Jak pracovat?
Tomáš Garrigue Masaryk
Jedná se o přednášky proneseny v roce 1898, to znamená na jednu stranu sice lehce ovlivněny dobou, avšak v mnohém nadčasové. Již v samotném názvu lze matně sledovat, o čem přednášky pojednávají, a to sice o práci. Avšak aniž by hlouběji zasahoval do povahy práce, všímá si důležitých motivů jejího rozlišování na praci fyzickou a práci mentální, přičemž jedna nikdy není oddělena od druhé. Soustředí se zejména právě na práci mentální povahy a důležitost vzdělání a vzdělávání vůbec jakožto předpokladu uvědomování si sebe sama, zde konkrétně přes uvědomování sebe sama skrze rozvíjení toho českého (ve zmíněné době byla poblematizována právě otázka češství jako vyhraňování se vůči němectví). Nakolik byla navrhovaná změna ve vzdělávání v zemí českých lze pozorovat na skutcích, které byly posléze realizovány, a doposud mohou i přes nános času (a právě proto) být stále živým mementem, jež před sto lety stál u zrodu českého vzdělávacího systému a jehož některé připomínky mohou být stále živým nejen odkazem, ale i ponukou.... celý text
Přidat komentář
Snaha o reflexi české nátury je platná i dnes. Úvahy o práci také. Kritika vysokého školství a další části jsou pak poplatné době. Přesto minimálně z historického hlediska jde o kritiku zajímavou. Díky svému malému rozsahu stojí za přečtení.
Ačkoliv jsem jiného ražení i mentality než pan Masaryk, tak nesmírně obdivuji jeho aktivitu v otázkách, které řešíme (bohužel většinou formou "status Quo") i v současnosti. Lze si jen trochu postesknout nad tím, že v současnosti nemáme (stát) takového patriota
Svým způsobem nadčasové dílko, tento soubor přednášek a úvah TGM. Nicméně mimo kapitoly o školství a práci jako takové mě nijak nezaujaly. Akorát závěrečný slovník cizích/starších slov byl fajn. Autora uznávám, ale zde hodnotím aktuální přínos díla - a ten je pro mě téměř nulový.
Jsem trochu rozpačitý z této knihy. Na jednu stranu jsem našel různé myšlenky, které se dají označit za nadčasové a které mohou i dnes co říci. Na druhou stranu je v knize plno překonaných názorů a pro dnešní dobu skoro nesmyslných tvrzení. Je to ovšem logické - s ohledem na dobu, kdy kniha vznikla (na základě přednášek z roku 1897-98).
Kniha se navíc nečetla lehce - za prvé pro poněkud již archaický jazyk a za druhé pro značnou roztěkanost myšlenek autora. Masaryk přeskakoval neustále z jedné myšlenky na druhou a bylo obtížné udržet povědomí o tom, co vlastně autor chce vyjádřit.
Bylo ovšem zajímavé ponořit se do úvah myslitele na sklonku 19. století a spolu s ním se zamýšlet nad problematikou pracovního procesu, nad klasifikací práce, nad sebevzděláváním, školním systémem, popularizací vědy či nad politickém vzdělávání a politické práci.
Zajímavá byla také kapitola o čtení a o knihách.
Úryvek z kapitoly Jak číst?:
"Čtením si dnes všeobecné vzdělání nejvíce osvojujeme. Je tedy otázka: Jak číst? Pravím - číst přesně, vědecky, monograficky. To je těžko povědět bez konkrétního ukázání.
Předně číst tak pozorně, že vystihneme všechny myšlenky spisovatelovy.
Za druhé: při pozorné četbě musíme vystihnout jeho methodu. Ten způsob práce mozku, ducha spisovatelova, jak k tomu přichází, i když to nepovídá.
Za třetí: kdo dobře čte, čte mnoho mezi řádky. Kdo nedovede číst mezi řádky, vůbec nepochopí knihy. Ze čtení poznáváme člověka. Někdo se v knize schválně ukazuje jako člověk, pak to není nesnadné; ale i když studujeme Newtona, poznáváme člověka. To je právě čtení, pak je nám kniha živá, a my sami čteme živě."
Snad jsem i já četl trochu živě a trochu poznal TGM. 70 %
K této knize jsem se dostala díky svému školiteli k bakalářské práci. Podle mého názoru by všichni měli zahodit esoterické knihy typu Čtyři dohody a pustit se do této knihy, která v sobě nese řadu důležitých poselství. Opravdu mě nadchla autorova myšlenka - "Moderní člověk si libuje ve strasti, má štěstí z neštěstí". Myslím si, že je velmi nadčasová a mnoha lidem by neuškodilo se nad ní zamyslet. Pokud bych měla něco knize vytknout je to čitelnost, jazyk z počátku 20. století se přecijen trochu odlišuje od toho dnešního.
Autorovy další knížky
| 1998 |  Sebevražda |
| 2005 | Světová revoluce: Za války a ve válce 1914-1918 |
| 2000 | Moderní člověk a náboženství |
| 1994 |  Nová Evropa |
| 1991 | O demokracii |
Masaryk se potýká s ústředním problémem společnosti, ale i ústředním problémem individua, tj. s prací.
Prací se člověk stává člověkem a kolektiv funkčním.
Tehdejší bídný stav školství (v Čechách a na Moravě) znamenal pro Masaryka velký svízel pro rozvoj českého národa.
Myslím, že kapitoly o čtení a knihách svého užitku a pravdivosti nepozbyly ani po více jak sto let.