Jak dostat tatínka do polepšovny
Marie Poledňáková
Literární přepis televizní hry navazuje na knihu "Jak vytrhnout velrybě stoličku" a uzavírá příběh malého Vaška a jeho rodičů. Pokračování příběhů malého Vaška je na rozdíl od zimní atmosféry první části (Jak vytrhnout velrybě stoličku) zasazeno doprostřed krásného, vydařeného léta. Děj se odehrává na venkově, kam odveze tatínek Vaška s maminkou, a kde je očekává další překvapení: nejen vynikající prázdniny v prostředí skalního "města", ale i postava dědečka, chápajícího všechny nebezpečné víry v rozbouřené hladině obnovovaného vztahu tří nejbližších lidí. Vaškovi se splní i další přání - táta jej zaučuje do tajů horolezectví. Tato společná vášeň je však příčinou dalších konfliktů mezi oběma rodiči - k velkému žalu Vaška i dědečka. Snad nikdo z těch zúčastněných si nedokázal představit, kolik úsilí si vyžádá znovuvytvoření opravdového a ryzího vztahu Luboše a Anny. Největší odměnou za jejich nelehké hledání, tápání a dočasné rozepře je skutečnost, že svět dítěte opět dostává zářivé barvy, že je z něj konečně vyloučena tíživá samota. 23-047-87... celý text
Přidat komentář
4/5 Druhý díl je mnohem lepší. Narozdíl od provotiny Jak vytrhnout velrybě stoličku to nepřipomíná tolik přepsaný scénář ale spíše plnohodnotnou knihu. Akorát mi tam krapet chyběly názvy kapitol. :) Ale vážně, místy jsem se fakt smála nahlas a obraz mi zde vůbec nechyběl. Už jsem si předsevzala, že si přečtu i třetí díl, který nebyl zfilmován kvůli úmrtí T. Holého. To mi bude stačit, protože na "krokouše" mám už svůj názor, a ten přehodnocovat nehodlám.
Byla jsem trochu na pochybách, jak knihu ohodnotit. Nesáhla bych po ní, ale Výzva je výzva. Takže dávám tři hvězdičky, protože mě mile překvapila jedna věc - přijde mi, že oproti filmu (který ale neznám nijak zvlášť dobře), v knize víc vstupuje do hry Anna a její vztah, její vnímání celé situace. Zatímco ve filmu mi přišla zbytečně afektovaná, kniha mi ji vybarvila trochu jinak. Ale víc hvězdiček si kniha jako taková nezaslouží. Přepis filmu roky po premiéře, bez čehokoli navíc, mi smysl nedává.
Knížku jsem si vybrala kvůli letošní Čtenářské výzvě. Při čtení mi stále naskakovaly záběry z filmu, jednotlivé postavy a jejich hlášky. Většinou dávám přednost knize před filmem, ale v tomhle případě vyhrává jednoznačně film.
Filmy s Vaškem, Annou a Lubošem jsou mojí srdeční záležitostí. Tomáš Holý je pro mě nejlepším dětským hercem. A knížka mi dala pár dílků do skládačky. Číst knižní předlohu filmu, který dabuji z paměti, není ztráta času. Přesvědčila jsem se již u knihy Léto s kovbojem. A to, že si do známých hlášek dosazuji herce a jejich hlasy, je prostě skvělé. Zároveň se mi před očima odvíjí scény opravdu velmi živě. Výborná kniha.
Co mě trochu mrzí je to, že mi knižní Anna a Luboš byli občas trochu protivný. Ve filmech jsou skvělý, ale tady byli občas na pěst. To bude asi tím, že jsem jim "viděla' do hlavy. Ne vždy je to ku prospěchu. Ovšem nevadí. Kniha má plné hodnocení. Oba díly.
Četla jsem znovu snad po 30ti letech a i když znám film skoro nazpaměť, knihu jsem si užila a spokojeně očekávala stejné věty, které byly občas rozlišné, ale bylo to takové doplňující.. klidně mě dej do polepšovny ... velké díky paní Poledňáková, krásná tvorba..kniha i film.. mavám do nebe a ráda jsem si vybrala čtenářskou výzvu právě jako vzpomínku Vás
Tak já jsem si knihu užila úplně stejně jako si vždycky užívám film. Smála jsem se a vlastně jsem ráda, že to bylo napsáno stejně jako film. Skvělá oddychovka.
Opět ani kniha nezklamala. Vybavovaly se mi obličeje a hlasy z filmu a prostě jedním dechem přečteno. Díky CV.
Můj komentář k této knize bude asi dost podobný tomu, co jsem psala u Jak vytrhnout velrybě stoličku. Obsahově je to víceméně stejné, jako je děj filmu, ale i tady je navíc trochu to, že postavám trochu víc vidíte do hlavy. Ale zase se si určitě nepředstavujte nějaký psychologický rozbory, to zas ne. Jen tu a tam pár větiček navíc, co se postavám děje v hlavě vzhledem k ději.
Svižně napsané, doplněné o barevné i černobílé fotografie z filmu. Jelikož i tenhle film mám dost nakoukaný, ani tady jsem nečetla na 100 % slovo od slova, ale opět si myslím, že jsem o tolik nepřišla. Je to opět fajn oddechovka, u které na pár desítek minut vypnete.
