Dramatik
Ken Bruen
Jack Taylor série
< 4. díl >
Nemožné se stalo skutečností. Jack Taylor nechlastá a nefetuje a navíc si pořídil zralou přítelkyni. Proslýchá se, že dokonce chodí do kostela… A do toho v krátkém sledu zemřou dvě studentky. Zpočátku se zdá, že jde o nesouvisející tragické nehody. Jedno je však spojuje - pod oběma těly se našla kniha od Johna Millingtona Synge. Jack začíná mít podezření, že si s ním vypočítavý vrah "Dramatik" chce hrát. Nejnovější případ prochází nejrůznějšími zvraty a jeho útočiště, město Galway, po něm žádá, aby obětoval poslední lásku, která mu ještě zůstala…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2011 , BB artOriginální název:
The Dramatist, 2004
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Autor nedá Jacku Taylorovi nic zadarmo. Dokonce mu sebere i to málo, co ho bavilo (jen knížky mu nechá), a stejně ho vymáchá v tom nejhorším, co vás napadne. A všechno tohle popíše s notnou dávkou černého humoru až cynismu. Do vyšetřování nahánějí Jacka opět známí či okolnosti a on se moc nepřetrhne, ale tady, díky jeho abstinenci, jsem neměla pocit, že příběh skáče přes opilecká okna; opravdu oceňuji, jak autor umí promítnout Jackův stav i do stylu psaní – rozdíl mezi minulým a tímhle dílem mi přišel očividný. A dostal mě, přiznávám. Přála bych si tu trochu světla, fakt aspoň trošičku, ale tahle série je založená na opaku. Mám ji ráda, přesto, možná i proto.
Jistý je, že Ken Bruen je irský spisovatel. Jistý jsou i další dvě věci. Za prvé, že v 19. a 20. století měli irští spisovatelé a spisovatelky v oblibě whisky Writers Tears a za druhé, že ji mám doma v baru. Abych byl stylový a četbu si lépe užil, nalil jsem si ji a začetl se.
Sláinte amach.
Leat féin.
Tato detektivka má na mnoha místech šmrnc drsnýho černýho humoru. Na ten jsme zvyklý, neboť dostatečné příděly ho dostáváme takřka každý den při brífincích naší vlády (je to sice trochu odjinud, ale upřímný...).
Takže jsem si užíval příval informací o hudbě, citátů z knih a podrobností o JMS. Musím se přiznat, že jsem žádnou z jeho šesti knih nečetl.
Dramatik se četl velmi dobře a závěr knihy je docela pecka. Knihu doporučuji!
Tento autor píše tak, že se nedá přestat číst. Detektivka to ani moc není, vyšetřování je spíš jen zmíněno než popsáno, ale styl je parádní, nechybí humor. Ale ten konec jsem nějak nepobrala. Tím myslím motiv vražd. Buď jsem nebyla dost pozorná, nebo to chtěl mít Bruen už v tisku a tak se s tím moc nepáral. Ten úplný konec, no, ten se trochu předvídat dal. Jak někdo otevře okno v místnosti, kde je...ale to už bych prozradila víc, než by bylo dobré. Takže tu jednu hvězdičku možná ubírám sobě, protože jsem nepochopila pachatele? :-D
Moje první setkání s tímto autorem a mohu říci, ze příjemné. Kniha je psaná z pohledu první osoby a je velice ctiva. Myšlenky hlavního hrdiny jsou většinou vtipné a celkové dobře dokresluji jeho charakter. Nicméně, spis než detektivka či thriller je kniha spíše vyprávěním o životě hlavního hrdiny, bývalého gardisty, o jeho vztazích, přátelích, rodném irském městě. Ačkoliv je najat jako soukromý detektiv, tak samotné detektivní práci se roman či spíše hrdina, věnuje hodně málo. V podstatě na to kašle nebo obcas něco na par řádcích knihy prověří a vyřešení hlavního případu románu knihy mu v podstatě spadne samo do klína. Pachatele najde aniž by se sebevice snažil. Závěr je zajímavý ale vzhledem k povaze hrdiny nepříliš překvapivý, přesně jej vystihuje.
Každopádně kniha se mi líbila a zkusím další, ačkoliv to opravdu skoro není detektivka, aspoň tak jak je člověk zvyklý.
