Jak chutná strach
Markéta Harasimová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/508756/bmid_jak-chutna-strach-TUV-508756.jpg
4
84
84
Cílevědomá, ale poněkud lehkovážná novinářka Eva má pořádně ostré lokty, a když o něco usiluje, jde doslova přes mrtvoly. Přílišným tlačením na pilu však nejenže přijde o perspektivního přítele, ale zadělá si také na vážné problémy v zaměstnání. Hrdinka si chce udržet aspoň skomírající kariéru, když už se jí zhroutilo soukromí, a tak naléhá na svého bratra - policejního vyšetřovatele - aby jí poskytl exkluzivní informace k sérii brutálních vražd a nevysvětlitelných únosů, které kriminálka aktuálně řeší. Kvůli své umanutosti ale Eva doslova strčí hlavu do oprátky. Nebezpečná skupina zabijáků, které policie už mnoho měsíců nemůže přijít na kobylku, je totiž všetečné reportérce v patách… Dřív, než Evě dojde, že jí hrozí smrtelné nebezpečí, stává se obětí únosu a je uvězněna. Tvrdohlavá potřeba dosáhnout za každou cenu svého se jí tak stává osudnou a mladá žena se ocitá na velmi tenké hranici mezi životem a smrtí. Ztratí svobodu i možnost rozhodovat sama za sebe, a přijde taky o důstojnost. Jediné, co jí zůstává, je ochromující strach.... celý text
Přidat komentář
Ač nerada, tak musím napsat, že Smrtelný hřích se mi líbil víc. Tady mi přišlo, že autorka už moc tlačila na pilu. I dialogy byly dost umělé.. Ale tvorbu Markéty Harasimové mám moc ráda a tak se těším na další novinku.
Autorka opět nezklamala, drsné, ale neskutečně čtivé, zkrátka takové, jako paní M. H. umí! Vřele doporučuji!!!
Velmi napínavé, ale také hodně drastické. Kniha o tom,kam až může zajít chuť po mamonu.Hlavní hrdinka si zde sáhne na dno a pozná opravdovou hrůzu a strach.Kniha je pro silné nervy a žaludky.
Mám dočteno a pááááni. Mráz mi běhá po zádech ještě teď. Jak chutná strach? To zjistila především samotná hlavní hrdinka, ale i na samotného čtenáře při čtení této knihy trochu toho strachu dolehne. Ústřední téma v podání autorky působí neskutečně reálně. Ani nechci vědět, kolik se ve světě musí odehrávat podobných nechutných zvráceností.
Na knihách Markéty Harasimové miluji, že nejsou vyprávěny jen z pohledu hlavní hrdinky, ale i dalších postav, zločinců nevyjímaje. Ale musím říct, že zde jsem tyto pasáže četla s velkou nechutí. Popisy z pohledu násilníků jsou brutální, nešetří vulgarismy a lidského zde není absolutně nic.
Do knihy jsem se tak ponořila, že v druhé polovině jsem byla snad beznadějnější než samotná hlavní hrdinka.
Jediné, co mi opravdu pilo krev je charakter hlavní hrdinky Evy. S takto nesympatickou hlavní postavou jsem hodně dlouho nesetkala. Chápu, že to bylo záměrné, aby byl zřetelně vidět progres její osobnosti. Ale neskutečně mi to, jaká je, pilo krev.
Popisy z pohledu násilníků nešetří brutalitou, vulgarismy a lidskost by se u nich dala hledat jen stěží. To autorka uměla vždy na výbornou. Příběh zahalují do temného závoje, především pak v druhé polovině je ta temnota natolik hustá, že čtenář má až úzkostné pocity, zda existuje nějaké východisko, nějaký záblesk světla.
Jak chutná strach je napínavé psychologické čtivo, s nímž čas bude utíkat opravdu rychlostí blesku. Doporučuji převážně dospělým čtenářům, kteří chtějí zakusit trochu toho dobrodružství, napětí a strachu.
Štítky knihy
thrillery strach únosy české romány
Autorovy další knížky
| 2014 |  Sametová kůže |
| 2017 |  Poháry touhy |
| 2015 | Vražedná vášeň |
| 2018 | Vůně noci |
| 2016 | Mrazivé hry |
Velmi dobrá detektivka, sousta děsivých momentů , čte se rychle.