Jak nevyloupit banku
Donald E. Westlake
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/17437/jak-nevyloupit-banku-17437.jpg
4
240
240
Humoristický román s detektivní zápletkou je u nás Weslakeovo nejznámější a nejslavnější dílo. Harold Albert Chester Künde, hlavní postava románu, je 32 svobodný muž, který má od osmi let, kdy dospěl k závěru, že jeho příjmení není nic jiného než obyčejný kanadský žertík nějakého pámbíčka, neobvyklou zálibu: sám kanadské žertíky provádí - vždy a všude. Jeden z nich ho bohužel přivede až do vězení. Jeho předsevzetí skončit se svým koníčkem mu ovšem nevyjde. Dostane se totiž do party zkušených kriminálníků a aby se zachránil před dlouholetým vězením, je nucen ve své "profesi" recesisty pokračovat.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Humor
Vydáno: 2000 , OlympiaOriginální název:
Help, I Am Being Held Prisoner, 1974
více info...
Přidat komentář
Knížka se rozjede až v poslední třetině, do té doby vcelku bez humoru. S blížícím se koncem nabírá tempo, takže možná i 4* by s přivřením očí šlo. Ale celé je to průhledné a člověku nezbývá, než se podivovat nad naivitou "protřelých" kriminálníků, kterým nic nedojde.
Vím, že překlad názvu románu Jak nevyloupit banku je v českých hájích prakticky legendární, přesto se nemůžu zbavit dojmu, že originál Help, I Am Being Held Prisoner vystihuje jeho charakter mnohem lépe. Což o to, banka se tady (ne)vylupuje, ale daleko podstatnější jsou zde nápisy POMOC, DRŽÍ MĚ V LAPÁKU, které rozčilují vedení kriminálu, protože se objevují na těch nejméně vhodných místech. A které všichni mylně považují za hrdinovu práci, vzhledem k jeho recesistické minulosti.
Každopádně, jste-li připraveni na komorní humoristický příběh z vězeňského prostředí, budete nadšeni. Donald E. Westlake hýří vtipem i originálními situacemi, ovšem stručnost, pospolitost a výraznější hlavní postava nějak zmizely. Ostatně, celé mi to přišlo, jako by si to psal autor pro vlastní potěšení, s protagonistou, který nemá se slavnějšími „zločinci“ jako Parker či Dortmunder moc společného - je více civilní, více obyčejný. Ale možná právě proto nakonec získal Harold Künde (je tam umlaut!) takovou slávu.
Ráda se k ní vracím, a jak jsem zjistila, tak se různé nachytávky vrací. Prostě dost černého humoru
Výborná oddychovka, nenáročné čítanie, pri ktorom som sa naozaj dobre pobavil. Stačilo dať sa do "standby" režimu a príbeh ma pohltil so všetkým a tak to má pri oddychovom čítaní byť. Z mojej strany cítim spokojnosť a určite sa s ďalším Donaldovým dielom nechám niekedy v budúcnosti opäť pobaviť. Niekde pri vode, v tieni slnečníka, presne tam tento typ humoru patrí a tam si ho aj najviac vychutnám.
dost slabe, pribeh hodne protahovany, Westlake umi napsat mnohem lepsi knihy (Rosady, Jak nevodit policii za nos)
Spíše průměrná kniha, která neurazí, ale nikak extra nenadchne. Na humoristický román se s humorem docela šetří, prvních pár desítek stránek to vypadalo, že jediným vtipem bude ten "umlaut", no u toho site nezůstalo, ale nějaká extra palba to nebyla. Takové spíše asi pro děti.
Pro mě spíše průměrná knížka založená vyloženě na situačním humoru (z jazykového aspoň ten Künde, u toho jsem se pousmála, přiznávám). Šlo by z toho vytěžit víc.
Kniha u které se na začátku začnete smát a pak už nepřestanete až do konce. Situace, do kterých se hlavní hrdina dostává nedobrovolně, jsou tím spíš vtipnější. Četla jsem i jiné Westlakovy knihy, tato je nejlepší!
