Jak nevodit policii za nos
Donald E. Westlake
Ironický nadhled nad životem a pichlavý humor, vlastní všem autorovým hrdinům, neopouští ani protagonistu románu Jak nevodit policii za nos, filmového kritika Careyho Thorpa, který se nedobrovolně ocitne na šikmé ploše - a zároveň se nechtě musí stát i amatérským detektivem. Kniha nabízí toto typicky westlakeovské "morální ponaučení": když už jste spáchal vraždu, nespěte proboha alespoň s ženou inspektora vyšetřujícího váš případ...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 1992 , SvobodaOriginální název:
A Travesty, 1977
více info...
Přidat komentář
Tieto staré literárne kusy majú svoje čaro, ktorým je priamočiarosť, pretože majú zvyčajne malý počet strán. Tým pádom sa na nič nehrajú a čitateľ je takmer po hlave vrhnutý do víru deja. To sa mi nesmierne páči, ako aj rýchle ukončenie a dobrá pointa k tomu - skrátka všetky ingrediencie sú v správnom pomere. Je to groteska, ktorá nie je žiadnym zamyslením sa nad životom, nie je to nič hlbokomyseľné (presne tak som si na to u Westlakea zvykol), primárnym účelom je čitateľa pobaviť a tak trochu povodiť za nos. Rád som sa Donaldom povodiť za nos nechal a neľutujem, príjemne som si oddýchol. Čítané po tri večery pred zaspaním = výborné odreagovanie sa. Tak to má byť.
Tento Káčer Donald zo Západného Jazera je povrchný lajdák! Jeho knihy su písane akokeby vo vlaku medzi zastávkami, pri popíjaní dobrej škótskej. Majú úplne odfláknuté charakteristiky svojich postáv, dej je skratkovitý a drží pokope jak pravicová opozícia. Píše príliš jednoducho a dej sa točí ako sa hodí tej-ktorej postave. Vy len neveriacky žmurkáte na stránky, ako ľahko sa dá beztrestne prizabiť manželka, vykradnúť banka, zhodiť svojho šéfa z 15.poschodia, nafingovať vraždu a hodiť ju na svokru... alebo iné radosti života!
Ale všetko je to taká prča a vy medzi úsmevmi nad ironickými komentármi logike odpustíte. Autorove postavy sú napriek absentujúcej psychológii živé (podaktoré neskôr aj mŕtve), majú svoje hendikepy, za ktoré ich máte radi - sú smelé, mocné, lakomé - presne ako ich čitatelia ;) Proste im držíte palce aj keď práve zrazili dvoch nevinných tínedžrov na prechode pre chodcov ;) Alebo práve preto?
Príbehy síce krivkajú na všetky tri nohy, ale kašľať na to, keď sú zábavné a vypointované. Veď ide o zábavu a prázdniny sú fajn obdobie presne na tento satirický a čiernohumorný pohľad na špekulantov, grázlikov, zlodejíčkov, vrahúňov aj šplhúňov, neverníkov a iných hajzlíkov.
ODPORÚČAM: Ako prázdninovú či skôr víkendovú jednohubku na pláž k chladenému proseccu, prípadne ľadovému ginfizzu. Konkrétne túto WESTLAKEovu knihu najmä znalcom filmového umenia, pretože narážkami na kultových režisérov, slávnych hercov a herečky sa to tu len tak hemží. Hlavne za to ftipné hemženie a čierny sarkazmus dávam 78%
Westlakův humor a a schopnost postavit a vtipně vyřešit zápletku řadí jeho knihy mezi humoristickou klasiku. Navíc svým stylem psaní rychle posouvá děj kupředu, takže se velmi dobře čte. A ani tato kniha není výjimkou.
Nevím, jak knihu hodnotit, aniž bych prozradil něco z obsahu. Hlavní hrdina nechtíc zabije jednu ze svých milenek, a pak už se to veze ve stylu P.G. Wodehouse. Na rozdíl od něho jsou zde zločiny skutečné a některé scény mírně vulgárnější. Úsměvná knížečka na zpříjemnění jednoho odpoledne.
Uspokojivé.
Tentokrát jen příjemná detektivka, která neobsahuje téměř žádný humor jako v Jak nevyloupit banku, ani geniální plány jako v Jak neuloupit smaragd.
Vyborna a netradicni detektivka. Westlake je skvely vypravec s paradnimi napady, jeho pribehy jsou hezky vystavene a maji vypointovany konec. Prestoze tu v komentarich par lidi konec kritizuje, myslim, ze je proste "westlakeovsky".
