Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpění
Zdeněk Šmíd
https://www.databazeknih.cz/img/books/69_/69761/bmid_jak-jsme-se-nedali-aneb-kapitoly-z--HsZ-69761.png
4
154
154
Humorně laděný pohled na mýty české historie a českého vlastenectví od středověku až po současnost aneb Jak to vlastně bylo. Autor úsměvně glosuje nejen staré české pověsti, ale i písemně doložené události našich dějin, a zasvěceně polemizuje s českou historiografickou tradicí, která mnohdy zdůrazňuje v českých dějinách prohry, místo aby oslavovala četná vítězství na poli válečném, politickém i kulturním.... celý text
Přidat komentář
Pěkně se to četlo. Shrnutí od úsvitu našich dějin po 18.století - stručné formou krátkých kapitol. Líbí se mi, jak pan Šmíd boří historické mýty nastřádané za posledních 150 let. Už v úvodu upozorní, že on taky nemá patent na pravdu. Souhlasím s ním, že je dobré podívat se na ledacos z druhé strany a v dnešní době se dá v historických pramenech hodně faktických údajů dohledat. Je známá pravda, že dějiny psali vítězové a tak nic není stoprocentní, snad alespoň doložené počty - lidí živých, zemřelých a letopočty - co se zapsalo do místních kronik.
Rozhodně jsem se u knihy pobavila, někdy i nahlas zasmála a snad se i něco dověděla.
Knihu doporučuji všem, kteří se o naši historii zajímají a alespoň něco málo už vědí, aby neměli z těchto střípků informací chaos v hlavě.
Zábavné a moc pěkné shrnutí našich dějin a tak nějak vysvětlení, proč se jako národ tak vyžíváme v úpění. :-) Jsem ráda, že jsem se k historii dostala i touto zábavnější formou, protože kantorky jak na základní, tak na střední škole mi dějepis dokázaly spolehlivě zhnusit na dlouhá léta dopředu a já až ve svých čtyřiceti(plus) si k historii postupně hledám svou cestu. Doporučuji zejména těm čtenářům, kteří se s nadhledem dokáží zasmát i sami sobě.
Velmi vtipné shrnutí českých dějin a mýtů. Jen škoda, že končí předčasně, docela by byly zajímavé glosy k událostem 20. století. Každopádně jak mě ve škole dějepis nebavil, tak jsem si aspoň mohl zajímavější formou trochu zopakovat, resp. objevit, jak to vlastně přibližně bylo s těmi našimi vládci i nevládci. Jen místy mi ten humor připadal až příliš nucený a prvoplánový. Ale i tak doporučuji všem, kteří nejsou v české historii zrovna kovaní.
Zdeněk Šmíd je absolutní bůh české literatury. Je velmi snadné ho "odsoudit" jako humoristického spisovatele a dál si ho nevšímat, ale on je i velmi citlivý a poetický. Láska.
Na knížku jsem narazil díky čtenářské výzvě. Bylo to příjemné a oddychové čtení, při kterém jsem se pobavil a zopakoval si významné osobnosti a události českých dějin.
Historie a tedy dějepis mne nikdy moc nebavil. Spousta jmen, postav a záplava dat. Kdo se v tom má vyznat, ale tato kniha je skvělá. Dějiny podané zábavnou formou určitě uvíznou v paměti daleko snadněji. Škoda jen, že to je místy trochu nereálné.
Ach ta historie, tolikrát ji vykládali a pokaždé jinak. Vždycky podle poplatnosti doby a pohledu, který byl zrovna akceptován. Jenže na historii je úžasné právě to, že se o všem můžeme jen domnívat, ale nikdo tam nebyl a nezažil to na vlastní oči. Takže i tato svérazně pojatá kniha českých dějin si jistě najde své čtenáře a milovníky, já se řadím k nim.
Nápad to není špatný, ale provedení pokulhává. Zdeněk Šmíd glosuje české dějiny a má opravdu specifický smysl pro humor. Občas vypíchne zajímavý fakt, občas popírá sám sebe. Například tehdy, když na jednu stranu sice vyčítá přibájení dějin, na druhou stranu se českým pověstem vysmívá, že jsou moc přízemní a neobsahují legendární skutky hodné hrdinů ze zahraničních ság. Jeho argumentace tak připomíná slovíčkaření z demagog.cz, což se sice u odlehčeného žánru snese, ale ani tak to není dobrá vizitka.
Není to bezduchá legrace a člověk si vybaví dějepisné výklady se všemi zkratkami a fámami. U některých glos jsem se opravdu smála. Oceňuji, že za vší legrací je znalost dějin, nebo alespoň hodně důkladné rešerše. Dobře jsem se bavila.
Kdyby autor této knihy žil v Hollywoodu, s největší pravděpodobností by byl podepsán pod mnoha scénáři béčkových filmů typu Ničivé tornádo apod. Akorát zatímco film je možné sledovat jako kulisu a věnovat se při ní zábavnější činnosti, knihou se čtenář musí pronudit sám.
