Jak přežít svého muže
Jana Bernášková
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/521993/bmid_jak-prezit-sveho-muze-Rmi-521993.jpg
3
600
600
Mladá herečka Lucie se po mateřské dovolené snaží vrátit ke své herecké kariéře, ale setkává se s běžnými strastmi svobodných matek a zamotává se do bláznivých situací při hledání lásky. Svérázně a s vtipem řeší a komentuje různé životní situace, které by někteří označili za tabu a při nichž by leckdo raději přivíral obě oči. Hrdinku na její nelehké životní cestě nedoprovázejí pouze její extrovertní a tak trochu potrhlé kamarádky, ale i Šedivka, její vnitřní hlas, se kterým má komplikovaný vztah. Skrze příběh čtenář nahlédne do světa mateřství, filmu a sexuality. Román nejen pobaví, ale zároveň nutí se zamyslet a klást si stejné nebo podobné klíčové životní otázky jako Lucie. Kolik mužů a žen musíme v životě přežít, než potkáme toho pravého? Druhé vydání je doplněno o fotografie z natáčení filmové verze.... celý text
Přidat komentář
Oddechová knížka o herečce Lucii, která se jako svobodná matka snaží vrátit po mateřské do práce a najít toho pravého. Četlo se to dobře, i mně vadila absence uvozovek a na můj vkus byla kniha až moc vulgární, klidně bych v některých případech ubrala.
Jak přežít svého muže je oddychovka. V hlavní hrdince někdy poznáte sebe sama nebo jednu ze svých kamarádek, na některých stranách se možná začervenáte a čas od času se při čtení budete smát nahlas. Je to příběh o chybách, které děláme, třeba z nezralosti nebo nevědomosti, a které opakujeme až do doby, kdy se z nich konečně poučíme. Tyhle chyby je třeba brát s nadhledem a humorem, tím procesem si prostě musíme projít. Vztah svobodné maminky a její malé dcery je vykreslen opravdově, bez příkras, v tom se asi mnoho žen pozná. Autorka píše svěže, používá vtipné glosy a nečekaná přirovnání.
Odpad.
Knihu jsem koupila na základě recenzí jako oddychovku u sklenky, ale ani to se nedalo. Přímá řeč asi věc neznámá, obsah knihy o ničem a hlavní hrdinka se svými názory dokázala od čtení odradit už po druhý stránce.
Nejdříve začnu prvním, co mne při čtení praštilo do očí, a to absence uvozovek u přímé řeči. To mi docela vadilo, protože mi text kolikrát splýval s myšlenkami autorky.
Začátek knihy mne bavil a ráda jsem si přečetla něco málo z castingu, ale bylo tam toho hrozně málo. Toto téma mohla autorka více rozepsat a bylo by to o tolik zajímavější. Většinou se řešily vztahy a hodně otevřeně i sex a podrobné popisy aktu. Tím, že se to pořád opakovalo, začalo to být postupně ubíjející a únavné. Místy mi to přišlo až trapné.
Nečekala jsem od herečky nic světoborného a ani to nedostala, ale jako opravdu jednoduchá oddechovka ke skleničce vína (nebo lahvi) se to dá brát. Do dalšího dílu se ale asi úplně nepohrnu.
Na začátku mě kniha bavila, pak už se trochu motala v kruhu, myslím, že si trochu hrála na Sex ve městě po česku, ať už odvážnými scénami, večírky, pitím vína a lovením pana Božského. Akorát asi není jasné, pro jakou formu textu se tedy nakonec autorka rozhodla. Zda pro sociální román matky samoživitelky, chudé herečky z oblasti, kterou spolklo velké město, holku odvedle s bájo kámoškama, nebo femme fatale filmového průmyslu. A to je asi problém, že mi prostě ta hlavní hrdinka není sympatická. A ta obálka knihy je odporná.
Kniha, kterou jsem přečetla s úsměvem a docela se pobavila. Nejsem žádná citlivka, ale na můj vkus bylo až moc vulgarismu. Ale budiž, jinak docela příběh ze života. Miluji dobré konce.
Už někde ve čtvrtině knihy jsem pochopila, že určitě nejsem cílovka knihy. Upřímně jsem asi žádné velké potěšení a literární blaho nečekala. Bohužel tedy pro mě to byly hodně takové hloupé ženské plky, které nebyly ani vtipné, trefné a pro mě ani k zamyšlení. Obecně moc nemám ráda hrdinky, které si šlapou po vlastním štěší a pak si stěžují na svůj hrozný život. Což se zde bohužel událo.
Každý máme své šťastné, obyčejné, ale i nešťastné dny. Važme si jich všech. Vždyť život je krásný.
„Cítím se tak trapně, že víc to snad nejde, když v tom najednou uslyším vykřiknout Šedivku: Lulino, jdi do toho, máš na to!!! Neboj se a skáááákéééj!!! Skákej co nejvýše a pohazuj vlasy jako pořádná rajda, máš je nádherné! Prodej je!“
(str. 58)
Asi kombo PMS a těch nadšených reakcí tady, prvotinu herečky Jany Bernáškové alias Lucie alias Luliny jsem si taky objednala. Předsádka knížky slibuje, že „román nejen pobaví, ale zároveň nutí se zamyslet a klást si stejné nebo podobné klíčové životní otázky jako Lucie“. Takhle: některé klíčové otázky si rozhodně kladu doteď. Třeba: jak je možný přežít celých 350 stránek takovýho skvostu?! Sama jsem pokus o zábavu ukončila na str. 61, když autorka sama dozná, cituji: „...stupeň trapnosti začíná dosahovat neúnosné hranice“. Ve skutečnosti jej dosáhl už na straně 10, ale nevzdávám se bez boje.