Nicméně i tady, stejně jako u předchozí knihy, si nejsem jistá, zda by mne kniha dokázala zaujmout, když bych neznala ty filmy. Člověk to prostě má tak nějak spojené s těmi herci a při čtení vám to filmové zpracování prostě běží před očima, no...
Ve výsledku film opět za 5 hvězd, ale kniha prostě "jen" za 4. S tím, že na filmy se podívám znovu velmi ráda, ale ke knihám se už vracet asi nebudu...
P.S. Klokan přiletí v březnu!
Jelikož znám film skoro zpaměti tak kniha pro mne nebyla ničím přínosná. Při čtení jsem si v hlavě přehrávala film a moje fantazie spala. Příběh je skvělý a humorný.
Notoricky známý příběh, tentokrát v knižním zpracování. Asi není možné představovat si hlavní hrdiny a prostředí jinak, než jak je má člověk zažité z filmové verze. Přidanou hodnotou je ale větší náhled do myšlení a jednání hlavních hrdinů. I díky tomu stojí kniha za přečtení, byť vás ničím novým nepřekvapí.
Výzva 2023 - Kniha, jejíž autor zemřel v roce 2022.
Nemůžu si pomoci, ale napsat knihu dlouho, dlouho poté, co vyšel v kinech film (třináct let!!!), je naprostá hovadina. Navíc ta kniha je naprosto zbytečná!
Abyste mě pochopili: film miluju. Dokonce ho považuji (společně s Vytrhnutou stoličkou) za jeden z TOP 10 českých (potažmo československých) filmů. Ale tady jsem nenašel absolutně žádnou přidanou hodnotu. Nevím co Marii Poledňákovou vedlo k tomu přepsat (nebo spíš opsat) scénář a vydat ho knižně, ale takhle fakt ne.
Navíc mám pocit, že každý, komu je dnes přes třicet, čtyřicet let a jezdil na prázdniny k prarodičům, zažil podobných dobrodružství tolik, kolik se jich do roztrhaných tepláků s dírami na kolenou a skobou na zadku vejde.
Sorry.
Další díl, na který nelze nikdy zapomenout a je totožný s filmem, což prostě miluji !!!
Posílám milion pusinek tam nahoru :-)
Pokračování Vaška a jeho nekonečné uličnictví, opět skvělé herecké obsazení a těch blbin je požehnaně. Když po letech čtu tuto knihu, vždy vidím před očima právě herce, kteří to hráli.
Ne. Za mě teda ani omylem. Nikdy jsem tenhle příběh neměla ráda a nikdy mi nepřišlo na tom nic vtipnýho. Kluk byl neobyčejně trapnej a vlezlej a otravnej. Vím, jdu proti proudu, ale nic s tím neudělám.
Přijde mi, že právě druhý díl vyčnívá z celé série jako mrakodrap nad rodinnými vilkami. Zdaleka tu nejde jen o převyprávění obsahu filmu, ale o svébytný román. Dějově se samozřejmě filmu drží, obsahuje i plno fotek, nicméně je o mnoho bohatší – film prostě nepojme tak komplexně myšlenkové pochody postav, tady hlavně Anny, a kdyby se měl zabývat minulostí nebo vztahy mezi obyvateli vesnice, rozhodně by nebyl tak svižný a veselý. V knížce je prostor pro spoustu detailů, dozvíme se více o babičce, k jejímuž hrobu ve filmu děda s Vaškem jdou, o trablech pošťáka Fandy a třeba i o modelech šatů, které si Anna sbalila na svou vysněnou dovolenou.
Mimo jiné je v knize použita ukázka z jiné knížky, Deník americké manželky od Sue Kaufmanové, kterou Anně sehnala jakási fanynka a která taky stojí za přečtení.
Pokračování příběhu Vaška a jeho prázdninách u nově získaného dědy, za kterým jedou s maminkou a nalezeným tatínkem na kolech. Film naprosto miluji, zejména kvůli lokalitě Českého ráje a taky kvůli Tomáši Holého, bez kterého by film nebyl tak úžasný.
Skvělé pokračování.Moc jsem se těšil jak se budu smát Tomášovými kousky.Nezklamal.Doporučuju
Štítky knihy
horolezectví zfilmováno rodinné vztahy otec
Autorovy další knížky
1995 | Jak Anděla viděla anděla |
2006 | Jak vytrhnout velrybě stoličku |
1991 | Jak dostat tatínka do polepšovny |
2009 | Líbáš jako Bůh |
2006 | Jak se krotí krokodýli |
Overila som si, že naozaj poznám perfektne hlášky z filmu a užila som si iný pohľad naň. Vyrastala som s malým nezbedným Vaškom a úplne presne si spomínam, ako sme šli pred Vianocami zasneženou ulicou k babičke a mama mi rozprávala deje oboch filmov, aby ma ako dieťa zabavila a uľahčila mi tú púť v snehu (cez sviatky v našom meste nejazdili autobusy, auto sme nemali, takže sa chodilo bežne 6-10 km "napešo") :) Bola som nedočkavá vidieť filmové spracovanie a rovnako teraz mi ostal príjemný pocit na srdci pri čítaní.