Jako zabít ptáčka
Harper Lee
https://www.databazeknih.cz/img/books/85_/85312/bmid_jako-zabit-ptacka-eD0-85312.jpg
4
3189
3189
Jako zabít ptáčka série
1. díl >
Obraz ustrnulého a neměnného života malého městečka na americkém jihu v 1.třetině 20.století, viděného očima dvou malých dětí. Svět sourozenců je omezen na těsné sousedství doma, kde panuje ustálený pořádek a kde se rodiny navzájem znají do všech podrobností. Neměnný řád s úspornými rasovými předsudky je narušen: nevinný černoch je křivě obviněn ze znásilnění bělošky a postaven před soud. Obhájcem černocha se stává otec obou dětí, který bere tento případ jako věc své osobní cti. Obyvatelé městečka jsou nuceni zaujmout k případu stanovisko a ti, kteří jsou oběma dětmi obdivováni, se staví do skupiny lidí, věřících v jedinou spravedlnost pro všechny lidi. Kniha navazuje na humanistické tradice Marka Twaina a je velmi čtivá.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1966 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
To Kill a Mockingbird, 1960
více info...
Přidat komentář
Kniha má mnoho rozmerov, stačí si len vybrať. Nájdeme tu rozprávanie o detskej bezprostrednosti, detskom svete z optiky dieťaťa, snahu pochopiť svet a zmýšľanie dospelákov, americké pomery pred druhou svetovou vojnou, život na americkom predmestí, rasovú segregáciu a mnoho iného. Pre stredoeurópskeho čitateľa je pohľad na černochov Amerike autentickým rozprávaním. Kniha ma úplne vtiahla do deja, tiež som sedela v pojednávacej miestnosti a cítila horkosť v ústach z toho, ako to na svete chodí. Nielen vtedy, ale aj dnes. Že spravodlivosť vie byť prispôsobovaná podľa potrieb a že ľudia si nie sú rovní ani vtedy, ani teraz.
Krása. Román pozvolna plynul a i tak velmi upoutal mou pozornost od prvních stránek. V knize se objevil nejeden hrdina, více úhlů pohledu na problematiku soužití různých etnik na jednom území. Atmosféra mně pohltila a mé čtenářské srdce plesá!
Na knihu jsem byl navnaděn jejím hodnocením a obecně tím, jak moc je kniha čtená, o zaujetí tématem nemluvě. Čekal jsem, že bude příběh trochu dramatičtější, emocionálnější.
Co ale dělá tuto knihu tak dobrou, je její věrohodná vypravěčka a ten dětský pohled na svět a jeho problémy.
Kdepak, Jeme, já myslím, že je jenom jeden druh lidí. Lidi.
— Lee Harper, Jako zabít ptáčka
Trochu mi trvalo se do knihy začíst, asi jsem zvykla na větší spád a dramatičtější líčení, chvílemi jsem se ve vyprávění ztrácela. Nicméně po přečtení celé knihy moc oceňuji její nadčasovost (zejména vylíčení školství se vlastně moc od dneška bohužel neliší....), skvěle popsane charaktery skupin obyvatel, vykreslena psychologie postav, složitosti dětství i rodičovství.
Je to překrásná knížka. Poetická a opředená dětskou fantazií. Vypravěčku příběhu Čiperu si musí každý zamilovat. Je otevřená, přátelská a bez předsudků, milovaná otcem i chůvou. Plnými doušky si užívá dětství, hraje si a dovádí a když ji něco naštve, neváhá se poprat. Je bystrá a nesvázaná konvencemi. A z toho pramení menší či větší trable. V životní zkoušce, kterou si musí její rodina projít, obstojí všichni na výbornou. Navzdory tomu, že ne všechno vždy dopadne dobře.
Asi jsem si představovala podle popisu i prvních kapitol něco jinýho, ale to vůbec nevadí. Byl to jemný příběh o nepěkné pravdě. Snad budu mít příležitost se dostat i k nedávnemu pokračování.
Skvost americké literatury, ale upřímně, po tom, jak je kniha všude vyzvihovaná, jsem čekala trošku víc. Navzdory tomu je to krásná kniha, která určitě stojí za přečtení.
Budu naprosto upřímná - trvalo mi asi půl roku, než jsem tuhle knihu dočetla. V žádném případě to nebylo tím, že by mě nudila. Ba naopak, jakmile jsem se do ní začetla a ponořila se do příběhu, stránky mi pod rukama doslova utíkaly. Jenže jsem přečetla třeba třicet stránek, pak jsem knihu odložila, a tři týdny na ni nesáhla :D
Každopádně, co se příběhu týče, nemohu jinak, než chválit. Ve většině případů jsou knihy o hlubokých tématech, které jsou vyprávěny z dětského pohledu, naprostými skvosty. Čipera byla naprosto fantastickou vypravěčkou, u mě však vedla postava Kalpurnie. Několik jejích mouder jsem si z knihy vypsala. Mrzí mě, že není kniha v České republice součástí povinné četby na školách, alespoň pokud vím, protože by si to zasloužila.
