjevem. Nečekejte idylu anglického venkova a la slečna Marplová s roztomile půvabnými chalupami ponořenými v úpravných růžových zahradách s perfektně zastřiženými trávníky. Toto je dětství na rozbláceném dvorku, ve starém domě plném haraburdí s divoce rostoucí zahradou a s jídlem tak skromným, jak jen může být. Dětství trochu drsné, přesto ale šťastné a láskyplné.
Kniha mne příliš nezaujala. V Británii je zřejmě mimořádně populární, byl podle ní natočen údajně velmi oblíbený televizní seriál.
Při četbě mě rušily poměrné časté gramatické chyby. Překladatel/editor/korektor (těžko říci, kdo z nich) má zjevně jistý problém se shodou podmětu a příčestí, což bych u knihy tohoto typu rozhodně nečekala.
Jablečné víno s Rozárkou
Tolik poezie v drsné realitě! Náramná kniha pro ty, kdo mají rádi podrobnosti. Já osobně takové knihy zbožňuju.