Návod k použití železnice přehled
Jaroslav Rudiš
![Návod k použití železnice Návod k použití železnice](https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/520130/navod-k-pouziti-zelezniceBUqdFx-VQl-.jpg?v=1690748049)
Literární cesta po kolejích celé Evropy. Autor, od dětství fascinovaný světem železnice, své poutavé vyprávění o dějinách prokládá brilantními historkami z mnoha cest - z Palerma na Sicílii až do finského Laponska, nočním vlakem z Kyjeva do Lvova, lokálkou z Českého ráje do Jedlové. Přes Německo, Švýcarsko a Rakousko překolejí Alpy a dostane se až do italského Terstu a Benátek. Už nikdy vám nebude vadit, že zmeškáte vlak, protože vždycky pojede další. Nejrychlejší trasy vyměníte za ty pomalejší a hezčí, naučíte se vnímat krásu nádražních katedrál, rozumět "zpívajícím" lokomotivám a pochopíte, proč nad našimi osudy bdí železniční bohyně. Osobní a poetický průvodce pro všechny železniční lidi. Původní německá edice Gebrauchsanweisung fürs Zugreisen (Piper Verlag, 2021) se stala v Německu bestsellerem a dočkala se deseti vydání. "Je to hodně osobní kniha, píšu v ní, jak jsem se nestal železničářem a o mé nádražácké rodině: dědečkovi a strýci, který sloužil na stanici Jedlová v severních Čechách, v Tanvaldu, Liberci a v Lomnici nad Popelkou, odkud pocházím. () Železniční systém v Evropě je živý organismus, který nás všechny spojuje. Tahle knížka by měla čtenáře motivovat, aby sedli do vlaku a někam jeli." - Jaroslav Rudiš... celý text
Literatura česká Cestopisy a místopisy Příběhy
Vydáno: 2023 , LabyrintOriginální název:
Gebrauchsanweisung fürs Zugreisen, 2021
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Návod k použití železnice. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (58)
![Klepi Klepi](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![4 z 5 4 z 5](img/content/ratings/4.png)
Je to literární, propagační óda a návod na zážitkové použití evropské železnice. Určitě si některé tratě a místa „dám“. Musím si ještě udělat výpisky…protože v tom je kniha trochu nepřehledná. Je vidět, že autor železnici miluje a já mu naprosto rozumím. Prostě na kolejích i cesta je cíl. Rudiš je románový spisovatel, a tak se mu „klávesy“ samozřejmě někdy rozjedou více než by odpovídalo (spíše faktickému) pojetí návodu či průvodce.
![Zookee Zookee](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
Nejhůř utracených 400 kč v mém životě. Neustálé opakování stejných témat. Přeskakování na nejrůznější témata. Po kapitole z Finska, kde se na 5 stránkách dozvíme jen že Rudišův spolucestující vypil víno, a po dalších 5 stránkách odešel z nádraží; načež se děj vrátí po desáté k "legendárnímu" panu Peterkovi z jídelního vozu. ??? WTF ??? Autor by neměl nikdy nic dalšího říkat, natož psát.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2023 -
Kniha roku Deníku N
(Non-fiction - hlasování odborné poroty)
Kniha Návod k použití železnice v seznamech
v Právě čtených | 14x |
v Přečtených | 205x |
ve Čtenářské výzvě | 47x |
v Doporučených | 20x |
v Mé knihovně | 66x |
v Chystám se číst | 85x |
v dalších seznamech | 4x |
Štítky knihy
společenské rományAutorovy další knížky
2021 | ![]() |
2002 | ![]() |
2013 | ![]() |
2010 | ![]() |
2018 | ![]() |
"Modrá je v křesťanství barva nebe a Marie, Matky Boží. Kdepak kapitán nebo major, železničáři jsou duchovní, světci a mučedníci, jejichž svatým písmem je jízdní řád. A okřídlené kolo, které mnozí železničáři hrdě nosí na čepici, vypadá jako malý anděl s křídly. Tento prastarý symbol železnice má v sobě také něco božského. Ne nadarmo se o velkých nádražích mluví jako o dopravních katedrálách...."
Tomuhle říkám adorace! A to je teprve začátek. Hned v úvodu ale čtenář pochopí, proč Rudiš a proč železniční román pějící ódy na krásu pomalého cestování. Železnice představuje něco jako rodinnou genetickou dispozici. Dědeček Rudiše byl výhybkář, strýc výpravčí a bratranec strojvedoucí. Ne nadarmo jsou i další Rudišova díla spojena se železnicí (Alois Nebel, Nebe pod Berlínem). A Rudiš sám? Jak uvádí, diskvalifikován pro povolání u dráhy dioptrickou zátěží, stal se z něj "železniční člověk", cestovatel vlakem po Evropě. Ve svém románu komplexně pojímá železniční svět - historicky, literárně, architektonicky společensky, filozoficky... Neopomenuty jsou nejen nádražní budovy, ale i nádražní restaurace, hotely, mosty, tunely a krajina, kterými koleje ubíhají, výpravčí, průvodčí a strojvedoucí - "knězi a kněžky železničního Boha. Tedy vlastně železniční Bohyně - Bahnzeit, která dohlíží na všechny, jak později upřesňuje Rudiš.
Rudiš z mého pohledu stvořil jedinečný milostný román o lásce k železničnímu světu, ale taky cestopis a filozofické pojednání o demokracii a svobodě. Zajímavé je, že v celém tomhle železničním příběhu nepadne ani slovo o žádném z železničních neštěstí, krom snad jednoho odkazu na železniční film Věry Chytilové Kalamita, kdy cestující ve vlaku zasype lavina. Je to ale komedie, ujišťuje Rudiš, takže tak. Prostě ultrapozitivní železniční román :-D. Taky jsem zjistila, že existují dva druhy železničních lidí, mostoví a tuneloví, kteří znají všechna jména všech mostů a tunelů. Kdybych patřila do tohoto specifického okruhu lidí, možná bych byla tunelový člověk. Protože tunel vede do jiného, nového světa a otevírá nové perspektivy ;-). Ale mostový je taky dobrý. A co se člověk dozví o železničních řádech!
Vyjadřovací a popisné schopnosti má Rudiš vynikající, prokazuje sečtělost a vítaný je i logický žánrový přesah. Člověk dostane nejednou chuť při poslechu se zvednout a vyrazit na železniční stanici a vydat se na cestu vlakem, už jen pro tu samotnou cestu. Zajímavý mi přijde fakt, že Rudiš píše německy a až poté jsou jeho díla překládána do češtiny a jiných jazyků. Řekla bych takový novodobý exulant (Berlín střídá s Prahou), který zdá se neprchá, ale je přitahován jiným jazykovým a kulturním prostředím, nejen železnicí. Pokud se chcete s touto železniční apoteózou seznámit, velmi doporučuji audioknihu načtenou samotným autorem, železničním člověkem.
Nejednou jsem si při poslechu románu vzpomněla na svého strýce Miroslava (podobně jako Rudišův strýc Miroslav), který celý svůj život dělal u dráhy a všude jezdil zásadně vlakem. Auto ani řidičák nevlastnil. Díky Rudišovi za tuto milou vzpomínku. A tak, i když nejsem železniční člověk, nemohu než dát plný počet hvězd.