• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih John Powell

Jak funguje hudba

„Kdybych se neflákal a dočetl před Chyť ten zvuk, leccos by se mi objasnilo z toho, co řekl Morricone. Samotného mě hudební nauka i vzdor rádoby humornému podání poněkud minula, hráčem v orchestru nikdy nebudu a u táboráku o notách a stupnicích nepřemýšlím. Abych obstojně zadrnkal písničku, potřebuju být střízlivý a ne nadupaný hudební teorií. Dávám na pocity, energické nasazení, a aby mi jakž takž ladila kytara.“... celý text
— ber-tram

---

Jak funguje hudba

„Jednoduše a vtipně vyložené ... Nicméně mě asi stejně nepřestane udivovat, že je hudební teorie taková smrtící nuda :-)“
— PMR

---

Jak funguje hudba

„Škoda, že z toho zakrátko zase dvě třetiny zapomenu. Jako popularizátor jinak suchých teoretických faktů John Powell exceluje. Jeho příklady a přirovnání jsou vynalézavé, zábavné i výstižné, dokáže se vyvarovat podlézavého šaškování. Pro ty, kdo nemají v úmyslu hudební teorii přímo studovat ale chtějí mít aspoň základní přehled, je to ideální kniha.“... celý text
— Akana

---

---

Jak funguje hudba

„Poctivě napsaná kniha odborného rázu, ve které se probírá mnoho témat z oblasti hudby: ať už se budeme bavit o - jednotlivých nástrojích; frekvencích, decibelech; něco málo z historie; ladění; vyvrácení některých mýtů a zdůvodnění (např. že mollové tóniny jsou smutnější než durové), absolutním sluchu a ještě mnoho dalších... knížku ocení i matematikové/fyzikové.“... celý text
— hu_87

---

Emoční síla krásných zvuků aneb proč máme rádi hudbu

„Pak ale autor změní téma a začne na nás populárně naučnou formou chrlit hudební teorii a příslušné kapitoly z fyziky či kombinatoriky, a to tak zvláštním způsobem, že mi uniká, pro koho to vlastně píše. Dostane se nám výkladu o tvoření stupnic a různých harmonizací, o frekvenci a barvě tónů, ladění nástrojů atd., jenže bez nezbytných hudebních symbolů zapsaných v notové osnově (které by ne-muzikant samozřejmě nepobral) a celkově to vyznívá poněkud rozpačitě. Výrazy jako „melodie c c c e e e g“ muzikantovi znějí v lepším případě legračně a laik stejně nechápe, která bije. Totéž v bledě modrém platí o fyzikální podstatě skládání vlnění. I v této části knihy však můžete najít různé zajímavosti podle toho co už znáte či jste schopni pochopit. Pan Powell je asi zkušený přednášející, jenže kniha a přednáška není totéž a to, co možná okoření přednášku, v knize působí jaksi nepatřičně - řada věcí se zde opakuje a snaha přiblížit se laickému čtenáři nevědeckými zlehčeními či humorem tu vyznívá též poněkud rozpačitě. Pokud si chcete přečíst dobrou knížku podle anotace, prostě ji dočtěte do „bodu zlomu“ a pak ji odložte :-) --- „Skupina francouzských výzkumníků vedená Nicolasem Guéguenem provedla studii, v níž mladík dostával s dvojnásobně větším úspěchem od dívek telefonní čísla, držel-li v ruce futrál na kytaru.““... celý text
— meluzena