Toliko můj zážitek. Faktem zůstává, že autorka se zjevně trefila do vkusu mnohých, u psaní se nejspíš dobře bavila, nikomu to neublíží a prodeje jsou vynikající. Dokonce jsem v posledním čísle časopisu Knihkupec zahlédla, že další titul ze stejného zdroje už je na světě...
Směle můj komentář přeskočte jako arogantní a hlavně nerelevantní, vždyť jsem zvládla sotva pětinu obsahu. Těm z vás, kteří se o kvalitách této "literární" události zatoužíte přesvědčit vlastními smysly: nabízím jeden v podstatě nepoužitý výtisk zdarma k dispozici.
Tahle knížka byla skvělá!!!!!! Top. Co jsem si nejvíce vzala z knížky.... 2 pravidla.....určitě si jí přečtěte.
NE. Tak tohle určitě ne!
Dávám jednu hvězdu: Půl za odvahu. Pod toto se veřejně podepsat vyžaduje opravdu velkou náruč odvahy.
Druhou půlku za originalitu. Ještě jsem nenarazila v naší literatuře na něco podobného (naštěstí)!
Tohle dílo dokáže obrátit v hrobě Boženu Němcovou i Jana Amose.
Když se ve škole probírala přímá řeč, tak autorka evidentně chyběla. Zato když se braly vulgarismy, tak šla pilně na doučovaní.
A obsah? Každý svůj život vidíme jinak. V tomto případě bych se tím moc nechlubila. Ale chápu …. těžký život herce. Slávě je potřeba přinášet různé oběti.
Jestli muj komentář přečte nějaký majitel firmy, prosím pěkně, zvažte zda by Jana Bernášková nebyla vhodnou tváří pro vaše produkty. Je jedno jestli vyrábíte těsnění, ponožky nebo rostlinné oleje. Myslím, ze by se bez problému hodila ke všemu a veřejnost by byla ušetřena jejích dalších zoufalých literárních počinů.
Koupeno za účelem dovolenkového čtení a tímto byl cíl naplněn.. . . Nic náročného, nebolely od toho ruce ani hlava, prostě holčičí čtení a kdyby hrdinka byla o generaci starší, možná by mě to ba víc :-) . . .Ale ke slunečníku a prostě vypnout by to šlo a jako prvotina taky dobrý :-). . . . . .A chválím za ftipný a originální nápad "čarodějnického vaření přání". .viz kniha :-)
Průměrná kniha. Četla jsem, že má být vtipná, ale vtipu to moc nemělo, takže to bylo zklamání. A styl vulgárního psaní mi také moc nevyhovoval. Jako průměrné to hodnotím jen kvůli nápadu toho celého příběhu.
Další kniha, stejně jako Věci, na které nastal čas, která nepoužívala přímou řeč. Vzhledem k tomu, že už jsem s tím měla zkušenost, tak mi to ani tolik nevadilo. Kniha je psána opravdu velmi vtipně a ze života. Sice nejsem cílovka (nemám milostný trable a ani dítě), ale přesto mě kniha bavila. Jediný, co mi na knize vadilo byla Šedivka, tu jsem nedávala, a její role v knize mi přišla zbytečná...
Dostala jsem jako dárek na Vánoce a moc se mi líbila :-) Hlavně po temach válka, thrillery... Příjemné a úsměvné počteníčko :-)
Fajn oddechové čtení, v mém případě poslouchání audioknihy. Interpretace výrazně zvyšuje hodnotu knihy. Ze života, z hereckého prostředí, ale žádnou hlubokou myšlenku nečekejte.
Neurazí, nenadchne. Prostě román pro ženy. Skvělá literatura na oddechnutí. Kdo zná okolí Podolí a Vyšehradu, tak ho určitě bude bavit, že se děj odehrává ve známých lokalitách. Člověk si pak může vše více živě představit:-)
Na to, že je to autorky první kniha, tak musím říct, že vydařená. Ráda si přečtu něco dalšího.
Oddechovka ze života ,příběh je průměrný ,ale napsaný s humorem a pro mne dost peprným jazykem , vcelku dobré počtení. Obálka knihy se mi nelíbí.
Štítky knihy
sex humor pro ženy zfilmováno feminismus mateřství české herečky matky samoživitelky, svobodné matky
Ze začátku jsem byla dost zděšená, myslela jsem si, že takhle si představují myšlení žen muži, ale že by takto smýšlela žena (autorka) o ženách (hrdinkách), to mě nenapadlo. Dost to zapadá do stereotypů a že by ženy takhle vnímaly sex? Celé mi to přijde, jako kdyby to psal chlap, který neměl možnost poznat ženy a čerpá z porna a ze seriálů a ze svého vlastního přání (aby ženy byly slepice a chtěly sex stejně jako on a každý ráno se trápily s tím, co na sebe a snažily se zalíbit mužům). Do plusu musím říci, že ten vztah s dcerou tam byl moc hezky vykreslený. Styl psaní se mi také líbil, chybějící uvozovky mi nevadily. Vadily mi vulgarismy do spisovné češtiny. Líbilo se mi to rozmlouvání sama se sebou.