Vraždy na molu přehled
Ken Bruen
Jack Taylor série
1. díl >
Detektivní román, v němž hlavní hrdina, bývalý policista, toho času soukromý detektiv často se ocitající pod vlivem alkoholu, vyšetřuje případ, který byl smeten policií ze stolu. Hlavní hrdina Jack Taylor je velmi svérázným detektivem, který miluje klasickou literaturu a stejnou měrou bohužel i alkohol. Během pátrání po mladé dívce, která byla zabita, ačkoliv policie je přesvědčena o tom, že spáchala sebevraždu, je Jack podroben nejedné životní zkoušce. Jednou z nich je i podstoupení detoxikace.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2009 , BB artOriginální název:
The Guards, 2001
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vraždy na molu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (35)
Totální antihrdina v totální antidetektivce plné odkazů na filmy, písňové texty a neznámou poezii. Světe div se, ono je to dobré, dokonce tak dobré, že jdu shánět další díl. Ken Bruen má můj obdiv, za ten cit pro literární balanc. Stvořil totálního loosera, navíc alkáče par excellance, který je možná pozvracený, ale není sympatický, ale ani ne-sympatický. A jako ich-forma vypravěč je dokonce tak zábavný, že mu všechno řečené v klidu odpustíte.
„An bronach mhor!“
Bez akýchkoľvek omáčok okolo sa priznám, že "Vraždy na molu", prvý diel „rozsiahlej“ série "Jack Taylor", ktorú má na svedomí írsky spisovateľ Ken Bruen (1951), ma doslova uchvátil. Prečo tie úvodzovky na prídavok rozsiahlej? Nuž, u nás, presnejšie v Čechách, sa prekladu dočkala iba polovica dielov, hoci do dnešného dňa je na svete 16. pokračovaní...
Policajt Jack Taylor, člen írskej gardy, prichádza o robotu potom, keď pri cestnej kontrole strelí jednému namyslenému politikovi, členovi parlamentu, po papuli. Sú však za tým jeho problémy s alkoholom a Jack to v niektorých prípadoch jednoducho nezvláda. Nakoniec sa z neho stáva súkromné očko v meste Galway. Náš príbeh získava kriminálnu zápletku vo chvíli, keď ho jedna dáma požiada o vyšetrenie údajnej samovraždy jej dcéry, ktorej ona osobne neverí. A mŕtve dievčatá pribúdajú...
Čítal som všelijaké rozporuplné postrehy a názory na toto dielo. Že sa vraj nejedná o žiadnu detektívku a len si tu jeden ožran vylieva svoje srdce. V mnohom musím súhlasiť, ale z môjho pohľadu je to podané majstrovsky – klobúk dole pred Kenom Bruenom! Jeho štýl, írske prostredie, typické krčmy, zmysel pre humor i detektívna zápletka ma od prvých riadkov veľmi zaujali a aj napriek veľmi chúlostivým a smutným témam mi čítanie tejto knihy prinieslo skutočné potešenie...
Jack Taylor bojuje so svojou chorobou. Hoci to nie je ľahké a sám to írsky zhodnotí slovami „an bronach mhor“ (voľný preklad v zmysle „som v riti“), nechám sa prekvapiť, ako sa s tým popasuje ďalej a už teraz sa teším na pokračovanie – "Vraždy bez trestu"...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (2)
2010 -
Deutscher Krimi Preis
(3. International)
2004 -
Shamus Awards
(Best P. I. Hardcover Novel)
Kniha Vraždy na molu v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 159x |
ve Čtenářské výzvě | 25x |
v Doporučených | 7x |
v Knihotéce | 109x |
v Chystám se číst | 49x |
v Chci si koupit | 9x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
drogy přátelství vraždy detektivní a krimi romány Irsko irská literatura pomsta alkoholismus soukromý detektiv krutostAutorovy další knížky
2009 | Vraždy na molu |
2011 | Přehlídka |
2010 | Padlé mučednice |
2012 | Kněz |
2011 | Dramatik |
Pravdepodobne prekvapenie tohto roku pre mna. Tak radikalny, uprimny, nekompromisne napisany text som uz davno necital. Male kapitoly, rychle akoby obcas len strucnymi tahmi a kratkymi dialogmi nacrtnuty dej, nijake opisy, nijake vysetrovanie, nijake dedukcie. Predstavte si chlapa, alkoholika uz za hranicou navratu, milovnika knih, bez rodiny, bez prace. Riesenie akoze pripadu tu prebieha sposobom, ze bud niekoho stlcie, pripadne az zabije, alebo sam dostane strasnu nakladacku. A pritom je to take uprimne, chcel by som napisat ze irske, ale ja prd viem o irskych chlapoch, leda z filmov. Kniha neobsahuje jedinu postavu, ktora by svojim sposobom nebola psychicky, dusevne, okolnostami, zlomena. A je to take prudko citatelne, ako Hemingway, ktory by sa este viac ponahlal k svojmu cielu. Bruen nie ze ignoruje pravidla detektivok, nie ze ich porusuje, on sa nesnazi dodrziavat nijake pravidlo. Podla zvesti na internete, si sam kadeco hnusne zazil. Citit z neho ale lasku k pisaniu, k literature, a zaroven pohrdanie a asi by mu vobec nevadilo knihu ani nedopisat a vykaslat sa na nas citatelov. Je to ako vravim, zjav.
Samozrejme rozumiem aj hodnoteniam pod dve hviezdy, citatelom to moze prist ako zbierka blabolov alkoholika a akesi adorovanie zivota ochltov. A ten co caka regulernu detektivku moze skoncit sklamany. Vo vysledku je to ale vynutorny intimny monolog rovneho chlapa bojujuceho s demonmi. Takze nie detektivka, ale psychologicky portret a sonda.