Vraždy bez trestu
Ken Bruen
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14775/bmid_jack-taylor-vrazdy-bez-trestu.jpg
4
80
80
Jack Taylor série
< 2. díl >
Jack Taylor, bývalý člen irské policie Garda Síochána, žije po svém vyhazovu ze složek v Galway a živí se jako privátní detektiv. Irové neuznávají tuto poctivou činnost, příliš jim to připomíná donášení, takže Jack o sobě říká, že je soukromým pátračem. V minulém příběhu Vraždy na molu přispěl k vyřešení nevysvětlených sebevražd mladistvých, nyní plní žádost náčelníka irských cikánů, aby našel toho, kdo zabíjí mladé muže jeho klanu. Jack není tímto pověřením příliš nadšen, protože má spoustu práce s bojem proti vlastním démonům – alkoholu a návyku na kokain. Navíc má vypátrat kdo a proč zabíjí labutě v zálivu. Jeho kolegové gardisti mu nepomáhají, naopak mu kladou klacky pod nohy. Jack je nejen detektiv ale i lidový filosof, vášnivý čtenář a milovník západoirského pobřeží. Černý humor, lyrika a svérázný irský náhled na svět, jsou stěžněm tohoto příběhu.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2009 , BB artOriginální název:
The Killing of the Tinkers, 2002
více info...
Přidat komentář
Ďalšia dávka uisce beatha!*
„Jednou jsem narazil na citát, který jsem si teď znovu vybavil: „Nepil proto, že by měl v sobě tmu, ale kvůli tmě v těch druhých.““
Mám za sebou druhý diel rozsiahlej „detektívnej„ série Jack Taylor, ktorú írsky spisovateľ Ken Bruen situoval do svojho rodného mesta Galway...
Prečo úvodzovky na „detektívnej“? Pretože súkromné očko Jack Taylor je alkoholik a feťák, kvôli čomu prišiel o svoju prácu v polícii (írskej garde). Takže to vyšetrovanie je podané pohľadom jeho pijáckych a drogových excesov, pri ktorých vám zostane niekedy rozum stáť, že je vôbec schopný aj niečo zistiť. Ale Jack sa snaží a bojuje so svojou chorobou, pričom sa pokúsi pomôcť miestnej cigánskej komunite vypátrať, kto zabíja mladých chlapov z jej radov. Dej akoby sa miestami javil chaoticky, veď ho rozpráva takmer úplná ľudská troska, ale Ken Bruen mi opäť pripravil skvelý čitateľský zážitok. Rovnako ako tomu bolo v úvodnej časti, aj tentokrát som sa výborne bavil, hoci tu ide o veľmi smutné témy. Výborné čítanie, sedí mi Bruenov štýl, jeho čierny humor, hoci doslova a dopísmena poriadne ČIERNY. K tomu pohľad na írsky život, pulzujúca atmosféra miestnych krčiem.
„Tohle je ale fakt divná země. A ty, Jacku, mi připadáš ze všech nejdivnější.“
Veľmi zaujímavý príbeh, ktorého záver ma poriadne prekvapil. Za mňa opäť maximálna spokojnosť. A ešte jedna perlička; Jack je zažratý milovník kníh – prózy i poézie – takže jeho prehľad mu môže závidieť aj ten najväčší knihomoľ široko-ďaleko.
*Uisce beatha je predchodkyňa whisky, vyrábaná írskymi mníchmi v 6. storočí.
Teď už hlavní postava nejenom pije, navíc bere drogy...vůbec nechápu, jak stíhá vyšetřovat a vůbec fungovat jako detektiv. Ale nějak se ho nemůžu pustit...dám ještě další díl, co se bude dít:-)
Posun. První setkání s Jackem Taylorem byla pařba s kámošem, který měl našlápnuto k alkoholismu a začínal s ním mít problém. Díky tomu, že jsem ho nemilovala a nebyla na něm v ničem závislá, jsme se hodně nasmáli, protože to nebyl vůl (a měl načteno) a ještě uznával nějaké přijatelné hodnoty. Tady už Jackův mozek vykazuje víc oken než myšlenek; ale na druhou stranu oceňuji, jak se tomu přizpůsobuje i vyprávění - neplyne, ale jakoby skáče přes mezery způsobené kombinací alkoholu a kokainu. Míň humoru i Jackovy vůle a víc mé rozmrzelosti. Přesto mě případ zajímal a pořád to bylo dobré čtení. Dílů pár ještě je, tak snad Jackovi nějaké mozkové buňky zůstanou.
Další příběh Jacka, oproti prvnímu dílu zde Jack je ještě víc alkoholik, který navíc propadl kokainu. Přijde za ním jeden z místních cikánů, chce pomoct vyšetřit, kdo je vraždí. Za to má pohodlí a peníze. Jack sice trochu vyšetřuje, každopádně si spíš dle mne užívá svých neřestí. Přesto ale něco objeví.
Je to příběh člověka, který sklouzl na šikmou plochu a je mu to jedno. A tak si říkám, jestli autor někdy udělá zázrak a Jack začne víc využívat svůj mozek.
Neřadil bych to přímo mezi detektivky, protože místo na vyšetřování se Jack soustředí spíše na to jak se dostat do rauše... Totožnost pachatele zjistí spíš jakoby náhodou nebo omyle.... Mluvil bych raději o štěstí než o kvalitách vyšetřování i když to nakonec vyřeší v duchu pořekadla - nejsou důležité prostředky, ale výsledky...
Skutečně je to drobítek slabší než první kniha, ale pořád je to ve srovnání s většinou ostatních detektivek (nebo spíš románů o zločinu - detektivka v pravém slova smyslu to není) jako domácí dršťkovka proti polívce z pytlíku.
Zajímavě pojatá detektivka. Spíše než na akční pátraní po vrahovi se soustředí na životní eskapády soukromého detektiva, který bojuje s alkoholismem i drogami. Samotný zločin proplává celou knihou jakoby mimochodem a rozuzlení a řešení případu bylo vlastně velmi překvapivé. Ovšem kniha rozhodně stojí za povšimnutí pro každého čtenáře, který má rád detektivní příběhy a chce si přečíst tak trochu jinou detektivku.
Přestože i v tomto dílu se mi líbily eskapády a příhody Jacka Taylora, musím jednu hvězdičku ubrat. A to proto, že mi to přišlo trošku slabší než díl předchozí. Ale rozhodně i tak stojí za přečtení.
Trochu slabší než jednička, ale pořád dobře napsané a zvládnuté řemeslo plné nápadů.
Štítky knihy
drogy přátelství vraždy detektivní a krimi romány Irsko irská literatura pomsta alkoholismus soukromý detektiv krutostAutorovy další knížky
| 2009 |  Vraždy na molu |
| 2011 |  Přehlídka |
| 2010 | Padlé mučednice |
| 2012 | Kněz |
| 2011 | Dramatik |
Herakleitos z Efesu sice ve svých zlomcích tvrdí, že nelze vstoupit do stejné řeky dvakrát, ale Ken Bruen se o to přesto pokusil. Je tedy třeba filosofa upravit: " Do stejné řeky dvakrát vstoupiti můžeš, ale nebude to už taková bžunda a co bylo čerstvé stává se otravným."
Příště si probereme přísloví "do třetice všeho dobrého", Kene Bruene. Tak se vzpamatuj!