Nezabíjajte vtáčika
Harper Lee
Jako zabít ptáčka série
1. díl >
Ako zabiť vtáčika je jediným románom americkej autorky Harper Leeovej. Za 51 rokov od jeho vydania zožal priam nevídané úspechy. V roku 1961 bol ocenený Pulitzerovou cenou a o rok neskôr bol sfilmovaný Robertom Mulliganom. Čiernobiela klasika s Gregory Peckom v hlavnej úlohe sprístupnila príbeh o zásadovom právnikovi masám. Film ocenený tromi cenami Akadémie výrazne pomohol románu preraziť vo svete. Od vydania knihy sa jej dotlač nikdy nezastavila a každoročne sa z nej predá približne milión kópií. Príbeh sa odohráva v 30. rokoch minulého storočia v mestečku Maycomb, štát Alabama. Právnik Atticus Finch, vdovec a otec dvoch detí, obhajuje na miestnom súde afroameričana Toma Robinsona. Ten je obvinený zo znásilnenia mladej dievčiny. O jeho vine nepochybuje nik z obce, okrem Atticusa. Hlavný hrdina je v neľahkej situácii. Malomestské prostredie nasiaknuté rasizmom dáva rodine právnika jasne najavo, že sa im nepáči obhajoba černocha - človeka druhej kategórie. Atticus Finch si však nekladie otázku, či sa vzdať prípadu a zastaviť tak tvrdé pokriky a posmešky zo strany miestnych. Nie, hrdina chce byť v prvom rade dobrým otcom – správnym príkladom pre svoje deti. Chce im ukázať a dokázať, že neľahká púť proti väčšine má opodstatnenie, ak bojujeme za pravdu a spravodlivosť.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1968 , Mladé letáOriginální název:
To Kill a Mockingbird, 1960
více info...
Přidat komentář
Musím přiznat, že nebýt čtenářské výzvy, tak bych si s největší pravděpodobnosti tuto knihu asi nepřečetla. Jsem za to proto nesmírně ráda, protože kniha se mi opravdu velmi líbila. Byla naspána stylem, který mi sedl a dobře se četl.
Dlouho jsem zvažoval jakou knihu zvolit do letošní čtenářské výzvy jako knihu oceněnou Pulitzerovou cenou. Byla to poslední kniha výzvy a musím říct, že volba byla výborná.
Z počátku se kniha docela vlekla a nějak mě nebavila. Nemohl jsem nějak přijít na to proč Atik místo táty, ale v celkovém výsledku se to tam hodilo, když se ponoříme do dvou dětí, kterých se to týká. K jejich výchově, postoji ke světu a podobně...
První část vcelku o ničem, rozjelo se to až během soudního procesu, kdy kniha nabere rychlost. A pak v té rychlosti bohužel pokračuje a hodně rychle skončí... To mi na knize asi trochu vadilo, protože jsem čekal trochu delší závěr.
Ale celkově kniha zajímavá, vychází z reálných základů (běloši vs. černoši) a má hlavu a patu.
A jedna věc by mě opravdu zajímala: co vlastně měl Bubu za nemoc?
"Kdepak, Jeme, já myslím, že je jenom jeden druh lidí. Lidi."
No jasně, co taky jiného by mohlo dostat Pulitzera...
Od téhle knihy jsem toho asi čekala moc. V první polovině se téměř nic neděje a musela jsem se nutit, abych vůbec četla dál. Pak se děj "rozjede" a najednou je konec.
Dlouho jsem si říkala, že si tuhle knihu rozhodně musím přečíst, ale jsem z ní docela zklamaná a nenechala ve mně žádný hlubší dojem.
Opravdu silný příběh.. naprosto mě to uchvátilo. Kniha byla čtivá už od počátku a pak už jen ubíhala a ubíhala.. pro mě příběh nepředvídatelný, maximálně těsně předtím, než se situace stala :) naprosto doporučuji, řekla bych, že se náramně hodí do tohoto započatého podzimu :)
Jednoduše napsaná kniha, která sobě skrývá velké téma a tím je chování jižanských Američanů vůči Černochům.
Kniha vás nechá přemýšlet a dojít i k vlastnímu názoru a to za pomoci dětského vyprávění, které je upřímné a vtipné.
Výborně napsaná kniha, která se právem řadí mezi Americkou klasiku.
Krásná knížka, mistrovsky napsaná. Děj pomalu a příjemně pluje. Hlavní zápletka, kterou podle popisu knihy všichni očekáváme, přichází ve vyprávění jen tak mimochodem, o to je však působivější.
