Jako zabít ptáčka
Harper Lee
https://www.databazeknih.cz/img/books/85_/85312/bmid_jako-zabit-ptacka-eD0-85312.jpg
4
3189
3189
Jako zabít ptáčka série
1. díl >
Obraz ustrnulého a neměnného života malého městečka na americkém jihu v 1.třetině 20.století, viděného očima dvou malých dětí. Svět sourozenců je omezen na těsné sousedství doma, kde panuje ustálený pořádek a kde se rodiny navzájem znají do všech podrobností. Neměnný řád s úspornými rasovými předsudky je narušen: nevinný černoch je křivě obviněn ze znásilnění bělošky a postaven před soud. Obhájcem černocha se stává otec obou dětí, který bere tento případ jako věc své osobní cti. Obyvatelé městečka jsou nuceni zaujmout k případu stanovisko a ti, kteří jsou oběma dětmi obdivováni, se staví do skupiny lidí, věřících v jedinou spravedlnost pro všechny lidi. Kniha navazuje na humanistické tradice Marka Twaina a je velmi čtivá.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1966 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
To Kill a Mockingbird, 1960
více info...
Přidat komentář
Vůbec nevím, jak mám tuto knihu uchopit, první polovina je o dětských lumpárnách v Americe počátkem 20. století, jako pohodové čtení, ale chvilkami zdlouhavé. Druhá polovina o dost lepší, rasová nesnášenlivost a předsudky na jihu Ameriky a její důsledky. Kniha ve mě něco zanechala, ale mezi moje top určitě nepatří a pravděpodobně se k ní nevrátím. Jsem zvědavá ještě na filmové zpracování. Jsem ráda, že jsem si knížku přečetla, téma a zpracování zajímavé, ALE...
O knihe som už toľko počula, že som sa rozhodla si ju prečítať. Avšak som mala iné očakávania. Úprimne som si myslela, že to bude hlavný príbeh viac rozpísaný, preto ma najviac bavila časť ohľadom sporu černosi verzus belosi. I keď kniha nenaplnila moje očakávania bavila ma a odporúčam ju ľudom, ktorých baví černošská tématika.
nadherna knížka. opravdu jsem byla nadšená.nevim kde se berou předsudky vůči klasické literatuře. Všem mohu jen doporučit
neupieram knihe jej kvality, koniec bol velmi dojimavy a bola plna mudrych a zaujimavych myslienok, no pravda je, ze som sa nemohla zacitat...
Tuto knihu jsem měla dlouho v knihovně, ale její čtení jsem stále odkládala. Pustila jsem se do ní kvůli čtenářské výzvě a jsem za to moc ráda. Samotné téma rasové nesnášenlivosti už bylo popsánov mnoha knihách, ale tady bylo o to působivější, že bylo vnímáno očima osmileté Čipery, která je velmi všímavá, hloubavá, chce věcem opravdu porozumět a navíc má bezmeznou (a oprávněnou) důvěru ve svého otce. Právě na něj se obrací se svými otázkami, a on odpovídá poctivě, jednoduše a rozvážně, aby pochopilo i osmileté dítě. Právě Atikus Finch mě ze všech postav dostal nejvíc. Důvěra, kterou měl ve své děti, zkoušky, které je nechal podstoupit, klid, rozvaha a otevřenost, se kterými zodpovídal jejich dotazy, tím vším z nich vychovával dobré, otevřené a poctivé lidi.
A nejvíc se mě dotkla pasáž, kdy Jemův a Čipeřin kamarád Dill utekl s pláčem od soudu, protože nemohl vystát, s jakým pohrdáním lidé s černochy jednají. Pan Raymond to hodnotí slovy: " Jeho ještě svět neotrkal a neotupil. Však jen co trochu povyroste, on se mu přestane obracet žaludek a nebude plakat. "
Zřejmě jsem si důkladně nepřečetla popisek, proto mě překvapilo, že je příběh popisován z pohledu malé holčičky. Musím říct, že jsem z toho na začátku nebyla příliš nadšená, ale nakonec jsem za to byla ráda a myslím si, že žádná jiná postava by to nepodala lépe. Dítě příběh vypráví prostě a upřímně, ale zároveň dění okolo sebe rozumí víc, než by se dalo čekat. Dcera advokáta, který obhajuje černocha obviněného ze znásilnění bělošky, se hlavním problémem nezaobírá už od začátku, ale až později, než jsem čekala, a tak nás uvede do (ne)obyčejných radostí a strastí svých a svého bratra, čímž nám umožní seznámit se s ostatními postavami, a tak nepřichází problém, když se začíná řešit hlavní zápletka. Kniha je velmi čtivá a nejvíc mě bavila část u soudu, ačkoliv jsem jeho výsledek a částečně i průběh předpovídala, ale ničemu to nevadilo. Od začátku do konce to bylo zajímavé a plné hlubokých myšlenek srozumitelně podaných, aby je pochopilo i to malé dítě jako Čipera.
