koppy komentáře u knih

No, zatím po pár desítkách stránek odkládám. Podle anotace i recenzí jsem doufala, že by mě to mohlo bavit, ale hlavní hrdinky mně (podobně jako řadě jiných recenzentů) byly dost nesympatické a filozofické úvahy jsem nestíhala. Nezatracuji, dám knize ještě šanci později.

Pro mě úžasný zážitek. Kniha mě naprosto pohltila příběhem, prostředím, postavami. Občas jsem se trochu ztratila v množství postav a jmen, ale vše se rychle učesalo. Bavily mě historické a politické souvislosti a velmi zajímavý byl pro mě náhled do života a myšlenek emigrantů.

7 10.08.2024

Musim odlozit. Nalakalo me vysoke hodnoceni i recenze, ale tezko se prokousavam stylem psani. Je to takove nejake jednoduche, ploche, dialogy nemastne neslane. Bud jsem mela vysoke ocekavani nebo jsem se netrefila do spravne doby.

Opět hezký příběh s krásnými ilustracemi, krátkými kapitolami a otázkami na konec každé z nich. Opět se prostřednictvím příběhu dozvíme něco navíc, tentokrát o květinách na loukách. Opět je skvělý vtipný název, který se rýmuje. Ale nějak mi tato kniha přišla slabší, než předchozí.

08.05.2024

Kdysi dávno jsem viděla film Já truchlivý bůh s úžasným Milošem Kopeckým a Pavlem Landovským. Povídkovou sbírkou jsem si chtěla doplnit velkou mezeru ve středoškolské četbě, ale jsem rozpačitá. Nádherná čeština, krásně vystavěné příběhy a ve výsledku je to všechno směšně smutné.

5 01.04.2024

(SPOILER) Bohumi mi sedl víc než předchozí kniha Božidara. Možná jsem se víc dokázala naladit na mužskou sílu, nebylo tu tolik prvoplánových mouder a pro mě tolik nelogičností, které jsem vnímala v Božidaře. Líbil se mi úsporný život a styl Bohumila a celý příběh okolo byl tak příjemně kompaktní. Objevovaly se v něm postavy, které už člověk znal (Bohumilův bratr Mojmír je oním Mojmírem, za kterým odjela Božidara do Portugalska), ale i v rámci této knihy se osoby hezky prolínaly (uklízečka Valerie). Závěr byl trochu červená knihovna a člověk si může říct "proboha, jak se mohl s tím obydlím ostat bez jakýhkoliv problémů a zádrhelů tak daleko? nehoupe nás autorka moc? ", ale k čemu. Nijak zásadně mi to vlastně nevadilo a čtení jsem si celkově užila.

1 25.03.2024

(SPOILER) Nemůžu si pomoct, ale příběh mi připomínal film Amélie z Montmartru. Sice se děj neodehrává v Paříži, nýbrž v Londýně, nicméně za to může asi ta nezištná ochota někomu pomáhat. Monica Julianovi, Hazard Monice, pak nějak všichni všem. Objeví se i romantická zamilovaná linka, resp. několik (nechybí pár gayů a leseb), napravený drogově závislý alkoholik, varování před instagramovým "ideálním" světem, kdy se za vystajlovanými usměvavými fotkami skrývá smutek, samota a nepochopení. Příběh nenadchne, ale ani úplně neotráví, i když nevěřím, že se to může stát. Líbily se mi londýnské reálie.

1 16.02.2024

(SPOILER) Závěr knihy trochu vylepšil dojem, který jsem měla na začátku. Nemám úplně ráda typ crazy komedií, kde se děj šroubuje nabalováním jednoho nepochopení na druhé. Podobně mi to přišlo tady. Jedna nepřečtená sms, jedna sms, kterou si přečte někdo jiný, jeden pohled, který partner jinak interpertuje, jedna nevinná lež a už je z toho nedorozumění, kdy potichu křičím "řekni mu doprčic pravdu!". Proč by proboha nemohla manželka říct manželovi, že jde na kafe s kolegou z práce? Proč musí říkat, že jde s kamarádkou a ještě ke všemu do míst, kde bydlí její otec a je tam její oblíbená prodejna kávy, kam samozřejmě jako na potvoru přijde její manžel nakoupit? Tahle situace a podobné další mě trápily. Ale na druhou stranu se mi líbilo propojení všech tří hrdinek. Jeden týden z pohledu každé z nich. Každá vypráví svůj příběh, řeší svoje starosti, přičemž občas se příběhy protnou a stejná situace se objeví v podání každé, samozřejmě z jejího úhlu. Závěrečný víkend to celé skoro až filozoficky společně uzavřel.
"Třeba je nutný se taky umět smířit s tím, že už jsme si jednou zvolily určitou budoucnost a odžily jsme z ní tak velkej kus, že už prostě úplně jinej život mít nemůžem."

4 04.02.2024

Zase se nějaké knize podařilo dohnat mě k slzám. Knížku jsem koupila 11ti leté dceři k Vánocům, ale pustila jsem se do ní taky. Nádherný příběh plný moudrosti o ztracených věcech a našem vztahu k nim. "Ztráty patří k životu."