Chápu, proč je tohle považováno za klasiku americké moderní literatury. Jako zabít ptáčka má sice pomalé tempo, které nádherně dokresluje ty táhlé, dlouhé, horké večery na americkém jihu. A pomalé tempo napomáhá i tomu, aby se čtenář seznámil s obyvateli jednoho malého městečka, o to více pak zapůsobí to zjištění, že ani na počátku 20. století není USA zbavena předsudků. Rozdělení společnosti na třídy stále trvá, stejně jako lpění na genderových rolích (tady hodně vyčnívá Čipera), rasismus a rasová nespravedlnost bují i x-let po válce Severu proti Jihu. A všechno se to tváří tak nenápadně, často jsou tyto problémy jen v náznaku, takže se snadno přehlédnou.Dětský pohled na věc je jen geniální třešničkou na dortu.
I kdyz ostatni ctenari knihu predevsim chvali, ja s ni mela celkem problem. Kniha se zacina rozjizdet az ve druhe polovine, v te prvni se nestane v podstate nic. Za me prumer, ale asi stoji za to si knihu precist.
První polovina knihy mi připomínala slabší odvar Hucka Finna a Toma Sawyera, ale pak to začalo dostávat trošku drive. Je to sice bestseller, ale už chápu, proč se o tom neučí ve školách- kniha podle mě ničím zvláštním nevyniká, všechno tam musí být řečeno naplno, nestačí jen náznaky. Za mě průměr.
Než se kniha dostane k jádru věci, tak jí to dost trvá, což ji také ve výsledku dost kazí, byť je pravda, že od toho momentu se jedná o velmi zajímavou četbu.
Kniha, která má potenciál u každého zabnkat na jiné strunky a tím pádem si z ní každý odnese něco jiného. Pro mě to byl hlavně příběh o dospívání v nelehkých časech 30tých let na americkém jihu, plném svérázných figurek s myšlením té doby a místa, o předávání základních lidských mravních poselství vlastním dětem i proti zavedeným společenským, nicméně nesprávným, normám.
"Spravedlnost začíná tehdy, když víš, že jsi poražen, ještě než se do něčeho dáš, a přesto se do toho dáš a dovedeš to až do konce, ať se děje, co se děje."
Mnozí berou soudní proces jako vyvrcholení knihy, pro mě to byla spíš jedna z dějových linek, která dokreslovala atmosféru. Mě osobně zasáhla jižanská rasová nesnášenlivost mnohem víc v knize Černobílý svět, navíc vyprávění malé Scout (Čiperu beru v tomto případě jako velký omyl překladatele) je takové nevyvážené - místy se zdá příliš naivní a o pár stran dál zase příliš málo dětské. Pro tyto výtky nehodnotím plným počtem, kniha však rozhodně za přečtení stojí.
Nádherná kniha. Práve to, že dej rozpráva malé dievča, ju robí takou krásnou. Úžasný otec, ktorý zvláda výchovu dvoch nie práve "dokonalých" detí. Rasizmus v jeho "plnej kráse". Napriek tomu kniha nepôsobí smutno ani deprimujúco. Naopak, väčšinou dej plynie ako keby príjemne, pokojne.
Toto je ďalšia kniha, ktorú som si prečítala len vďaka čitateľskej výzve.
První půlka knihy mě příliš nenadchla a cítila jsem docela zklamání, jelikož očekávání bylo relativně veliké. Ale jakmile začal proces s Tomem Robinsonem, tak se to postupně začalo lámat a ten konec...ten byl opravdu dobrý...určitě stojí za přečtení
Dlouho jsem se toho příběhu bála. Radši jsem napřed zkoukla film a pak přečetla knihu. Citlivé a neuspěchané vyprávění malé Scout (Čipera mi prostě nesedí) je zajímavým nahlédnutím do obyčejného života v obyčejném městečku, které koření výskyt více a méně potrhlých figurek. Motiv otevřeného rasismu se objeví až v průběhu knihy a je velmi silný i v současném světle.
Hned ze začátka jsem měla pocit, že se kniha podobá Jihu proti Severu. Jenže v té se mi zdála problematika rasismu mnohem zajímavější než zde, neboť jsem přes polovinu knížky čekala na děj slibovaný na zadní straně. Zkrátka jsem si představovala něco jiného, nejspíše vyspělejší úhel pohledu a neuspěchaný závěr.
Jedna z kategorie "nenadchne, neurazí". Už jsem tak zdeformovaná čtením detektivek, že jsem podle názvu čekala další knihu ve stylu vraždy, znásilnění atd. Nic takového se však nekonalo, což jsem zjistila hned na začátku a dost mě to zklamalo a většinu času jsem se do čtení musela nutit. Když jsem však přemýšlela, co mi na ní vlastně vadí, na nic pořádného jsem nepřišla. Kniha je psána pěkně, dobové problémy z pohledu malé holky, je to vlastně vcelku milé a čtivé. Jen to není jedna z knih, kterou člověk hltá od začátku do konce a nemůže přestat, nebo ke které by se vracel. Nejvíce mě zaujala pasáž ze soudního líčení, kterou jsem opravdu zhltala.