Jak funguje hudba
John Powell
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/143280/mid_jak-funguje-hudba-itE-143280.jpg
5
34
34
Průvodce posluchače vědou a psychologií krásných zvuků. John Powell dovede vyložit hudební akustiku i těm, kdo ve fyzice i v muzice plavou nebo ještě ani nesmočili prst. Vtipně zapojuje příklady z fotbalu, silničního provozu a závodního stravování, aby vysvětlil, jak vzniká v rozličných nástrojích tón a co nám dělá v uších a v hlavě, které noty a které vlny souznějí a proč, k čemu jsou stupnice a tóniny, co dělá skladatel a kterak jsme se v hudbě dostali tam, kde jsme, když muzikanti neposlouchají fyziky a fyzici muzikanty, natož aby se ti nebo oni radili s experimentálními psychology. Autor ovšem poslouchal tyhle všechny a to, co si od nich vzal, úhledně zabalil do své knížky.... celý text
Literatura naučná Umění Věda
Vydáno: 2012 , DokořánOriginální název:
How Music Works, 2010
více info...
Přidat komentář
Jednoduše a vtipně vyložené ...
Nicméně mě asi stejně nepřestane udivovat, že je hudební teorie taková smrtící nuda :-)
Škoda, že z toho zakrátko zase dvě třetiny zapomenu. Jako popularizátor jinak suchých teoretických faktů John Powell exceluje. Jeho příklady a přirovnání jsou vynalézavé, zábavné i výstižné, dokáže se vyvarovat podlézavého šaškování. Pro ty, kdo nemají v úmyslu hudební teorii přímo studovat ale chtějí mít aspoň základní přehled, je to ideální kniha.
Poctivě napsaná kniha odborného rázu, ve které se probírá mnoho témat z oblasti hudby: ať už se budeme bavit o - jednotlivých nástrojích; frekvencích, decibelech; něco málo z historie; ladění; vyvrácení některých mýtů a zdůvodnění (např. že mollové tóniny jsou smutnější než durové), absolutním sluchu a ještě mnoho dalších... knížku ocení i matematikové/fyzikové.
Na první pohled nenápadná, ovšem velmi nevšední kniha, která před čtenářem rozestře koberec hudby, prozradí spoustu o hudební vědě. Informace jsou podány velmi sdílně - pro úplné laiky a hudbou nepolíbené a zároveň kniha upoutá i ty čtenáře, kteří prošli hudebním vzděláním. Určitě se k textu ještě vrátím.
J. Powell občas hodí, pro odlehčení, vtípek, ale nijak to s vtipy nepřehání.
Při čtení je příjemné mít k dispozici internet a skladby/písně, dané jako příklad určitého jevu, si rovnou přehrát. Ale pro pochopení a zážitek z textu to není podmínkou.
Díky autorovi jsem začala vnímat hudbu jinak než dřív. Všímat si jednotlivých hudebních prvků, kterým jsem dříve nevěnovala zvláštní pozornost, které se mi často ztrácely v hudebním celku. Díky autorovi za..., hm, prostě, autorovi díky.
Hudba je krásná věda. A toto je skvěle napsaná knížka, která poučí jak naprosté hudební analfabety, tak i hudební profesionály. To je na ní to nepřekvapivější. Občas je možná až příliš vtipná za každou cenu, ale v každém případě funguje, jak má. Provádí, vysvětluje a osvětluje mimořádně trefně a srozumitelně.
Zajímavé a poutavé uvedení do hudebního světa, je vidět, že i hudebně-teoretické a fyzikální základy se dají podat záživnou formou.
Od přečtení doporučuji všem hudebníkům i fyzikům/matematikům kolem mě. Knížka je psaná humornou formou, ale není to na úkor exaktnosti (alespoň myslím). Porozumět propojení akustiky s uměním hudby je ohromě zajímavou zaležitostí.
Že je hudba logika a matematika jsem pochopila už dávno. Ale jak moc je koncept hudby matematický až docela nedávno. Dostala jsem se ke knize spíš omylem, ale zamilovala jsem si ji. Musím se opravdu zastat překladatele, neměl jednoduchou roli, ale odvedl brilantní práci.
Takže hudba může být i pro nehudebníky, bezsluchové mimoně, neandrtálce a neznabohy.
Znám noty ale brala jsem je jako nutné zlo. Mám hudbu ráda, ale beru ji (v mnohém) jako vatu. Jsem přesvědčená, že hudba patří do života, ale neživím se jí. A přece k ní mám po přečtení téhle knihy blíž, než kdy jindy předtím (a to jsem poctivě odchodila deset let hudebky). Takže za pět a přečtu si znova!
A na závěr jeden ryze hudební: víte, jak dělá enharmonická ovečka?
- no přece ais, ais!
Vyborna kniha o tajemstvi hudby. Pro me jako laika vyborne cteni. Hodne jsem se dozvedel.
Brilantní uvedení do světa fungování hudby! Nejde o pouhé vysvětlení notových osnov, právě naopak, jde o komplexní pohled na fungování hudby z vědeckého (fyzikálního i evolučního) i čistě posluchačského či muzikantského hlediska. Čtenář se např. dozví, jak fungují některé hudební nástroje, proč používáme v západní hudbě zrovna tolik tónů ve stupnici, kolik používáme, nebo proč nám durové stupnice připadají veselé zatímco mollové smutné. Ale to není všechno, autor vyvrací několik mýtů a široce rozšířených omylů, jako např. to, že se v dospělosti už nelze naučit dobře hrát na nějaký nástroj nebo že jsou nějaké náladové rozdíly mezi různými durovými (či různými mollovými) stupnicemi, a mnoho jiných. Krom toho Powell prozradí i mnoho triků, kterými si nás získávají skladatelé jak vážné, tak populární hudby, a v závěru rozsekne i dlouholetý spor mezi CDčkáři a LPčkáři a dotkne si formátu mp3. Tuhle knihu jsem si koupil náhodou a neplánovaně, protože mám hudbu rád, a musím říct, že předčila má nejoptimističtější očekávání. Ať už jste profíci nebo neumíte noty, netřeba se obávat, je tu něco pro každého. A už dlouho jsem nečetl knížku napsanou tak vtipně a svižně od začátku do konce. Opravdu veliké a velmi velmi příjemné překvapení!
Autorovy další knížky
| 2012 |  Jak funguje hudba |
| 2018 |  Emoční síla krásných zvuků aneb proč máme rádi hudbu |
Kdybych se neflákal a dočetl před Chyť ten zvuk, leccos by se mi objasnilo z toho, co řekl Morricone. Samotného mě hudební nauka i vzdor rádoby humornému podání poněkud minula, hráčem v orchestru nikdy nebudu a u táboráku o notách a stupnicích nepřemýšlím. Abych obstojně zadrnkal písničku, potřebuju být střízlivý a ne nadupaný hudební teorií. Dávám na pocity, energické nasazení, a aby mi jakž takž ladila kytara.