Poháry touhy přehled
Markéta Harasimová
Violina minulost je opředena tajemstvím - její matka odmítá mluvit o rodině zemřelého otce. První střípky pravdy tak Viola nečekaně odhalí až ve chvíli, kdy se jako dospělá ocitá na dramatické životní křižovatce. Východisko z těžké situace vidí v nečekané závěti svého dědečka, o jehož existenci neměla ponětí. Do klína jí spadly vzácné vinohrady, ale také polorozbořený vinný sklep. Třebaže o vinařském řemesle nic neví, rozhodne se Viola z ruin vybudovat nové vinařství a navázat na rodinnou tradici. Střetne se s řadou překážek a předsudků, nepřízní osudu i lidskou zákeřností. Zažívá žhavá erotická vzplanutí a poznává odvrácenou tvář lásky, ale také skutečné přátelství. Na scéně se však objevuje chladnokrevný násilník zaměřený na mladé ženy a Viola se ocitá v jeho hledáčku. Jako mrazivé poselství ze záhrobí se jí navíc začíná zjevovat duch zesnulého dědy s tajemnými vzkazy, které je potřeba rozluštit. Nad Violou se postupně stahují temné mraky a začíná jí hrozit smrtelné nebezpečí... Ponořte se do napínavého příběhu plného emocí, dráždivé erotiky, tajemna i nečekaných zvratů...... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Poháry touhy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (34)
Uzasna kniha. Moc me bavila cist uz od zacatku az do konce. Libilo se mi ze tam je od vseho nejaky zanr i dost napinave ve vsech smerech a hlavne ten konec. Pribeh se mi moc libil. Postava dedecka byla uzasna ze ji pomahal a daval silu to nevzdat. Krasny
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Poháry touhy v seznamech
v Přečtených | 127x |
ve Čtenářské výzvě | 11x |
v Doporučených | 7x |
v Knihotéce | 143x |
v Chystám se číst | 66x |
v Chci si koupit | 10x |
Autorovy další knížky
2014 | Sametová kůže |
2017 | Poháry touhy |
2015 | Vražedná vášeň |
2018 | Vůně noci |
2016 | Mrazivé hry |
Naprosto mě pohltil příběh Violy, jak po získaném dědictví po dědovi odjíždí na jih Moravy a s plnou vervou a bez znalostí se pouští do práce na vinohradu. Naštěstí jako všude jsou zde i milí lidé, velké štěstí má na sousedy, kteří jí poradí, zaučují a pomáhají jak se dá. Jako v životě je to na houpačce - nahoru a dolů. Někteří místní jí vůbec nevěří a další i škodí. Přes veškeré peripetie se nakonec Viola dočká šťastného konce, moc jsem jí fandila.
Pro mě to má navíc dva bonusy. Jako mladá jsem taky zakládala firmu a je jedno že v jiném oboru, poprat se s ledasčím a s ledaským musíte vždy. Druhým bonusem je prostředí vinohradů a vinařů, můj muž "přičichl " na 6 let k pěstování, výrobě a prodeji vína, tak to pro mě nebyly úplně neznámé vody a moc jsem si to užila.