Jako každý člověk
Philip Roth
Roth podtrhuje univerzalitu lidského osudu, který vykresluje v románu „Jako každý člověk“ (2006), volbou titulu – přejímá ho z proslulé anglické středověké anonymní morality „Everyman“. Středověký Everyman zůstává ve svém střetu se smrtí všemi a vším opuštěný a jeho duši nakonec zaručí spásu jen několik skrovných dobrých skutků, kterých se její nositel za života dopustil. V Rothově románu nesoudí hlavní postavu Stvořitel, ale autor ponechává na čtenářích, kteří se od něj nikdy nedozvědí jméno jeho hrdiny (či spíše antihrdiny), aby sami u sebe rozhodli, zaslouží-li si tento moderní bezbožník, pro něhož byla náboženská víra už od raného mládí pošetilým, lživým sebeklamem, rozhřešení.... celý text
Přidat komentář
Veru, strach to vo mne teda vyvolalo, priznávam. Dokonca som mal asi v polovici chuť prestať s čítaním, lebo po opisoch operácií a nemocničných zážitkov ma tiež začalo všeličo pobolievať. Ale asi som len viac citlivý. Nemocničné témy nemám rád. Vydržal som a dočítal. Štandardná Rothovská kvalita. Kniha o starnutí a smrti, o pobabraných životoch a vzťahoch. Útla, dá sa prečítať na jedno posedenie, v mojom prípade to boli posedenia dve. Mám z nej tak trochu depku, teraz by bolo vhodné zaradiť niečo veselšie, hm....
Že je Roth mistr spisovatel, o tom žádná, dyť po něm dokonce pojmenovali i hodnost, rothmistr. Bohužel, Jako každý člověk bylo takový banální, že jsem kontroloval, jestli jsem náhodou omylem nekoupil banány. Nekoupil. Škoda, páč banáni jsou zajímavý. Je to totiž jedna z mála potravin, která se dá jíst i když je člověk vzhůru nohama, a to tak že se aplikuje do konečníku. Ale to jsem teď, mám takové tušení, trošičku odbočil. V této knize sledujeme cápka, kterej se několikrát rozvedl a ještě víckrát byl na operaci s nějakejma nemocema. Prostě příjezdová cesta do myšlenkového průseru. Tam se taky čtenář rázem ocitne, ale místo nějakých hlubokých úvah Rothmistr připravil jen trochu suchou a banální exkurzi po zdravotní kartě a předchozích sexuálních avantýrách. Takže takový mehh.
Příliš rozhárané a neucelené. Škoda, doufal jsem kvůli rozsahu v Rothovu povídkovou chuťovku...
Skvěle se četlo a nikde nic nepřebívalo, neunavovalo ani nerozptylovalo. Vcelku jednoduchá kniha, která ale dokáže velmi silně působit.
Autorovy další knížky
2006 | Portnoyův komplex |
2009 | Lidská skvrna |
2009 | Americká idyla |
2014 | Pražské orgie |
2006 | Spiknutí proti Americe |
Obyčejný příběh o zdánlivě záporném hrdinovi, který má smůlu na zdravotní trable. Nakonec přichází uvědomění, že každý hřeší a nic není tak jednoznačné. Jako každý člověk ani tenhle hrdina není černobílý. Ty Rothovy postřehy a analýzy mne nikdy nepřestanou bavit.