Pokud se Vam libi tahle knizka a necetli jste autorovy Rosady, urcite si je prectete - budou se Vam libit :)
Jediná kniha, co se mi od Westlakea líbila. Vtipná, absurdní, odsýpá a má skvělý konec. Žádné náročné čtení, klasická oddechovka.
To, čím mi Donald E. Westlake uhranul od začátku, je stručnost a přímočarost. Bez sáhodlouhých řečí uvede do děje a stejně rychle nastíní, o čem že vlastně bude. Filmový kritik objeví doma mrtvolu ženy a teď dělá všechno proto, aby nebyla spojována s jeho jménem. Jenže co čert nechtěl, policie znenadání začne využívat jeho scénáristických znalostí při řešení série nevysvětlitelných trestných činů. A zrovna on by se teď tak rád pozornosti zbavil...
Bohužel, na to jak mám Westlakea rád, tady trochu klopýtá v pospolitosti celé zápletky. Ironická groteska sice funguje na jedničku, ale oba konce příběhu drží u sebe jen na dobré slovo. Přitom samotný námět je výborný, ovšem hodící se spíše pro povídku, o čemž svědčí jak základní motiv, tak vypointovaný závěr. V rámci novely se autor snaží vyprávění natáhnout pozvolnou gradací, jenže opakující se koncepce záhadných zločinů a kostrbatých řešení se příliš brzy okouká. Stočtyřicetistránkový rozsah naštěstí zaručuje, že zábava převažuje nad nudou.
Neskutečná zabijárna, plavný převelice. Tohle je naprosto dokonalý, černý humor vol. 99. Nikdy nezapomenu, jak jsem tuhle knihu prostě MUSEL DOČÍST, až jsem dorazil na jistou schůzku pozdě, jak sem se u ní smál a nevěřícně kroutil hlavou. Naprosto nečekané zamotání a rozmotání, tomuhle prostě pálím plný počet a absolutní doporučení všem. A koho to nepobaví, ten je nemocný.
10/10
Moc povedená knížka, Westlake teda umí vymýšlet fikané zápletky, to se mu teda musí nechat! Mohlo by se lehce stát, že by to sklouzlo do jedné absurdní slátaniny, ale díky velmi střízlivé délce, promyšleným situacím, sympatickému "vrahounovi" a zajímavým vtipným zvratům se nic takového nestalo. Můžu jenom doporučit.
Velmi zábavné uzlování a rozuzlování. Westlake opět hraje na absurditu a zaplétá situace, které by každému hlavnímu hrdinovi bez valia přivodily minimálně žaludeční vředy. Tahle krátká knížečka byla přečtena během cesty dopravním prostředkem a pákrát mi uniklo uchechtnutí. Řadím ji tedy do doporučené odpočinkové literatury, tudíž i doporučuji.
Další skvělá Westlakeova knížka. Pan Thorpe mě nepřestával překvapovat na jednu stranu svou gemialitou a na stranu druhou svou brutalitou a živočišností. Zajímavá sonda do života jakési smetánky v závěru 20. století v USA. A samozřejmě - neobvyklý POV padoucha, kterému čtenář chtě nechtě drží pěsti.
[036/10] Najdete tam skoro vše... vraždy, vydírání, násilné napadení, závislost na valiu,..
(072) V hotelovém baru jsem poobědval další Kitino valium, ředěný bourbon a pár burských oříšků.
... nevěru, rozvod, pomstu...
Proč tedy dávám o jednu hvězdu méně? Protože jsem někdy tvrdý šerif a v případě, že na obálce je uvedeno slovo "humoristická" a ono není v ději pranic humoristického, pouze ironického a nebo komického (z úhlu pohledu na danou situaci), neznám slitování. Na víc byl děj i na takovou brožurku až příliš vláčný a rozvleklý a i když je zajímavé celou příčinu a následek sledovat z pohledu škodné, celkově to nesplnilo původní zadání.
(088) Bylo to poprvé, co jsem obcoval se ženou v ložnici, kde visela ve skříni mrtvola, dokonce má vlastní oběť, a musím říct, že jsem necítil vůbec žádný rozdíl.
Od Westlakea už automaticky očekávám humor, ale i tak se předem ujišťuji, jestli tam humor vůbec má být. Tak či onak, napsal spoustu vynikajících knih a proto mi naprosto uniká pointa, proč jeho díla nejsou u nás vydávána rovnou na běžícím pásu. Každopádně v sobě stále schovávám alespoň pramalou naději, že se vydavatelé rozhoupají a učiní ten (pro mě) velmi důležitý krok.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1993 | Jak nevyloupit banku |
1984 | Jak neuloupit smaragd |
2003 | Zatracená smůla |
1992 | Jak nevodit policii za nos |
2004 | Ukradená banka |
Super!!! :-)