Kniha je plná moudrých myšlenek a názorů. Hlavními postavami jsou děti Jem a Čipera a jejich otec, advokát Atikus Finch, který u soudu hájí černocha, křivě obviněného ze znásilnění. Sice jsem si připadala jako žák v čtenářské dílně, ale zapsala jsem si krátkou ukázku ze závěrečného projevu Atikuse. Něco mně to připomíná, ale už není rok 1935...
„Ještě něco, pánové, než skončím. Thomas Jefferson kdysi řekl, že všichni lidé jsou stvoření sobě rovni. V naší době, léta páně devatenáct set třicet pět, projevuje se u jistých lidí sklon užívat tohoto výroku bez ohledu na souvislost, považovat jej za všelék. Nejabsurdnější případ, který mě napadá, je ten, že lidé, kteří řídí veřejné školství, nechávají postupovat do vyšších ročníků pilné žáky zároveň s těmi hloupými a línými – jelikož jsou všichni lidé stvořeni sobě rovni, řeknou vám vzdělavatelé s vážnou tváří, proto prý děti, které zůstanou pozadu, trpí hroznými pocity méněcennosti. Víme, že všichni nejsou stvořeni sobě rovni v tom smyslu, jak by nám chtěli někteří namluvit – někteří mají větší možnosti, protože se už s nimi narodili, někteří vydělávají víc než druzí, některé dámy pečou lepší dorty než druhé – někteří lidé se rodí s nadáním daleko přesahujícím běžné schopnosti většiny ostatních.
Ale v jednom ohledu jsou v této zemi všichni lidé stvořeni sobě rovni – existuje jedno lidské zřízení, jež staví chudáka naroveň Rockefellerovi, hloupého naroveň Einsteinovi a nevědomce naroveň kterémukoli univerzitnímu profesorovi. Toto zřízení, pánové, je soud. ...“
Přes pomalejší začátek se příběh stal strhující, kdy jsem nemohla přestat číst. O společenské situaci 30. let minulého století v USA už byla napsána spousta knih. Ovšem tato zaujala především pohledem malého děvčátka a její způsob vnímání okolí, postojů a reakcí lidí.
Kniha byla strhující, motiv rasové segregace byl vykreslen živě, neschematicky. Nápaditý byl úhel pohledu - dvě děti vychované bez předsudků nechápou dobře situaci v okolním světě a vysvětlují si ji po svém.
Jsem ráda, že jsem měla možnost nahlédout do americké historie, ve které mám, přiznávám se, poněkud mezery. Prostřednictvím jedné prosté rodiny jsme měli možnost prohlédnout do všech problémů třicátých let v Americe. O to více si knihy vážím, že byla psána z pohledu dětí, které ještě nejsou zaslepeny lidskými předsudky a nesmyslnými zákony a zvyky.
Výjimečně krásná kniha plná moudrosti, laskavosti, soucitu a především morálky. V málokteré knize najdete tak zásadovou a duševně silnou osobnost jako je Atticus Finch.
Musím souhlasit s vetšinou čtenářů. Přes rozvážný a možná zdlouhavý začátek se kniha rozvinula ve velmi příjemné čtení s řadou charakterních postav a poslední třetina už se četla doslova sama. Je to přesně ta kniha, co pohladí po duši.
