John Powell

Přidat do oblíbených Koupit knihy

britská

Populární knihy

Jak funguje hudba
Jak funguje hudba
Emoční síla krásných zvuků aneb proč máme rádi hudbu
Emoční síla krásných zvuků aneb proč máme rádi hudbu

Nové komentáře u knih John Powell

Jak funguje hudba Jak funguje hudba

„Kdybych se neflákal a dočetl před Chyť ten zvuk, leccos by se mi objasnilo z toho, co řekl Morricone. Samotného mě hudební nauka i vzdor rádoby humornému podání poněkud minula, hráčem v orchestru nikdy nebudu a u táboráku o notách a stupnicích nepřemýšlím. Abych obstojně zadrnkal písničku, potřebuju být střízlivý a ne nadupaný hudební teorií. Dávám na pocity, energické nasazení, a aby mi jakž takž ladila kytara.“... celý text
— ber-tram

Jak funguje hudba Jak funguje hudba

„Jednoduše a vtipně vyložené ... Nicméně mě asi stejně nepřestane udivovat, že je hudební teorie taková smrtící nuda :-)“
— PMR

Jak funguje hudba Jak funguje hudba

„Škoda, že z toho zakrátko zase dvě třetiny zapomenu. Jako popularizátor jinak suchých teoretických faktů John Powell exceluje. Jeho příklady a přirovnání jsou vynalézavé, zábavné i výstižné, dokáže se vyvarovat podlézavého šaškování. Pro ty, kdo nemají v úmyslu hudební teorii přímo studovat ale chtějí mít aspoň základní přehled, je to ideální kniha.“... celý text
— Akana

Jak funguje hudba Jak funguje hudba

„Poctivě napsaná kniha odborného rázu, ve které se probírá mnoho témat z oblasti hudby: ať už se budeme bavit o - jednotlivých nástrojích; frekvencích, decibelech; něco málo z historie; ladění; vyvrácení některých mýtů a zdůvodnění (např. že mollové tóniny jsou smutnější než durové), absolutním sluchu a ještě mnoho dalších... knížku ocení i matematikové/fyzikové.“... celý text
— hu_87

Emoční síla krásných zvuků aneb proč máme rádi hudbu Emoční síla krásných zvuků aneb proč máme rádi hudbu

„Pak ale autor změní téma a začne na nás populárně naučnou formou chrlit hudební teorii a příslušné kapitoly z fyziky či kombinatoriky, a to tak zvláštním způsobem, že mi uniká, pro koho to vlastně píše. Dostane se nám výkladu o tvoření stupnic a různých harmonizací, o frekvenci a barvě tónů, ladění nástrojů atd., jenže bez nezbytných hudebních symbolů zapsaných v notové osnově (které by ne-muzikant samozřejmě nepobral) a celkově to vyznívá poněkud rozpačitě. Výrazy jako „melodie c c c e e e g“ muzikantovi znějí v lepším případě legračně a laik stejně nechápe, která bije. Totéž v bledě modrém platí o fyzikální podstatě skládání vlnění. I v této části knihy však můžete najít různé zajímavosti podle toho co už znáte či jste schopni pochopit. Pan Powell je asi zkušený přednášející, jenže kniha a přednáška není totéž a to, co možná okoření přednášku, v knize působí jaksi nepatřičně - řada věcí se zde opakuje a snaha přiblížit se laickému čtenáři nevědeckými zlehčeními či humorem tu vyznívá též poněkud rozpačitě. Pokud si chcete přečíst dobrou knížku podle anotace, prostě ji dočtěte do „bodu zlomu“ a pak ji odložte :-) --- „Skupina francouzských výzkumníků vedená Nicolasem Guéguenem provedla studii, v níž mladík dostával s dvojnásobně větším úspěchem od dívek telefonní čísla, držel-li v ruce futrál na kytaru.““... celý text
— meluzena

Přejít na knížky autora