Odpočívej v pokoji
Lee Child
Jack Reacher série
< 20. díl >
Jack Reacher nemá cíl a zbývá mu všechen čas světa, aby k němu dorazil. Zapadlá železniční stanice uprostřed obilných lánů nazvaná Mother’s Rest ho láká, aby se tam na den zastavil. Ve Státech existuje spousta míst s podivnými jmény. Proč by mělo být jedinečné Mother’s Rest v zemi, kde se města jmenují Why a Whynot, Accident a Peculiar, Santa Claus a No Name? Reacher očekává, že najde náhrobní kámen z časů prvních osadníků, opuštěný v moři téměř zralé pšenice… místo toho však narazí na ženu čekající na ztraceného kolegu, na záhadnou poznámku o dvou stech mrtvých a na městečko plné mlčenlivých, ostražitých obyvatel. Reacherova jednodenní přestávka na cestě se promění v hledání s otevřeným koncem… v samém srdci temnoty.... celý text
Přidat komentář
Pomalu krok za krokem k očekávané pointě. Nicméně mě to bavilo navzdory té pomalosti a (ve finále) poněkud papundeklovým záporákům.
Tohle bylo utrpení. Obvykle nedávám knihám nízké hodnocení. Když mě nebaví, prostě je nedočtu. Neuvěřitelně se to táhlo. Asi do půlky jsem četla poctivě, pak už jsem začala některé odstavce přeskakovat. Chtěla jsem vědět, jak to dopadne.
Kdysi už jsem jeden díl Reachera četla a ten mě moc bavil - Varovný výstřel.
Tento díl byl úplně jiný. Přišlo mi to uměle natahované. Třeba ten popis rozednívání před poslední akcí. Proč?
ČV 2023 - Kniha s místností v názvu.
Jeden z lepších dílů který mě bavil :) konec jsem tak úplně nečekal (resp. čekal jsem trošku jiné zakončení).
doporučuji.
(SPOILER)
Nečetlo se to špatně, ale nemám ráda, když ze mě autor dělá blbce.
Proč by někdo nazval svou nelegální webovku stejně, jako místo, kde se nachází poskytovatel služeb? Ať je sebehlouběji, vždycky se může objevit nějaký šťoura, co ji může najít.
Proč by dál používali telefon, díky kterému je nepřítel vysledoval???!!! Pěkná pitomost.
A možná jsem někde přeskočila pár řádků, ale kdo byl ten týpek z letiště?
Velmi dobrý příběh jako vždy plný napětí, sympatických postav a překvapivých zvratů - z toho finálního odhalení mi ale moc dobře nebylo.
Obdivuji, jak Child umí gradovat napětí a i z minima indicií na začátku vytvořit souvislý řetězec událostí, který dává smysl. Samozřejmě milostné linky jsou jako přes kopírák, ale kvalitě knihy to nijak neubírá.
Myslel jsem si, že už jsem našel svoje nejoblíbenější díly s Reacherem. Samozřejmě zbožňuji všechny díly, ale i přesto mám pár dílů, které řadím mezi ty oblíbenější. A musím říct, že tenhle díl mě naprosto dostal. Příběh ohledně kterého se točí celý příběh mi přišel asi nejzajímavější zápletkou ze všech předešlých dílů. Ne že bych měl s Dark Webem nějakou zkušenost, ale docela mě zajímá. Jasně, to, co ukrývá Dark Web je sice na jednu stranu odporný a i trochu děsivý, ale na tu druhou stranu docela dost zajímavé téma. Když vezmeme v potaz, že my jakožto uživatelé internetu známe a je nám zpřístupněno pouhých 10% z celého internetu, je to prostě neuvěřitelné. Jak říkám, tento díl mě doslova dostal a řadím ho na 1. místo mých oblíbených dílů. Docela mně potěšil i konec, kdy Reacher neodcestoval sám do západu slunce jako obvykle, ale vyrazil místo toho s jeho parťačkou, ikdyž je jasné, že Reacher bude opět cestovat zanedlouho opět sám. A hurá na Půlnoční linku.
Reacher má tentokrát parťačku. Bohužel žádné životy nezachrání, všichni už jsou po smrti. Ale jinak než doufali....
Bývalý vojenský vyšetřovatel Jack Reacher vystoupí z vlaku v městečku Mother´s Rest, které je pouhou tečkou na mapě, a než se rozkouká, už lítá v průšvihu. Zpočátku omylem a později samozřejmě díky své přirozené zvědavosti. Nebezpečí se k němu plíží zvolna a nenápadně.
Odpočívej v pokoji je strhující příběh, kde se vyskytuje vážně výživný záporák a temná a ponurá atmosféra malého městečka uprostřed kukuřičného moře. Child nás ukolébá do stavu, kdy jsme přesvědčeni, že víme, co bude následovat, aby nám ve finále podtrhl nohy fakt hnusným šokem.
