Jablko z klína / Ruce Venušiny / Jaro, sbohem

Jablko z klína / Ruce Venušiny / Jaro, sbohem
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/129305/bmid_jablko-z-klina-ruce-venusiny-jaro-s-AH9-129305.jpg 4 41 41

Přidat komentář

intelektuálka
14.10.2023 5 z 5

A pěkný lyrický pozdrav od Jaroslava Seiferta ....
nějak mne to vábí uchýlit se do básní .....

Snad ještě jednou mne poblázní
váš úsměv
a na pelest mi usednou
matka Bolest a přítelkyně Láska
obě dvě vždycky najednou....

Snad ještě jednou mne poblázní
polibek :
jak plamen v lucerně neochotně
se zachvěji,
až se mé tváře dotkne....

To bude však jen vítr na mých rtech
a marně tentokrát
budu chtít rukou zachytit
nehmatatelný jeho šat .....

/ Stokrát nic /

Jsou básníci, kteří mne vždy okouzlí - a Jaroslav Seifert mezi ně bezesporu patří .....

Jarka_rybář
26.05.2022

Já Seiferta moc nemusím, tuhle knížku jsem si půjčila vlastně omylem, přesto se mi některé obraty líbily.


Sněžková
08.11.2018 5 z 5

Dlouho jsem se bránila si od Seiferta něco přečíst a teď si můžu akorát zaklepat na hlavu a říci si, že jsem byla pěkně hloupá. Krásné slovní obraty, jednoduché verše, které jsou jasné i chvílemi zamlžené. Řekne všechno, žádné vulgarity, i když občas fantazie zapracovala.
Rozhodně budu ve čtení jeho děl pokračovat.

BarboraZ
17.02.2018 4 z 5

Seifertovy básně se mi moc líbily.
,,Zas mrzne, vitr skučí a jako ze vzdoru vlezl jsem do papučí u radiatoru."

Natyna3
20.11.2017 5 z 5

Této sbírce se podařilo ve mně probudit lásku k poezii.
V mnohém z nádherných veršů se odrážely mé pocity i city.

Salonka
02.03.2016 5 z 5

Láska a krása na každej strane, v každej strofe, v každom verši... neskutočné. Pritom až neuveriteľne jednoduché. Seifert maľuje slovami a čaruje, jemne dáva podobu tomu nepolapiteľnému v našich životoch.

Unesie vás - niekam, nevedno kam. Možno tam nedorazíte, ale na tom nezáleží. Nechajte sa len unášať... omamnými vlnami nostalgie, clivoty a spomienok, stojí to za to.

Poézia je moja droga, neviem bez nej žiť. :-)

OBRAZ VE VODĚ

To není obraz,
to je stín, jenž vlá
v neviditelném kroužení,
to není obraz, to je hra,
která se promění.

To není obraz,
to je fotografie.
Ach, dej mě ji,
já vím, že se mi rozbije
o kámen v peřeji.

To není obraz,
to je hra a nic,
jež hoří v tříšti duhové
a potom zpátky padajíc
zní, mře a uplove.

Hanka_Bohmova
18.01.2016 5 z 5

Obrazy, významy, melodie... úžasné.

... po slupkách kaštanů
je k jaru dlouhá pouť,
zvlášť jde-li poutník bosý.

Část díla

100% Rozhovor

Autorovy další knížky

Jaroslav Seifert
česká, 1901 - 1986
1925  74%Na vlnách TSF
1971  86%Maminka
1999  95%Všecky krásy světa
1950  83%Píseň o Viktorce
1984  86%Býti básníkem