Opět kniha, ke které jsem se dostala jen díky Čtenářské výzvě. Takže díky databáze :-)
Rozhodně to není špatná kniha a jistě stojí za přečtení. Jakmile se čtenář prokouše úvodem, je dokonce i napínavá. Hlavní problém, na který se autorka snaží poukázat, je žel nadčasový a v různých podobách přítomný nejen v USA ale po celém světě. Poněkud na škodu je právě příliš dlouhý úvod, v němž se dva roky a téměř polovinu knihy nic zásadního neděje. Samotný pokus vyprávět "dospělý" příběh z pohledu dítěte, je jistě uznáníhodný, přesto to díky němu místy trochu "drhne". Do chvíle, než se začne rozvíjet hlavní děj, tak román působí spíše jako nepovedená dobrodružná knížka pro děti.
S dětmi Finchovými jsem si prošla ruku v ruce celým příběhem. Od bezstarostných her s Dillem, přes číhání na neznámého dárce drobností ve stromě, až po obrovský a přesto předem prohraný soud jejich otce, obhájce Atika. S každou stránkou jsem se dostávala více do prostředí Maycombu, a čekala co bude nejen s Tomem a Bubu Radleym, ale i s celým městečkem.
A stejně jako Jem s Čiperou jsem prošla cestou naprosto do nebe volající nespravedlnosti, úzkoprsosti, předsudků, rasové segregace, omezenosti, ale také vstřícnosti, přátelství, pokory, starostí o život ostatních, rodičovské lásky a lidské sounáležitosti.
Vyjímečná kniha.
Kniha měla trochu pomalý rozjezd, takže jsem ji ve dvanácti letech po několika stránkách odložila na později. Tentokrát mě už zaujal hned začátek, rychle jsem si oblíbila svérázné vyprávění Čipery, prostředí kde se děj odehrává a poměrně brzy se se ponořila do příběhu. Četlo se to dobře a rychle, byla jsem zvědavá, jak to dopadne. Mimoto mi přišlo, že se rasismus dá tak trochu považovat za celkem aktuální téma vzhledem k přistěhovalcům. Kniha se mi hrozně líbila a určitě se k ní budu vracet.
Jedna z těch knih, co ve vás zanechají ten příjemný pocit, že jsou na světě lidé, kteří přemýšlejí o spravedlnosti, toleranci vůči ostatním a také o tom, že je potřeba postavit se davu, stát za svou pravdou a občas se odlišovat... Kniha je rozhodně nadčasová.
(Postava Dilla je napsaná podle Trumana Capoteho, autorčina kamaráda z dětství. No není to supr?;))
Vynikající kniha, která se zařadila do mých top10 a z které jsem si musela poznamenat některé věty, jak moc mě zaujaly. Např. "Ušlechtilí lidé jsou ti, co nejlépe naloží s tím, co mají v hlavě" nebo "Statečnost začíná tehdy, když víš, že jsi poražen, ještě než se do něčeho dáš, a přesto se do toho dáš a dovedeš to až do konce, ať se děje co se děje".
No já byla příjemně překvapená...
Do knihy se mi nechtělo, ale dostala jsem se k ní díky čtenářské výzvy. Byla jsem velmi překvapená, už v první kapitole nebyla kniha taková, jakou jsem ji očekávala.
Velmi silný příběh, jak děti vidí věci kolem sebe a nechápou, proč se k tomu dospělí staví tak, jak se staví, proč je tam rasová nenávist. Je to kniha o hloupých předsudcích a nesmyslném soudu vůči černému muži, který byl velmi hodný...
Zanechalo to ve mě teda silný zážitek.
Štítky knihy
děti zfilmováno americká literatura znásilnění soudní procesy USA (Spojené státy americké) černoši rasismus hospodářská krize Alabama
Knihu jsem v rámci jiné výzvy četla již podruhé a jsem ráda, že jsem se k ní dostala znovu v pozdějším věku, chápala jsem zde více některé myšlenky a narážky. Jedná se o velmi pěkně napsanou knihu z pohledu dítěte, které tak nějak shrnuje tamní život v Americe. Kniha se mi líbila, měla jsem ji přečtenou vcelku rychle a dokázala mi podsunout nové témata k přemýšlení (například proces), ale bohužel mi neposkytla tak strhující zážitek, jaký dokáží navodit jiné knihy.