Jacob se odhodlá milovat
Catalin Dorian Florescu
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/162810/bmid_jacob-se-odhodla-milovat-6hp-162810.jpg
4
56
56
Románový epos líčí barvité a dramatické osudy rodiny lotrinských kolonistů v rumunském Banátu v širokém záběru od třicetileté války po první polovinu 20. století. Autor zde vykresluje člověka jak rozpolcenou bytost, již žene vpřed touha a strach. Do detailů, a přitom se spádem evokuje krutý archaický svět, který nás děsí, ale jenž dovede být i krásný a něžný. Pro sedláky jsou v tomto světě půda, pole a majetek vším. Neváhají obětovat cokoli, jen aby si je udrželi - dokonce i své nejbližší. S touto křehkou a zároveň napínavou knihou dostáváme do rukou dech beroucí koncentrát středoevropských dějin, s jejich válkami, diktaturami i deportacemi. Je to živý obraz světa, který stále nedošel pokoje.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , LabyrintOriginální název:
Jacob beschließt zu lieben, 2011
více info...
Přidat komentář
Literární poklad. Nebude se opakovat s hodnocením, jen si trochu povzdechnu - proč je mezi překladovými díly, tak málo podobných skvostů? Stačí se podívat na každotýdenní přehled vydaných "knih"... Nakladatelé, myslete na nás - čistokrevné knihomoly více
Pokud bych mohl dát 6 hvězdiček, tak je dám. Dlouho jsem chtěl číst něco takového. Knihu jsem si pořídil absolutní náhodou před pár dny. V regálu starého knihkupectví jsem s ní sfouknul vrstvu prachu, koupil ji. Úžasná, velmi skvěle odvyprávěná, drsná a něžná, krutá a slitovávající se. Tohle je literární poklad!
Od prvních vět jsem byl přímo tam, v Banátu, v tvrdých časech kolem roku 1920. Krásným perem autor líčí osudy Švábů v Rumunsku, v rodinné historii ústřední rodiny se dostane až o několik století do minulosti. Vyprávění končí po druhé světové válce odsunem všech menšin, který, s podivem, nebyl zdaleka tak brutální, jako odsun sudetských Němců u nás.
Němci (pardon, Lotrinci a Švábové) v Banátu a rozhodně žádná idyla. Tvrdost života, krutost lidí i vlastní rodiny, prostředí tak půlstoletí za ostatní Evropou. Velmi magické. Hodně dobré čtení.
K staří jsem si předsevzal, že si knihy, které mám rád, přečtu znova. A protože už sem ve věku, kdy kvůli močení musím vstát okolo pátý, tak jsem si řekl, že nastal pravý čas.
Jacoba jsem četl před 5ti lety a kniha mě velmi nadchla. To je vidět, že už před pěti lety jsem byl kvalitní člověk! I na druhý čtení tomu totiž taky dávám plnou palbu!
Příběh čtyřech rumunských generací a jejich putování z Lotrinska do Banátu a zase zpátky vedl k tomu, že jsem od Florescuaua (dnes skloňováno podle vzoru čivava, ne Patrick Roy) přečetl úplně všechno. A dobrý!
Drsná doba a drsné kraje rodí drsné, sukovité charaktery. Ale řečeno s Načevou: "Každej si hledá svý, kam sebe vrazit" a urvat si svůj kousek štěstí.
Líbilo se mi střídání časových rovin, které dělalo obrázek lotrinské komunity komplexnější. A kromě toho nám Florescu názorně ukazuje, že migrace, dobrovolná nebo násilná, je jev, který tu s námi byl odjakživa.
První střet s rumunskou literaturou a byla jsem naprosto spokojena s výběrem. Osudy lidí, kteří mají svoje domovy,pak jsou vyhozeni, musí začít nový život. Silné čtení.
Kniha mě nalákala tématem - a to nezklamalo, osudy jedné postavy, jednoho místa spjaté magickou přitažlivostí osudů. Možná by mi však sedlo více, kdyby byl děj vypravován chronologicky...tisíce válečných osudů, které šly mimo hlavní osu války, odkrývají své temné stránky...
Kdysi mě tahle kniha v knihkupectví v negativním slova smyslu zaujala. Kombinace obskurního názvu a rúžovočerného přebalu (pod tímto přebalem je kniha pro jistotu rúžová celá), na kterém stojí tři židi na nuzné návsi, ve mně evokovala dojem, že toto dílo bude opravdu silný pseudointelektuální masakr. A já ještě nenabyl dostatečné intelektuálnosti a kavárenského povalečství, abych toto dílo byl schopen pochopit a ocenit. Osud tomu ovšem chtěl, abych si knihu navzdory své kulturní nedozrálosti přečetl již nyní. Byl jsem zklamán, že kniha není o židech. V dnešní době, kdy musíte při výběru dávat pozor, protože každá druhá kniha pojednává o utrpení židú, a já se záměrně k takové knize odhodlal, jsem byl zákonitě zklamán (těch pár cikánú už to nespravilo). Ale múžu si za to sám, kdybych jen nebyl líný si alespoň včas přečíst anotaci. Každopádně příběh lotrinských migrantú byl fádní a nudný a zachraňovalo ho jen to, že se otáčel kolem významných událostí konce první poloviny 20. století. Hlavním hrdinou byl nesympatický tupec, který se například rozhodne po válce vrátit do domova, ze kterého ho vyhnali a vykřičet si od svého povedeného otce púdu, na kterou má dle svého názoru nárok a nějak si přitom nevšimne, že se to všude hemží rudými milicemi a již několik let vlastní všechnu púdu komunisti. A to byla určitě ta lepší část, číst ty cikánské povídačky, kterým věřil, bylo utrpení. Jo, možná až přečtu dalších pár set knih, zmoudřím a jednoho dne se ohlédnu zpět a řeknu si, že to vlastně nebyla vúbec špatná kniha, ale teď pro mě nedosahuje ani prúměru.
Historie několika generací jedné rodiny odehrávající se na území mezi francouzským Lotrinskem a rumunským Banátem. Naturalistické obrazy bitvami zdevastovaných krajin a zkažených morálek přeživších obyvatel mi připomněly knihu Bloudění od Jaroslava Durycha, byť v tomto případě nelze mluvit o takových kvalitách, protože se do děje občas vkrádá umělost (autor příliš tlačí na pilu), přesto Jacob stojí za přečtení. A mimochodem: Kniha vydaná nakladatelstvím Labyrint má opravdu vyvedený přebal.
"Spatřil mladou vyzáblou ženu, které mohlo být sotva dvacet, působila však jako předčasně zubožená stařena. Tváře měla zarudlé, jako v jednom ohni, na rukou a na nohou popraskané zhnisané rány. Caspar couvl a rukou si zakryl nos, už viděl dost lidí, které postihl dýmějový mor."
Krutá historie jednoho rodu vyprávěná posledním potomkem - Jacobem Obertinem, který se narodil na začátku 30. let v Rumunsku v Banátu, kde se jeho předkové, původem z Německa, usadili. Velmi dobře napsané.
Jacob se odhodlá milovat
Krásná kniha,takových už teď moc nevychází.
Líbilo se mi to a moc.