Nápad jako takový špatný není a dovedu si představit, jak podobnou historkou zpestří středoškolský učitel jednu či dvě hodiny klasické výuky dějepisu. Ale téměř 400 stran blábolů je přeci jen až moc.
Audio: Za začátku mne to fakt zaujalo....i jsem si říkala, že takhle by mě ten dějepis třeba i bavil...ale pak už mi to přišlo takový dlouhé...stejné...nevím.....ale na cesty do práce z práce ideál :)
Vtipná, čtivá kniha aneb pověsti a dějiny tak trochu jinak. Lépe, zapamatovatelněji :)
Nejprve děkuji kap66 za nasměrování k této knize . Mohu říci, že již dlouho jsem se tak při četbě nepobavil. Sebekriticky přiznávám, že jsem se dlouhodobě nechal "oblbovat" povinnou četbou v době, kdy jsem ještě do školičky chodil. Zejména Nejedlým prosazovaný Alois Jirásek mi škodil (a to ještě Jára Cimrman+Smoljak L.+Svěrák Z. vědeckým bádáním došli k názoru, že vše co pan učitel Alois Jirásek zplodil, psal školním, tedy kradeným inkoustem).
Nejvíce mne zaujala kapitola "Jak si ženské zavařily" . Bezkonkurenční Nr.1 !
Dlouho jsem po přečtení nemohl usnout, dojmy střídaly další dojmy a závěr byla úvaha, že by se tato část českých dějin měla natočit - nejlépe v Hollywoodu ! Producent filmu je jasný, musí jít o movitého člověka, tedy požádat nějakého tuzemského miliardáře. Jako nejlepší adresa se mi jeví náš pan premiér. Určitě mu dojde, že by šlo o žolíka v předvolebním boji. Režisér ? Asi Quentin Tarantino ! To co dokázal naposledy s filmem "Tenkrát v Hollywoodu" bylo bez konkurence ! A závěr filmu byl v malém obdobný naší "Ženské válce".
Omlouvám se za tuto vložku a budu chválit autora knihy pana Zdeňka Šmída. Bohužel tato kniha je v antikvariátech vyprodaná (mluvím o Praze).
On každý oddíl knihy je výtečný, třeba VI. Husité, VIII. Habsburkové před Horou, IX. Pověsti Židovského města X. Habsburkové po Hoře.
Závěr: Bavil jsem se výtečně. 5* je opravdu málo !?!
PS
Představa sci-fi : Rok 2100 - kdesi v nebi se setkají pánové Zdeněk Šmíd a Ladislav Smoljak se Zdeňkem Svěrákem ( ti oba vybaveni plnou mocí Járy Cimrmana) a pro nebeské divadlo zpracují dramatizaci této knihy.
Kniha by se taky mohla jmenovat "Pověsti na pranýři aneb nejsme tak naivní, aby jsme všemu věřili"
Kniha je čtivá, vtipná, se zajímavými dodatky a hlavně s nadhledem, který autorům typu Jirásek a spol. chyběl. Takže pokud máte rádi historii, ale nechcete se prokousávat tuny nezábavných informací ani číst nesrozumitelné pověsti, tak tato kniha je přesně pro vás.
88%? Chápu to, bavila jsem se taky skvěle. Oceňuji poctivě získané informace (soupis pramenů), není to jen legrácka bez základů. Jen mě napadla hříšná myšlenka – neoceníme to nejvíc my, kteří jsme si museli rvát do hlavy dějepis jako "telefonní seznam" jmen a dat?
Soudružku učitelku na prvním stupni jsem měla moc ráda, ale teď vidím, jaká to byla podučitelka. Vůbec nám tehdy totiž neřekla: "Děti, Žižka byl ve skutečnosti loupežník, vrahoun a ničitel národního bohatství. Komouši, co z něho dělají svého duchovního bratra a lípli ho na dvacetikorunu, jsou volové, protože on ve skutečnosti vůbec pro "všechno všem" nebyl!" Nějaké výchovně vzdělávací cíle jí byly přednější; nebo že by se v 70. letech někdo bál takhle učit? Samí podučitelé…
Dělám si legraci a myslím, že učitel Zdeněk Šmíd termín "podučitel" nemyslel tak doslovně a že dobře věděl, že konkrétní doba a jeden určitý výklad dějin patří k sobě. Nejen za totality (ale fuj, to už zlobím moc).
Vtipně, zajímavě a i poučně podané dějiny země České, od praotce Čecha až po dobu temna.
Paráda, historie s humorem, vyvracení nastavených šablon zábavnou formou. Učit se a bavit se, co víc si přát.
Netušil jsem, že se budu někdy u dějepisu tak náramně bavit :-) skvělá kniha.
poučná oddychovka a výtečná edukační pomůcka pro základoškolský dějepis.