Jak se dědí tajemství
Barbara O'Neal (p)
Svět Olivie Shawové, uznávané recenzentky jídla ze San Franciska, se obrátí vzhůru nohama, když po smrti své matky zjistí, že je dědičkou nejen starého anglického panství, ale i šlechtického titulu, který k němu náleží. O svých kořenech neměla do té doby ani ponětí. A tak se, truchlící nad ztrátou milované matky a zároveň zmatená tím, že se tak zásadní věc nedozvěděla přímo od ní, vydává za oceán. Na anglickém venkově si Olivie připadá cizí a plánuje, že zde pouze vyřídí potřebné formality a co nejdříve se vrátí do Ameriky. Stačí však jediný pohled na dechberoucí panství Rosemere Priory a Olivie hned pochopí, proč se dům, byť zanedbaný a poznamenaný časem, tak často objevoval na matčiných obrazech. Vždycky si myslela, že ty nádherné zahrady plné růží, rozlehlé pozemky a hluboké lesy jsou jen dílem matčiny fantazie. A nyní tohle čarovné místo plné duchů jejích předků promlouvá i k ní. Není jí vůbec jasné, proč se jí o tom všem matka, s níž si byly tak blízké, nikdy nezmínila. Začíná tedy sama zkoumat minulost vlastní rodiny a jejího starobylého sídla, ukrytou pod nánosy prachu, za opadávajícími zdmi a alžbětínskými okny porostlými zelenou révou a především ve vzpomínkách místních pamětníků – a přitom postupně odhaluje celou pravdu o tom, proč matka z překrásného domova kdysi dávno odešla. Olivie se ale musí hlavně rozhodnout, jaká budoucnost čeká Rosemere i ji samotnou. Najde v sobě sílu překonat osobní nepohodlí a těžkosti a přijme výzvu zachránit dědictví, po staletí předávané z generace na generaci? Nejdříve ze všeho ale musí rozplést nitky vlastní minulosti…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2021 , MetaforaOriginální název:
The Art of Inheriting Secrets, 2018
více info...
Přidat komentář
Pěkná kniha, ideální na dovolenou, budete mít přečteno za dva, tři dny :-).
Dala bych 3,5 hvězdičky - je to lehké, nenáročné čtení.
Začátek knihy se mi moc líbil. Autorka nás navnadila na nevšední zápletku a velké, až neskutečné tajemství. Škoda, že ta milostná linka byla tak trochu přitažená za vlasy. Nějak mně ti dva k sobě neladili dohromady a ten věkový rozdíl už vůbec ne. Pro letní romantické čtení však doporučuji.
(SPOILER)
Nechápu, proč také nemám v Anglii nějaké zazobané mrtvé příbuzné, ideálně umělce.
Ta jejich staletá sídla se mi moc líbí a ráda bych nějaké "zachránila." Nebo alespoň vyrabovala, tedy... prošmejdila od sklepa s hrobkou, po půdu s truhlou plnou sušených lidských plodů... (ne, to v příběhu nebylo).
Romantická linka příběhu mi přišla místy až moc prsatá a ošmatávací. Sympatické bylo, že hrdinka měla větší zadek (rozumějte, postavu tvaru hrušky). Exotický milenec také nebyl k zahození, i když moje srdce ochladlo, když jsem zjistila, že je mladší. Ale na práci dobrej :).
No ale řekněme si na rovinu, kdo má chuť na muchlování, když mu barák padá na hlavu a ještě se na pozemku občas najde kostra.
Ježíííši!!!!!
Tohle jsem si řekla, když jsem knihu dočetla. Připadala jsem si zrazená a okradená. 365 stran.
Začátek vauuu, střed nic a ještě dvakrát nic, dokud se nepřevalila kniha přes 300 stránek. A pak nastane strana 355 a víte všechno.
Vlastně ne. Vzniknou hned další dvě nové otázky a hlavní hrdinku to samozřejmě nezajímá, prostě se ťulánkuje k lásečce "a amorku rozstřílej nás na hadry!"
Jsem tak nakrklá, že ani nevím proč. :-)
A kdo je otec?
"Staré domy někdy hoří." To jako fakt?
Oddechové romantické čtení plné rodinného tajemství, lásky a gastronomie. Jednoduché, převídatelné a čtivé.
Knížka byla plná tajemství,jídla a lásky.Od autorky jsem přečetla i druhou knížku a je taky krásná.Doporučuji.
Ta byla moje druhá kniha od autorky a docela se mi libila. Kde jsou knihy a kočky, tajemství, současnost a minulost, tak mě to prostě baví :) Ale chyběl mi širší konec, některé věci nevyřešené a nedotáhnuté až do konce. Chyběl mi epilog. Jinak krásné čtení a nádherná obálka.
Nalákala mě překrásná obálka a zajímavá anotace, která naznačovala, že to je přesně můj styl knih, které miluju. A dostala jsem díky tomu úchvatný příběh s trochou tajemna. Záhada, která se line celou knihou a jak to bylo se dozvíte až doslova na posledních stránkách. Krásná příroda, tajemné rozpadající se sídlo, sympatická hlavní hrdinka i lidé kolem, nechybí ani padouši, skvělé jídlo a jako bonus toulající se kočičáci. Skvělé skvělé, kniha mě nadchla.
Paní O´Nealová umí skvěle psát, takže mi až v půli knihy došlo, jak málo zajímavá je zápletka tohoto jejího románu. Jedná se o současnou pohádku o nečekaném dědictví, kdy hlavní hrdinka zdědí šlechtický titul, panské sídlo a celé panství k tomu. Navrch potká pravou lásku a vyřeší desítky let starou záhadu. Nemám nic proti těmto tématům, ale tady toho bylo nějak všeho moc najednou.