10 20.01.2024

Kniha se mi líbila víc než první díl. Autor umí mistrně gradovat příběh. Zápletky se zamotávají, aby se v závěru, když už si myslíte, že se vše vyjasní a rozuzlí, ještě něco přidalo a vy pak si řeknete, jakto, že jsem to neviděl hned. :-)

1 13.01.2024

Třetí díl byl pro mě dlouho rozvláčný, děj se začal roztáčet až ve druhé části. Vydržela jsem jen proto, že jsem byla zvědavá, jak celá série vyvrcholí. Ale četla jsem jako dospělák, cílová skupina mladých to možná uvidí jinak. Celkově byla pro mě tato trilogie milé vybočení do dětského světa plné hádanek, tajemství a kouzel.

01.01.2024

Jsem naprosto unešena. Knihu jsem půjčila dceři (11) v knihovně, protože mi podle anotací přišla zajímavá. Chtěla jsem původně zkusit přečíst jen pár stránek a předat, ale nešlo se odtrhnout. Jednak příběh ladí krásně s předvánočním časem, ale také je to skvělá kombinace napětí, dobrodružství, tajemství. Bavily mě slovní hříčky, šifry, líbily se mi občasné ilustrace. Je to sice kniha prvotně pro mládež, ale neurazí ani dospěláka. Čte se rychle, dobře, vše krásně plyne, takže nikoho nemusí odradit tloušťka knihy. Těším se na 2. díl.

1 10.12.2023

(SPOILER) Právě jsem dočetla, ale spíš jsem se protrápila. Nápad zajímavý, ale děj se tak prazvláštně táhnul, nebyl nijak napínavý, zajímavý, místy spíš až neuvěřitelný (např. že manželka významného nacisty pomůže vězňům v útěku a zajistí zraněnému ošetření v nemocnici pro příslušníky SS), dějové linky s předvídatelným koncem. Pro mě přínosné jedině v historických souvislostech, chválím vysvětlení v doslovu. Příběh sám o sobě mě nijak moc neoslovil.

2 10.11.2023

Mě to moc bavilo. Milá knížka s detektivní zápletkou, vtipnými dialogy a občasnými vsuvkami z politického zákulisí. Nevím, proč mě napadla lehká podobnost s Bočkovou Aristokratkou. Asi že ten zámek a tak. Za mě pěkné oddechové čtení.

5 28.08.2023

Pro někoho možná moc lyrický popis bez akčního děje, ale já si vyprávění o autorově dětství moc užila. Nádherná slovní spojení a obraty (překladatel borec!), všechno krásně poklidné, milé, bezstarostné, tak jak si dětská léta pamatujeme. Měla jsem asi i dobré načasování četby - lenošivý prázdninový čas.

5 08.08.2023

Jsem naprosto pohlcena. Čtyři múzy bylo moje první setkání s beletrizovanými životopisy a cítila jsem se úplně vtažena do Egonova života. Autorka píše čtivě, hltala jsem každou větu, odstavec, stránku, kapitolu. Bylo velmi zajímavé, že v knize popisují čtyři osudové ženy (i Egon sám) někdy i stejné okamžiky, ale z jiného úhlu, ze svého pohledu. Tak se mozaikovitě skládá a doplňuje celý Egonův život a život jeho múz, bez kterých by nebyl, kým byl. S každou postavou jsem soucítila, do každé jsem se vžila, tak poutavé to bylo. Současně jsem si uvědomila, jak královsky se v dnešní době máme. Útrapy 1. světové války tu jsou přitom bez pochyby vylíčeny ještě velmi střídmě a i tak z nich mrazí.

3 08.06.2023

Úžasná knížka plná překvapení. Přes barevné lupy se v obrázcích objevuje pokaždé něco jiného. Podobná objevovačka, jako jsou třeba knihy, kde se stránky prosvěcují baterkou. Pro děti je to lákavá a zajímavá podívaná.

3 02.05.2023

Moje druhá Rudišova kniha a rozhodně nebude poslední. Ta syrovost, úspornost a vlastně celý příběh Konce punku mě po dočtení doslova paralyzoval. Jako že to je už konec? Bavily mě deníkové zápisy punkerky z Jeseníku. Nic umělého, nemožného, všechno skvěle uvěřitelné, chápala jsem její "no future". Bavil mě Ole. Bavilo mě to komplet. I když mě to celé zasáhlo víc, než bych byla tušila.

7 25.04.2023

Mám rozporuplné pocity. Na knížku jsem se pod dojmy obou dílů Agnes moc těšila. Ze začátku jsem poznávala všechny postavy - Božidara byla jako moje babička s mámou dohromady, Rosie nespoutaná jako moje dcera Róza a já jsem se bohužel občas viděla v Miladě. Ale pak se to začalo všechno nějak vléct a stávat nelogickým a neuskutečnitelným a Božidařina moudra mi někdy přišla moc "natvrdo zasazená". Závěr mi přišel úplně useknutý, odbytý a taky trochu mimo realitu. Nicméně jsem si poznamenala pár myšlenek a asi bych úplně nezatracovala. Bylo to docela příjemné čtení.

4 31.03.2023

Byla jsem nakonec velmi mile překvapena. Knihu jsem si půjčila na základě anotace, ve které bylo spojeno vše, co mám ráda - detektivky a Anglie. Po prvních stránkách jsem byla lehce zaskočena až archaickým jazykem plným přechodníků a přívlastků, ale ráda a rychle jsem si na něj zvykla. Příběh hezky ubíhá, stopy jsou postupně odkrývány až ka zajímavému závěru.

2 29.01.2023