Připravte se, že budete sedět jako přikovaní, se zježenými vlasy a tlukoucím srdcem, očarovaní mistrem thrilleru. Knihu jsem přečetla prakticky jedním dechem a to je, myslím, to nejlepší doporučení!
Klasická reacherovka z amerického venkova. Takový ten zlatý střed. Zajímavé téma, které ten "vidlákov" posouvalo podstatně dál do světa nejmodernějších komunikačních technologií. Jen mi trochu vadí, že místo pěstí čím dál víc jen střílí. Tentokrát se autor slitoval a na rozdíl od minulého dílu si s partnerkou padli hned do oka.
Nikdy si nedávejte kafe v bufetu u cesty, obzvláště v zapadlých městečcích. Za žádnou cestu nejezděte autobusem ve vánici, jste-li poblíž zapadaného městečka. Jen blázen by vystoupil z vlaku ve stanici uprostřed pšeničných lánů. V lesích není také bezpečno, a v kavárnách nebo vlacích metra už vůbec ne. Tam všude totiž můžete narazit na Reachera, podle toho, jakou knížku vlastně čtete. Ne že by byl nebezpečný, ale zaručeně se hned seběhne něco moc ošklivého. Tedy pokud jsou okolo muži. Pokud jste žena, pravděpodobně pocítíte silnou přitažlivost, která nepomine, dokud se s ním několikrát nepomilujete. Nečekejte ale, že zůstane, na americkém venkově je mnoho bufetů, městeček, kaváren a stanic, kde je třeba sjednat spravedlnost. Takže bude putovat dál a Vás si se sebou nevezme.
Knížky Lee Childa jsou jako nekonečný seriál, kde je jasné, kdo vyhraje, nicméně na základní kostru autor pokaždé nabalí nové maso, a protože píše opravdu mistrovsky, má o čtenáře postaráno. Už jsem četl lepší "reacherovky", ale tady mě dostal nepředvídatelný konec, pochmurný a temný, za který si tahle zaslouží plný počet hvězd. Hluboce smekám před invenci autora, který si už dlouhá léta udržuje vysokou laťku, a stále umí překvapovat. Napínavé, čtivé, a až na pár zaškobrtnutí správně thrillerovité.
Přečetl jsem od tohoto autora hodně knihy, ne všechny byl označil za jeho nejlepší, ale tahle k nim určitě patří.
Já miluju knihy o Jackovi, ale musím říct, že jsem měla co dělat, abych se donutila číst dál... Ze všech co jsem ze série četla, byla tahle nejslabší.
Neřekl bych, že tato kniha patří mezi jeho top, ale pořád je to velmi dobré a čtivé. Všimnul jsem si také toho, že u některých spisovatelů mi podrobné popisy někdy připadají jako zbytečná vata, ale u Childa bych to spíše označil za plus. To, že konečně trochu dostal na budku je také v poho.
Naprosto souhlasím s mottem Jacka Reachera: „Doufej v nejlepší, připravuj se na nejhorší.“
Reacher je můj oblíbený, ale tady to nějak drhlo,taky jsem to četla poměrně dlouho,pokaždé se nezadaří.....
Nebýt to Jack, asi bych ji možná nedocetla...Čekala jsem, co z toho bude za zápletku no a žádné WAU se nekonalo. V nejakych pasážích zdlouhavé, i když styl vysvětlování autora byva skvělý, tak v tomto díle to na můj vkus bylo nezajímavé. Ale neva...Jack je stejně nejlepší:)
Autorovy další knížky
1999 | Jatka |
2000 | A přece nezemřeš |
2000 | Varovný signál |
2001 | Nezvaný host |
2005 | Výstřel |
Vím, že když jsem s autorem před x lety začínala, tak mě první knihy tolik nebavily. S nějakou třetí knihou ale přišel zlom a já se stala fanynkou Jacka Reachera. Vždy jsem přečetla tak tři knížky za sebou, pak jsem si dala pauzu a k sérii se vrátila po pár měsících. Teď byla pauza dlouhá několik let. Dlouho už jsem ale o návratu k Childovi přemýšlela. A konečně uzrál čas. Byla jsem natěšená, ale.. Přišlo velké zklamání..
Nějak už jsem zapomněla, že je Reacher génius, který rozlouskne všechno a pohybuje se jen v okruhu geniálních lidí. Ty naddimenzované rozhovory postav, to bylo opravdu moc. Příběh se tu navíc dost táhl a moc nebavil. Také se tu ukázala Amerika v celé své kráse. Pochlubte se tím, že jste rozstřílel několik chlapů u sebe doma a budete za největšího frajera v okolí. Hm.. Jasně, šlo o sebeobranu, ale to jak to bylo v knize podané bylo opravdu směšné. Naprosto bez emocí.
Vím, že se někdy zase k sérii vrátím. Už jsem se dostala tak daleko, že to láká. Po tomhle debaklu ale ráda uvítám pauzu.