Román bych doporučila jako odpočinkové čtení na dovolenou, hluboký dojem nejspíš nezanechá, ale čas vyplní příjemně.
Pěkný a příjemně poutavý příběh s trochou tajemna, které se váže k rodinné minulosti a starému rozpadajícímu se sídlu na anglickém venkově. Lehce čtivý a oddechový příběh o problémech s dědictvím a rozplétání záhady.
Za mě má příběh mnohem větší potenciál, než jak ho bylo využito v knížce. Nápad super, ze začátku to vypadalo slibně, ale pak se to poměrně dost vleklo. Celé tajemství, o kterém se píše v průběhu příběhu, je odhaleno na posledních čtyřech stránkách a to ještě útržkovitě. Kdyby se to shrnulo, tak by stačila jedna stránka, což mi přijde v poměru k tomu zbytku plkání dost málo. Škoda, no, dalo se z toho vyždímat mnohem víc. Ale jako oddechovka asi dobrý :)
Kniha Jak se dědí tajemství je nenáročnou oddechovkou, kterou doporučuji všem, kteří si chtějí u knihy odpočinout a vypnout.
Hlavní hrdinka Olivia zdědí po smrti své matky staré anglické panství a šlechtický titul, o nichž neměla ani ponětí. Může se to zdát jako vysněná situace, avšak pod pozlátkem se nachází polorozbořená ruina a obrovská tíha rodinného tajemství. Olivia totiž vůbec netuší, že její maminka měla šlechtický původ a pocházela ze staré anglické honosné rodiny. Naše hlavní hrdinka se toto vše dozvídá až po smrti své matky a bohužel jí nezbývá téměř nikdo, kdo by ji onu záhadnou historii odhalil. Olivia tak musí pátrat na vlastní pěst, během nelehké rekonstrukce starého panství rekonstruuje i svou minulost a původ.
Kniha nebyla špatná, je to přesně jeden z těch příběhů, který vám ubíhá stránku po stránce, ani nevíte jak. Bavilo mě to, akorát mi ty situace kolikrát připadaly trochu přitažené za vlasy.. Američanka, sama proti všem, odvážně čelí nástrahám závistivců a nedostatku financí, jakmile se něco povede, další dvě věci se pokazí, avšak Olivia neklesá na mysli a jde si za svým. Jako motivační příběh asi fajn :D, ale v reálném světě by celý tenhle příběh podle mě vůbec nemohl vzniknout...
Z toho důvodu jsem knihu ohodnotila na 3,5/5 - lepší průměr, příjemné počtení, u kterého se dá krásně vypnout, ale reálnost celého příběhu za mě s velkými pochybami.
Od autorky jsem četla ještě knihu Když jsme ještě věřily na mořské víly. Ta se mi líbila asi o krapánek více...
Úžasná knížka! Příjemná hrdinka, sympatické postavy, které se s ní spřátelí, uvěřitelní padouši, krásný dům... kočky, dobré jídlo, knihy, kočky, zahrady a květiny, knihy, obrazy a kočky... Samé moc prima věci. Rozhodně doporučuju všem, kdo mají rádi pohodové příběhy.
"Ach, čtení. Nejlepší věc na světě." (str. 163)
Bohužel, málo dějové, hodně nudné a hódně dlouhé. U mne se to bez rychločtení bohužel neobešlo. Ve většině knihy se stále dokola opakují stejné motivy jen s menšími obměnami a když člověk čte už po desáté, že si hlavní hrdinka domluví schůzku a pak na ni jde, co jí a jak skvělé to je a znovu a znovu prochází domem a znovu a znovu se utápí v myšlenkách o tom, jak to asi kdysi vypadalo, o své matce, její minulosti a o muži ze současnosti, kterého potkala, ale nesmí si s ním nic začít, protože je k němu stará atd. atd., už ho to čtení fakt nebaví. Musím říct, že ke konci už mě to oddalování vyřešení celé zápletky pěkně rozčilovalo a byla jsem otrávená z dalších a dalších popisovaných jalových rozhovorů a událostí, které knihu nikam neposunovaly. Bohužel, nemělo to šťávu, čekala jsem to lepší.
Kouzelné vyprávění příběhu nás zavede do staré Anglie ,kam se vydáme s Olívií, která zde nečekaně zdědí po své matce obrovské panství s tím také i zanedbaný dům. Toto šlechtické panství v sobě má pro Olivii své kouzlo a skrývá v sobě tajemství minulosti její rodiny. Kniha se mi četla dobře -nechybí v ní tajemství ,láska i napětí a má pěknou obálku.
Nalákala mě jak obálka, tak i anotace. Těšila jsem se na panství i zahrady v Anglii a byla jsem zvědavá jak se dědí tajemství. Ano vše v knize je, ale tak trochu mi to čtení přišlo nemastné, neslané. Jediné co přisladilo tento román byly vzpomínky na sušenky a anglický čaj.
Štítky knihy
pro ženy dědictví anglický venkov gastronomie společenské romány nový začátek rodinná tajemstvíAutorovy další knížky
2021 | Když jsme ještě věřily na mořské víly |
2021 | Jak se dědí tajemství |
2013 | Spodní proudy / Jabloňový sad / Vypůjčený čas / Jak upéct dokonalý život |
Pěkná oddechová knížka o nečekaně nabytém dědictví. Četla jsem už mnoho knížek podobného ladění a tato měla jako by ještě něco navíc. V první řadě jde o romantický příběh pro ženy (mimochodem obsahuje značnou porci erotiky), ale zaujme též drobnou detektivním zápletkou okořeněnou mysteriózními prvky. Mohu rozhodně doporučit čtenářům se zálibou v příbězích o chátrajících viktoriánských domech.