Jsem velkým milovníkem detektivky, ale tato kniha se mi nelíbila. Detektiv Talyor byl samé klišé- alkohol, drogy, neschopnost komunikace s druhými. Zápletka taková podivná. Dost jsem se v knize ztrácela, přesto jsem ji dočetla, takže něco v sobě asi měla, jen nejsem schopna říct, co.
Tento díl s Jack Taylor byl asi zatím nejlepší co jsem četl.
a konec knihy nečekaný, nu jsem zvědav jak to bude další knize pokračovat dal.
Jo, to se mi líbilo. Dostal jsem k Vánocům, autora ani Jacka jsem vůbec neznal a byl jsem příjemně překvapen. Super čtení na jeden dva večery.
Tahle kniha mě neskutečně bavila.... je to poutavý vyprávění bez vedlejších odboček... snadno se to čte.... je to spíš delší povídka než skutečná kniha i když ji to neubírá na zábavnosti...
Znovu skvělý Jack Taylor, tentokrát abstinující se pouští do dalšího případu. A konec příběhu to jeden velký šok. Skvělé čtení.
Opět skvělé pokračování série s Jackem Taylorem, kupodivu "čistým" :-)!!! A ten konec.... ten mě fakt posadil na zadek!!!!
Blahopřeji, pane Bruene, Dramatik je v krátké době druhou knihou, u které mi ukápla slzička. Možná by se tak nestalo, kdybych nebyla rozcitlivělá ještě z Andělina popela, ale co už. Opět ovšem musím vychválit autorův parádní styl, úsečný, sarkastický a skvěle čtivý. Bylo tam pár momentů, u kterých jsem se opravdu křenila, celkově to na mě však vyznělo spíše melancholicky a depresivně. O konci nemluvě, to jsem měla chuť s tou knížkou praštit naproti o zeď, jak mě šokoval. Ale samozřejmě nemohu jinak než pět hvězdiček, bylo to opravdu perfektní.
Něco jako americká drsná škola, ale depresivnější. Čte se to dobře - nedoporučuji před spaním.
Bruen opět nezklamal a dokazuje, že je literární ďábel. Celej příběh je jedna rychlá jízda bez chlastu a drog a hlavně parádní atmosférou. A ten konec se rovná pořádnýmu kopanci. Teď jen vydržet do doby, než u BB artu vyjde Priest.
Štítky knihy
drogy přátelství vraždy detektivní a krimi romány Irsko irská literatura pomsta alkoholismus soukromý detektiv krutost
Autorovy další knížky
| 2009 |  Vraždy na molu |
| 2011 |  Přehlídka |
| 2010 | Padlé mučednice |
| 2012 | Kněz |
| 2011 | Dramatik |
Kopijníci!
„Zas*aný, samozvaný strážci pořádku.“
Priznám sa, že pre mňa je írsky spisovateľ Ken Bruen najväčšie a najmilšie prekvapenie posledných 2 mesiacov, kedy som sa dostal k jeho prvej knihe (Vražda na molu). Vo štvrtom pokračovaní série "Jack Taylor" nič nemením na predošlých hodnoteniach, jednoducho skvelé! Jack je bývalý policajt, ktorý „operuje“ v rodnom meste Galway.
Zvláštny štýl Kena Bruena, ktorý akoby iba spisoval momentálne nápady, činnosť i spomienky Jacka Taylora a ten je všetkým, len nie vzorom dokonalosti. Práve naopak – alkoholik a narkoman, ktorý však nestráca zmysel pre spravodlivosť. Momentálne abstinuje a ja mu držím prsty, aby mu to vydržalo aj v nasledujúcej knihe, aj keď s typickým humorom priznáva:
„Šest měsíců jsem byl čistej a střízlivej... Nepřestal jsem šňupat proto, že jsem chtěl bejt čistej. Mýho dealera zabásli a já si nedokázal najít novej zdroj. Když se daří, je třeba toho využít.“
Originálne, neokukané, skvelé podanie. Záhadné úmrtia dvoch mladých dievčat, pri ktorých sa nájde rovnaká kniha. Typická atmosféra írskych krčiem a čierny humor. Oživená legenda záhadného spolku Kopijníkov, pomenovaných po ľudovom povstaní z roku 1798, ktorí vykonávajú „spravodlivosť“ podľa svojich pravidiel. A smutný záver. Napriek veľmi chúlostivým témam som si čítanie užil – klobúk dole, pán Bruen!