Konec punku v Helsinkách přehled
Jaroslav Rudiš
Ole toho od života už moc nechce. Je mu čtyřicet, kouří, pije a večer stojí za pultem malého zaplivaného baru Helsinky v jednom východoněmeckém velkoměstě. Otlučený bar je poslední oázou pro jeho staré kamarády, lásky i potrhlé štamgasty. Hlavního hrdinu pronásledují zakouřené vzpomínky a oči mladé dívky, která svou soukromou revoluci v rytmu punkových písní zaznamenává do autentického deníku. Román o popraskaných vztazích, neustávající touze a míjení, o světě, který se tak rychle proměňuje, že jsme mu už dávno přestali rozumět.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Konec punku v Helsinkách. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (105)
Tak bych dal šest hvězd, jelikož se mě to dotýká. Zažil jsem punk v popisované době, zažil jsem Plzeň... Skvělá kniha, dobrý příběh, literárně také skvělé...
Sedm hvězd...
S autorem to mám vždy dost podobné. Jaroslav Rudiš mi pootevře dveře do světa mně cizího a neznámého, do světa, kterého se asi i trochu bojím. Neznámá planeta. A vždy to udělá takovým způsobem, že do toho světa hladce vklouznu a dík autorově způsobu psaní mám aspoň na chvíli pocit, že tam patřím a těm prapodivným lidičkám rozumím a občas je mám i ráda. A i když nemám a nesouzním, ten svět i tak vidím v neuvěřitelných barvách, atmosféra úžasná, ty knižní postavy i s jejich svérázným světem jsou tak skutečné a autentické, až to bolí.
Rudiš už po páté, ale vždy podobný scénář; zprvu rozpaky, kroucení hlavou a potom přijetí, pohlcení a tlak na osrdí.
Čtyři plus.
*
„Děje se úplný hovno. Když tak nad tím přemejšlím, platí to i o celý zemi. Zapneš rádio a hovno nebo Vondráčková. Zapneš bednu a hovno nebo Okres na severu. Vyjdeš ven a taky hovno leda potkáš nasmraděný rusácký paničky co za nima s nákupama cupitaj ty jejich vojenský poskoci nebo vidíš shnilý ksichty sousedů.“
*
„Postavil si figurky do okna svého bytu tak, že se dívaly na ulici a na hučící trubky s vodou. Sedl si do křesla, lupnul prášek proti smrti a zapálil si. Z dálky si je prohlížel. Dějiny světa. Jejich dějiny.
Díval se na fotbalové figurky, zapálil si další cigaretu a najednou se mu před očima rozehrál fotbalový zápas. Viděl hrát sebe i Franka. Viděl, jak to marně zkouší se jmény a s ozvěnou. Jak plivou z mostu na vlaky. Jak plivou na koncertech na lidi. Jak lidi plivou na ně a řvou a oni hrají. Automat naplno. Viděl, jak se vyklánějí z okýnka vlaku do Plzně. Viděl, jak paří na Die toten Hosen. Viděl hrát vedle sebe v útoku tu malou českou holku s čírem.“
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Konec punku v Helsinkách v seznamech
v Právě čtených | 7x |
v Přečtených | 935x |
ve Čtenářské výzvě | 68x |
v Doporučených | 85x |
v Knihotéce | 201x |
v Chystám se číst | 282x |
v Chci si koupit | 45x |
v dalších seznamech | 4x |
Autorovy další knížky
2021 | Winterbergova poslední cesta |
2002 | Nebe pod Berlínem |
2013 | Národní třída |
2010 | Konec punku v Helsinkách |
2018 | Český ráj |
Mnoho mých známých Rudiše miluje, ja s ním dosud neměla nic. Říkala jsem si, že začnu vyčpělým punkáčem, na tom se nedá nic zkazit, přece jen jsem v mládí taky byla punk! No a jaksi jsme se s autorem moc nepotkali. Dlouho jsem se u knihy tak nenudila. Dialogy psal robot stoprocentně. Postavy tak bezcharakterní, že se jim ten životní styl nedal věřit. Kdybych si svůj smradlavej punk neodžila, zavírám knihu hned na začátku. Bavilo mě max srovnání doby v obou zemích, uchechtla jsem se u dvou tří pasáží. A ne, opravdu to nebylo tím, že jsem při převratu ještě nebyla na světě. Je mi líto.