Rozhodne zajimava a dobre napsana kniha, ale vzhledem k tomu, ze je vsude velmi vyzdvihovana, jsem cekala ponekud vic. V knize me preci jen nejake drobnosti rusily - at uz to ze prvni polovina se ponekud tahne (druha je naopak vyborna) nebo jsem nekdy mela problem "uverit", ze udalosti vlastne popisuje osmilete dite (i kdyz by se jednalo o vzpominky a tudiz vypraveni "dospeleho" - coz by omlouvalo nektere vyrazy a vety, ktere proste tak male dite nepouzije, nektera "moudra", ktera se Jane Louise maji honit v hlave, mi prisla preci jen trochu nedetska). Nekde se autorce "detsky pohled" povedl dokonale, jinde je to trosku za hranou. 4,5 hvezdicky.
Mnohovrstevnatý příběh o životě na americkém Jihu ve 30. letech, poznávání světa a dospívání. Dětský pohled je tu celkem uvěřitelný, což se vždy nepovede. Zaujal mě jazyk a i postavy a prostředí jsou barvité a působí reálně. Místy je to trochu moralitka, ale v kontextu všech pozitiv se to dá rozhodně knize prominout.
Jeden z nejkrásnějších příběhů. O jejích kvalitách svědčí i to, že je o ní pořád slyšet. Aniž bych byla obeznámena s dějem, jsem se do ní pustila, abych zjistila, co je na tom pravdy. Přála jsem si, aby knížka nekončila a já mohla dále číst o dětských dobrodružstvích. Chtěla jsem se znovu stát dítětem. Ale nic nemůže trvat věčně. Krásný příklad o tom, jak to dříve chodilo, ale i toho, co se za "pouhých" 100 let změnilo k nepoznání.
Občas mám chuť si svou četbu proložit klasikou a tentokrát padla volba na tuto knihu. Téma rasové nesnášenlivosti je zpracováno netradičně, a to z pohledu dvou sourozenců, jejichž otec obhajuje černocha obviněného ze znásilnění (smyšleného). Bohužel mě obecně příběhy dětství v knihách pro dospělé moc nebaví (až na vzácné výjimky), tudíž první polovina knihy mě příliš nebavila. Naštěstí v půlce se děj rozjel a pak se soustředil hlavně na proces onoho černocha - zde mi dětský pohled nevadil - naopak, pochopila jsem jeho opodstatnění. Právě rozhovory dětí s jejich otcem ohledně rasismu, lidství a morálky jsou stěžejní a chápu je jako poselství knížky. Bez dětského prvku by totiž tyto myšlenky/poselství ztratily na své čistotě, jasnosti a asi i uvěřitelnosti.
Nádherný příběh z dob, kdy byla ještě potlačována lidská práva a rasismus byl poměrně běžným jevem - i když není ani zdaleka jisté, zda tomu tak není i v dnešní, prý emancipované, době? Kniha je opravdu čtivá a vyprávění poutavé. Nenudila jsem se ani chviličku a samozřejmě jsem doufala ve spravedlnost pro Toma, přestože mi bylo od začátku jasné, jak to je naivní... Určitě však knihu doporučuji, mně se líbila moc - a dávám hodnocení nejvyšší!!!
Moc se mi líbí zpracování. Kniha pojednává o velmi těžkých tématech jako je rasová diskriminace, nenávist, nespravedlnost, lidská omezenost a pokrytectví. Vyprávění z pohledu malé holčičky Čipery ale vnáší do celého příběhu jemnost, humor a nostalgii. Geniální kombinace. Vůbec se nedivím, že román byl oceněn Pulitzerovou cenou.
Moc se mi to líbilo. Mám ráda dětskou logiku a upřímnost a tady jsem ji našla. A záviděla jsem otci hlavních hrdinů, že se vždy dokázal zachovat správně. K tomu člověk dospěje až s věkem (a asi ne každý), takže je někdy výhoda mít starší rodiče :)
No a jinak - otázka maloměsta je vykreslena perfektně se všemi klady a zápory. Nenásilnou formou jsem si užila trochu historie USA. Rasismus 30. let a jeho pomalé prolamování, společenské odsouzení bílých, kteří se necítí nadřazeni. Musela to být těžká doba a vzácné charaktery, všichni ti, kdo navzdory předsudkům nakonec ukázali, že barva kůže nerozhoduje o kvalitě člověka.
Skvěle napsaná kniha z pohledu především dětí na problematiku rasové nerovnosti. Je to smutné, ale přijde mi, že je to i v této době pořád aktuální téma a proto bych všem doporučila si knihu přečíst. Závěr dostane nečekaný spád a překvapí. Doporučuji.
Alabama 30.let, život na maloměstě, rasová nenávist a diskriminace, která vyvrcholí během soudního procesu černocha Toma neprávem obžalovaného ze znásilnění dívky z místní, avšak bílé, spodiny. To vše zachyceno a dětsky upřímně a jemnocitně vyprávěno osmiletou dcerou advokáta, který Toma obhajuje. Místy až příliš typického amerického patosu a de facto zcela banální zápletka jen velmi mírně chladí mé čtenářské nadšení, způsobené kouzlem přímočarého dětského vypravování.
Štítky knihy
děti zfilmováno americká literatura znásilnění soudní procesy USA (Spojené státy americké) černoši rasismus hospodářská krize Alabama
Ke knížce jsem se dostala náhodou. Po dlouhé době je to opět hooodně silná knížka, kterou jsem přečetla. Opravdu doporučuji. Je v ní mnoho velkých myšlenek.