Jak jsem (ne)našel ženu
Jan Zlatohlávek
Zřídkakdy se muž chová hovadštěji, než když potká svoji femme fatale. A co teprve, je-li toto osudové stvoření o dvacet let mladší, chytřejší, vzdělanější, a také velmi, velmi úhledné... V pozici ne nepodobné chování myši, která v hrůze sama skočí do otevřené tlamy hada, se takový muž odebere ke své vlastní milostné sebevraždě. Někdy jich spáchá i několik po sobě. A pak ve snaze po milostné substituci páchá další milostné vraždy na těch, které by měly jeho femme fatale nahradit. Může tohle všechno vůbec dobře dopadnout? Může! Nebo snad ne?!... celý text
Přidat komentář
Docela se mi oddychlo, když jsem se dozvěděla, že autor zážitky popsané v předchozí knize prožil v průběhu více let, a ne během jednoho roku :-) Tenhle díl je o tom, jak to vypadá, když se muž zamiluje. Zajímavé, a nedá mi to, musím dodat, pro mě poučné. :-)
"Hledam stihlou zenu" me sice bavila vice, do teto se nejak ne a ne ponorit, ale i tak prijemne a oddychove cteni.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2011 | Hledám štíhlou ženu |
2013 | Můj pes je erotoman |
2015 | Jak jsem (ne)našel ženu |
Kniha je těžkopádněji napsaná a čte se obtížněji, chybí tam napětí, protože dopředu je jasné, jak to skončí. Závěr pak není uvěřitelný a je takový umělý, potřetí člověk (žena) stejnou chybu neudělá a nevkročí do stejné řeky.