Nevím. Tato kniha mne nijak zvlášť nezaujala. Nějak jsem čekala víc humoru. Místy je kniha nedomyšlená, velmi často jsem se nudila. Mnoho lidí ji oslavuje a já nevím proč.
Druhá kniha série, kterou jsem četl jako první.
Oproti ,,Jak neuloupit smaragd" jsou postavy trochu méně uvěřitelné a děj, je trochu opakující se v rámci této knihy.
Scéna která se odehrává na vojenské základně, je jako blesk z čistého nebe. Najednou má kniha zase spád a postavy mají co říkat.
Ale to už nevytrhne můj dojem, že postavy jsou občas vláčeny humorem na úkor vlastního rozvoje.
Ale stále je je to výborné!
I pro mě byla tahle knížka kdysi dávno prvním kontaktem s autorem - a to kontaktem velmi úspěšným. Četla jsem ji už mockrát a pokaždé jsem se perfektně pobavila. U žádné jiné autorovy knihy už to nebylo úplně ono, laťka byla nasazena asi příliš vysoko. :) Takže za mě 5 hvězd. :)
Kunde s umlautem byl pred mnoha a mnoha lety muj prvni kontakt s Westlakem. Doposud jsem zan vdecen. Neni na svete zas tolik autoru, kteri by dokazali rozdavat tolik humoru a veseli. Navic pise tak vizualne, ze jeho udalosti vidim skoro v obrazech. Neni potom divu, ze kdyz se nekdo pokusi o zfilmovani nemusi to ani pres hvezdne obsazeni dopadnout dobre (viz. Jak neuloupit smaragd / Ukradeny diamant). Navic ma uzasny timing pro dotazeni vtipu.
Kdyz pouziju prirovnani p. Wericha - pribehy D. Westlakea jsou jako ryba ve vode, kdyz je potom uchopi nekdo jiny, je to, jako kdyz rybu vytahnete z vody. Ztrati barvu i velikost.
Kazdemu sedi jiny typ humoru. Mne tedy tento (spolu napr. s Jak jsem vyhral valku) sedi jak hrnec na ...
Spolu s Jak neuloupit smaragd je tohle pro mě kult, takže objektivita stranou. Ostatně, kniha kterou čtete podesáté, už vás tak nějak nemá čím překvapit. Ale baví pořád.
Ikdyž mě knížka nebaví, snažím se ji dočíst. A většinou se mi to i podaří. Ale u této jsem si řekla, že se raději pustím do zajímavější knížky, než s touto ztrácet čas. Takže u str. 176 konec. A vůbec mě nezajímá, jak ta loupež dopadne...
//Někdy si myslím, že jsem dobrá duše, jindy že jsem lump. Škoda, že se nedovedu přesně rozhodnout pro jedno, abych věděl, jak se zachovat.
Správce věznice mi taky hned na uvítanou řekl:"Vy nejste v jádru špatný člověk, Kundo!"
"Künde," opravil jsem ho rychle s náležitou výslovností.//
Už první věty knížky dávájí na srozuměnou o čem to vlastně celé bude. Künde se dostal do věznice, je notorický šprýmař. Náhodou se dostane do skupinky vězňů, která udržuje tajný východ ven z věznice. Plánují loupež, které se chce bojácný Künde vyhnout a tak se snaží všemožně tyto plány překazit. Nemohu jinak než doporučit. 200 stran srandy.
Příjemné a vtipné čtení. V tomto druhu humoru znám i vtipnější dílka, ale což. Ráda se k ní zase někdy vrátím.
Autorovy další knížky
| 1993 |  Jak nevyloupit banku |
| 1984 | Jak neuloupit smaragd |
| 2003 | Zatracená smůla |
| 1992 | Jak nevodit policii za nos |
| 2004 | Ukradená banka |
Příjemné oddechové čtení, které je místy i humorné. Jedinou výtku mám k záhadě vzkazů - autor je zřejmý po dalších 5 stránkách. Děj se opravdu rozjede skoro až ke konci knihy, což je trochu škoda. Ale celkově pohodové čtení.