Jak to všechno bylo, pane Werichu?
Igor Inov (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/316530/mid_jak-to-vsechno-bylo-pane-werichu-xPL-316530.jpg
4
26
26
Ojedinělá a takřka neznámá monografie svým rozsahem a hloubkou jistě upoutá všechny příznivce Jana Wericha, a nejen je. Jedná se o mimořádně zasvěcený obraz umělce, s nímž se autor přátelil, podává však i obraz činnosti Osvobozeného divadla od jeho vzniku až do jeho zániku na konci první republiky a také živé portréty Jiřího Voskovce, Jaroslava Ježka a Jindřicha Honzla. Velmi cenné jsou rovněž výklady o Werichově působení v emigraci a o jeho herecké, ředitelské a spisovatelské činnosti po návratu domů. Autor shromáždil pro svůj obraz různé prameny s takovou péčí, jak to dosud neudělal žádný z českých badatelů a jak to už také bohužel ani nikdy nikdo udělat nebude moci. Druhé vydání.... celý text
Přidat komentář
Pěkná kniha
Kdyby byl naživu Jaroslav Hašek, zajel bych za ním ... a řek bych mu: "pane Hašku, když si čtu ve vašem Švejkovi, jsem hrdý na to, že jsem váš krajan."
Velmi zajímavá a hezká kniha a hodně nové pro mne byly detaily ze začátku tvorby dvojice Voskovce a Wericha a zapojení Jaroslava Ježka.
Velmi se mi líbí podrobnost u popisu rané tvorby V+W, včetně kontextu doby, tehdejších nálad ve který hry vznikali.
Vzhledem k době vydání a psaní rukopisu chápu, že zde nemohlo být úplně napsány Werichovi strasti po roce 68, cenzura, zákazy činnosti a další věci. Každopádně děkuji za toto okno do světa dvojice V+W ;)
Považuji ji za mnohem přínosnější než knihu Jan Werich za oponou, která je sice krásná a plná fotografii, ale nemůžu se zbavit dojmu, že je dělaná vic na efekt (mohutná kniha, tlusté strany, masivní přebal - prostě je třeba tu 500 obhájit) než tato kniha, která mi přijde více od srdíčka.
Unikátní kniha ! Autor je z St.Petěrburgu. Zásluhu na vydání má Univerzita Karlova a její vydavatelství Karolinum. Vzhledem k tomu , že ve školství nikdy moc peněz nebylo - kniha vyšla pouze v nákladu 5000 výtisků. O to větší má cenu.
Je s podivem, jakou práci odvedl bohemista Igor Ivanov (psd.Inov). Bývalé SSSR mu nepřálo, proto publikoval ve Varšavě a později v Paříži.
Jako připravený žák si domluvil (po dlouhém dopisování od konce 50-tých let) schůzku v Praze s Janem Werichem, a to v říjnu roku 1965 a Mistr si potvrdil to, jak je tazatel informován a samozřejmě to ihned napsal svému "dvojčeti" do NY.
Některé knižní nesrovnatelnosti lze omluvit, vždyť kniha u nás vyšla až 12 roků po smrti Jana Wericha.
Na knize si cením i povídání o osudech W+V po návratu z USA do vlasti a bohaté fotografické dokumentace (třeba snímku ze hry "Přišel na večeři", kde je s mistrem i mladičký J.Vinklář).
Autor odvedl poctivé dílo . (Což nelze říci o kulturním atašé v Moskvě v oné době-jménem Jiří Taufer).
Jak se v anotaci knihy píše, je toto ojedinělá monografie Jana Wericha. Zvláštní je to, že byla napsána ruským autorem (bohemistou) a pak přeložena do češtiny. Co vím, tak kompletní monografie Jana Wericha psána českým autorem neexistuje. Je psána také docela zvláštním způsobem, připadalo mi to jako kdyby začala velkým písmenem a skončila tečkou. Je trochu složité občas se v ní zorientovat, protože autor ačkoliv postupuje časově chronologicky, tak prolíná různá časová období, doplňuje reakcemi z tisku a samozřejmě pasážemi z her Osvobozeného divadla a také výseky ze života jeho předsatavitelů. Spíše než monografie Jana Wericha je toto monografiíí Osvobozeného divadla, samotnému Janu Werichovi je věnován asi 50ti stránkový dodatek. Dílo je to komplexní a velmi podrobné a jsem rád, že jsem se k němu dostal.
Tato kniha se mně dostala do ruky náhodou, ale rozhodně nelituji. Místy mně odstavce, zabývající detailním rozborem uměleckých směrů z pohledu různých spisovatelů i lidí kolem divadla, připadaly poněkud zdlouhavé. Takových míst je však opravdu jen pár. Kniha velice realisticky sleduje celý Werichův život a častokrát jeho vlastními slovy hodnotí tvorbu i osobnosti, s nimiž se potkal či pracoval. Stejně tak můžeme vidět proměny doby a prostředí, v němž se ty které události odehrály, přičemž všechny události kniha dává do vzájemných souvislostí. Na čtivém stylu psaní je rozhodně poznat, že autor měl s Werichem velice blízký vztah.