Jaroslav Rudiš

česká, 1972

Nová kniha

Návod k použití železnice

Návod k použití železnice - Jaroslav Rudiš

Literární cesta po kolejích celé Evropy. Autor, od dětství fascinovaný světem železnice, své poutavé vyprávění o dějinách prokládá brilantními historkami z mnoh... detail knihy

Související novinky

Holly, Stříbrné hrdlo a další knižní novinky (20. týden)

Holly, Stříbrné hrdlo a další knižní novinky (20. týden)
Na druhou polovinu května si vydavatelé připravili velké množství knih, které se nově objeví na pultech obchodů. My jsme pro vás opět vybrali ty nejzajímavěj... celý text

Populární knihy

/ všech 18 knih

Nové komentáře u autorových knih

Potichu Potichu

Typický Rudišův styl, prolínající příběhy několika postav, které se v určitém okamžku protínají, v této knize působí už poněkud vyčerpaně, postavy jsou plytší a i když kapitoly svým tempem a svižností podporují dojem mladosti a energičnosti, čtení působí těžkopádně. Ovšem jedna hvězda navíc za vynikající audiozpracování Richardem Krajčem.... celý text
ujira


Návod k použití železnice Návod k použití železnice

Cestu vlakmi (tobôž tými slovenskými) som vždy považovala skôr za dobrodružno-filozofický zážitok, až na druhom mieste ako spôsob prepravy. Boli časy, keď som kvôli nepriazni osudu vstávala každé ráno o štvrtej a o štvrť na päť som už šliapala k vlakovej stanici. Nasledovala dva a polhodinová cesta vlakom s jedným prestupom. To isté poobede/ku večeru, iba opačným smerom. Dalo mi to veľa. Napríklad som spoznala chlapíka, čo celý vagón vždy pekne pozdravil: „Dobré ránko, bratia a sestry,“ ďalšieho, čo sa vo vlaku zásadne prezúval do papučiek, ale zažila som aj poruchu osobáku, keď sme zastali kdesi v poli, všetky dvere sa zasekli a zatiaľ čo sme traja čakali na mašinku, ktorá nás mala odtlačiť, naši spoluobčania tmavšej pleti si svoj čas vážili viac a povyskakovali z okien. A napriek týmto šialeným železničným mesiacom, ktoré vlastne v zredukovanej podobe pokračujú doteraz, nie som ani z 1 % taká závislá ako tuto autor. Trochu zaujímavé to bolo, podnetné ešte viac a určite v najbližších rokoch plánujem veľkú vlakovú cestu. Ale bolo to aj nezáživné a zdĺhavé. Miesto návodu na použitie železnice čitateľ obdrží kýblik informácií, ako si Rudiš cestuje tu i tam, toto je taký typ vlaku, hento onaký, jedno je stanica tuto z takého roku, druhô iná z onakého… Nehovoriac o tom, že má buď z pekla šťastie alebo krátku pamäť. Fascinuje ma totiž totálna absencia negatívnych skúseností. Zas taká stará nie som, rozhodne necestujem ani zďaleka tak často ako on a aj tak som už v českom vlaku zažila bitku s nožmi, v dánsko-švédskom hádzanie taniermi, v slovenskom zablokovanie WC, aby cestujúci nemusel platiť pokutu a v poľskom (resp. skôr pred poľským vlakom) samovraha… Až neprimeraná časť bola venovaná reštauračným vozňom. S nimi mám jedinú skúsenosť, keď sa istý za mnou sediaci pánko sťažoval sprievodcovi, že piť nealko je ako lízať nanuk cez obal. Rovnako by sa dala charakterizovať táto kniha. Je skrátka určená extrémne úzkej skupinke fanatikov a autorovi sa bohužiaľ nepodarilo pootvoriť dvere aj tým ostatným.... celý text
kurama45


Potichu Potichu

Tak nevím... Další krize středního věku - tahle generace snad ani o ničem jiném psát neumí; tady si autor aspoň vystačil se sympatickým počtem stran. Zpočátku jsem tápal kdo je kdo, prostřední část měla švih a je výborná, ke konci však tempo uvízlo v nanicovatých dialozích. A pokud jde o závěr, vypadá to, jako by si s ním autor moc nevěděl rady, a tak to vyřešil takhle. Toto je první kniha, kterou jsem od něho četl, a zatím nepřesvědčil. Moc rád ho ale mám v Kafka Bandu.... celý text
led.zep



Návod k použití železnice Návod k použití železnice

Přesně to, co jsem čekal. Pozvolné (asi tak, jako je pozvolná jízda vlakem), příjemné počteníčko.
Luque17


Návod k použití železnice Návod k použití železnice

V této své knize Jaroslav Rudiš "vybaleně" přiznává slastnou bezbrannost vůči celoživotní fatalitě zasaženosti železnicí. A činí tak velice vytříbenou literární cestou. Už předcházející Winterbergova cesta je hodně železniční kniha a přitom podobně vydatně beletristická. Čtenářsky si tedy i tuto knihu náležitě vychutnáváte a přitom máte zároveň neklamný dojem, že je vám to bezprostředně vyprávěno u piva v nádražce nebo v jídelním voze. Jste "jatí touhou" číst a poslouchat zároveň jako se to děje u superpoctivého vnímání Hrabala. Sám autor i v této knize zmiňuje své jiné "krásnoliterární" předchůdce a cítím z těch zmínek, jak bytostně touží se k nim poctivě vřadit. Apoteóza železnice gradovaná opakovanými úvody odstavců "dívám se ve Faenze na železniční mapu Evropy a ...", za kterými pokračuje ta veškerá láskyplná fascinace vším kolikrát až nemyslitelně s dráhou spojeným. Přitom v té velkoleposti autorova vyprávění právě vše souvisí se vším a sluší se tak zmínit všechno, což nám sepisuje měrou vrchovatou! Tím je to zároveň opravdový bedekr. Zhuštěná podstata všeho cestování a soužití se světem kolejí, konkrétní zmínky o krásných místech, restauracích, tratích, atmosférách všech těch míst, lidech s kterými je spolunažívá. Sám z železničního prostředí pocházím, jsem na dráze zaměstnán a přece si udržuju jakýsi odstup, abych nebyl až tolik "železniční člověk", jelikož jsou podstatnější a osudovější lásky na tomto světě a stejně vás Rudiš dostane a všimnete si díky němu, že i tu dráhu vlastně máte rád. Zvlášť, když vámi autor silně emočně pohne pasáží z dopravy noční, kteroužto profesně vykonávám. Autor krz uvedené nepřifouklé příběhy vlastně konstatuje až příjemné nevyhnutelno(že se nelze jen tak minout a nebýt přitom zasažen!), které je vkomponováno v každé opravdovosti blízkého vztahu k někomu a něčemu skutečnému. Výše zmíněnou výsostně literární gradací vyprávění se mi knížka jeví jako sympatické volné pokračování mého veleoblíbeného díla "Pokušení být štastní" od úplně jiného autora: tentokráte tedy s dráhou.... celý text
Kulasec