Jak překousnout babičku
Kate Long
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/25680/jak-prekousnout-babicku-25680.jpg
4
42
42
Volné pokračování bestselleru Příručka špatné matky. Setkáváme se tu s osmnáctiletou Katherine, která žije u své babičky. Její největší předností je chytrost. I když se dostane na Oxford, pořád bojuje s nízkým sebevědomím, kterému nepřidává ani její tloušťka, šikana ve škole, ani babiččiny jízlivé poznámky. Často utíká do knihovny, kde se jí ale v žádné knížce nedaří najít odpověď na otázky ohledně její minulosti. Kam zmizela její máma? A jaký byl doopravdy její otec?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2006 , ArgoOriginální název:
Swallowing Grandma, 2004
více info...
Přidat komentář
Nevím, divný lidi, ona furt fňuká nad tím že je tlustá a lidi chodící okolo si ji fotí (hm jistě), ale neřeší to a raději v noci žere.
Číst pubertální fňuky mě nebaví.
Romány normálně nečtu. Začala jsem číst knihy, co se mi nahromadily v knihovně a buď si vybírám špatné tituly, nebo tento žánr není nic pro mě. Kniha mě nechytla.
Téhle knížky jsem se trochu bála : Osmnáctiletá hrdinka žije po neštastné smrti otce jen s poloslepou babičkou,matka ji opustila brzy po narození a navíc má nadváhu...ale často nic není jak to vypadá a přes tragicky vyhlížející popis knihy jsem se nakonec úžasně bavila!
Knihu jsem naprosto hltala! Necekala jsem rozhodne takovyhle pribeh, o Callumovi jsem to cekala, rozhodne o Mysce ne. Skvely
příběh malinko složitý protože se přeskakuje bez nějakého upozornění (jen malá hvězdička nad začátkem vyprávění o jiné postavě)je potřeba se s tím od začátku srovnat nebo nebudete vědět která bije.Ale tak šel život těch postav
Zajímavé čtení o jednom životě, co šťastně nezačal a nešťastně pokračuje. Ale nikdo neví, co přinese další den. Krásná kniha.
Předchozí knížka(Příručka špatné matky) se mi líbila více. Myslela jsem, že děj bude navazovat na tuto knihu, ale je to nový příběh se zajímavým rozluštěním .
Nedočteno. Asi jsem neměla číst recenze, od té doby mi také přijde ta puberťačka až moc ukňouraná. Hlavně nemám ráda, když někdo někomu (kór rodině) přeje smrt, jen protože je naštvaný. Chvílemi to byla zábava, ale teď se to moc táhne a hlavně je tam vždy za touto tlustou puberťačkou, nespokojenou se svým životem a s babičkou atd, ještě další příběh, který zatím vůbec netuším o kom je (vždy jen pár vět, takové, pro mě, nepříjemné vytržení z příběhu). Vidět obraz bylo by to asi o něco lepší, ale takto mě to nebaví. Jsem v půlce a už nemam chuť to číst.