Nové komentáře u knih Laurie Lee
Jablečné víno s Rozárkou
„Tolik poezie v drsné realitě! Náramná kniha pro ty, kdo mají rádi podrobnosti. Já osobně takové knihy zbožňuju.“
— Pebra
Jablečné víno s Rozárkou
„Poetický a místy i dosti drsný popis dospívání na anglickém venkově, v době před první světovou válkou. Psáno přitom neobyčejně bohatým jazykem a mimořádně vytříbeným stylem. V tomto ohledu se opravdu před autorem skláním. A potažmo i před překladatelem.
Je potřeba říci, že Lee nic nelakuje na růžovo, není to jen a pouze skladkobolný, poetický popis dětství pečlivě vymydleného od vší tvrdosti, surovosti, ba krutosti (v tichosti a s vědomím celé vesnice k smrti umlácený chlubivý navrátilec, který podráždil "místní" prostě jen svými drahými hodinkami a máváním penězi). Naopak - je tam vše. Narození, život, smrt, sex... celý cyklus přírody ; je tam celý ten maličký svět jedné vesnice, žiící v podstatě sama pro sebe. Až do toho vpadnou "velké dějiny" odkudsi z světa "venku"....
Zkrátka a dobře, román se mi líbil velice.
Jistě téma, o němž Lee vypráví je specifické, ne každého musí nutně oslovit.
Rozhodně ale doporučuji zkusit toho jablečného vína alespoň lok.“... celý text
— PeterRainhard
Jablečné víno s Rozárkou
„Pro někoho možná moc lyrický popis bez akčního děje, ale já si vyprávění o autorově dětství moc užila. Nádherná slovní spojení a obraty (překladatel borec!), všechno krásně poklidné, milé, bezstarostné, tak jak si dětská léta pamatujeme. Měla jsem asi i dobré načasování četby - lenošivý prázdninový čas.“... celý text
— koppy
Jablečné víno s Rozárkou
„Doporučuji.“
— Kabuky
Jablečné víno s Rozárkou
„Jsem malým klukem, co se ztratil ve vysoké trávě. Loupu cibuli až na prostředek, tečou mi slzy a směju se jako blázen. Miluju své sestry a jejich šaty, zbožňuju svoji mámu a celým srdcem hltám svou vesnici od promodrané zimy do lenivého léta. Moje víra je prostá, přítomnost nenasytná, můj život křehký i houževnatý zároveň. Houpu se na něm nahoru a dolů, dokud mě osud nevystřelí do širého světa, ve kterém už nic nebude jako dřív...“... celý text
— KristinTj