Nezabíjajte vtáčika
Harper Lee
https://www.databazeknih.cz/img/books/75_/75589/bmid_nezabijajte-vtacika-klO-75589.jpg
4
3199
3199
Jako zabít ptáčka série
1. díl >
Ako zabiť vtáčika je jediným románom americkej autorky Harper Leeovej. Za 51 rokov od jeho vydania zožal priam nevídané úspechy. V roku 1961 bol ocenený Pulitzerovou cenou a o rok neskôr bol sfilmovaný Robertom Mulliganom. Čiernobiela klasika s Gregory Peckom v hlavnej úlohe sprístupnila príbeh o zásadovom právnikovi masám. Film ocenený tromi cenami Akadémie výrazne pomohol románu preraziť vo svete. Od vydania knihy sa jej dotlač nikdy nezastavila a každoročne sa z nej predá približne milión kópií. Príbeh sa odohráva v 30. rokoch minulého storočia v mestečku Maycomb, štát Alabama. Právnik Atticus Finch, vdovec a otec dvoch detí, obhajuje na miestnom súde afroameričana Toma Robinsona. Ten je obvinený zo znásilnenia mladej dievčiny. O jeho vine nepochybuje nik z obce, okrem Atticusa. Hlavný hrdina je v neľahkej situácii. Malomestské prostredie nasiaknuté rasizmom dáva rodine právnika jasne najavo, že sa im nepáči obhajoba černocha - človeka druhej kategórie. Atticus Finch si však nekladie otázku, či sa vzdať prípadu a zastaviť tak tvrdé pokriky a posmešky zo strany miestnych. Nie, hrdina chce byť v prvom rade dobrým otcom – správnym príkladom pre svoje deti. Chce im ukázať a dokázať, že neľahká púť proti väčšine má opodstatnenie, ak bojujeme za pravdu a spravodlivosť.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1968 , Mladé letáOriginální název:
To Kill a Mockingbird, 1960
více info...
Přidat komentář
Jsou to právě tyto děti, jež vychovává Atikus Finch, které dávají naší společnosti naději, že předsudky jednou budou překonány, že lidé jsou opravdu pouze jedni, bez ohledu na to, jak vypadají, odkud pochází, v co věří. Možná se změnil letopočet, ale podstata nenávisti klíčící ze strachu a neznalosti je v nás zakořeněna dodnes. Proto je tato kniha nadčasová a její téma mě zasáhlo o to více, že jej vypráví dítě. Jako matka bych si přála mít Atikovy vlastnosti, a děkuji paní spisovatelce Harper Lee, že mi ukázala více, než kdybych četla desítky rodičovských příruček.
Můj největší problém s touto knihou byl v mém očekávání. Prostě jsem si myslel, že většina knihy se bude odehrávat v soudní síni a bude se řešit daný případ. O to více mě překvapilo, že tomu, tak není a příběh neztrácí na zajímavosti a má v sobě hluboké myšlenky. A díky tomu pak funguje část ze soudní síně mnohem lépe. Kniha má hodně zajímavých momentů a myšlenek a několikrát mě mile překvapila. Je to velmi dobrá knížka, u které mě mrzí zbytečně pomalejší začátek. Atikus je velmi zajímavá postava.
Velmi přívětivě napsaná kniha na závažné téma, problém lidské společnosti pozorovaný očima mladé slečny, vyprávěný s dětskou upřímností. Kniha je čtivá, v prvním díle se všeho všudy nic neděje, ale druhá část byla napínavá až do poslední stránky.
Krásná knížka, taková hodně lidská.Příběh se dotýká ožehavého tématu rasismu a líčí ho z pohledu malých dětí, kteří nedokážou pochopit hloupost a zakořeněnou nenávist lidí v malém městečku vůči černému obyvatelstvu. Jedna věta se mi zaryla nesmazatelně do paměti - "..já si myslím, že je jen jeden druh lidí. Lidi." Atikuse Finche jsem si hned zamilovala, já bych si taky přála tak milého, přímého a zásadového tatínka, který se nebojí postavit celé vesnici, jenom proto, aby dosáhnul alespoň minimální změny v boji za lepší budoucnost celé země.
Knihu jsem si půjčila kvůli lákavé anotaci. Všechno bylo nakonec úplně jinak. Děj byl vlastně jen okrajovou záležitostí. Kniha v sobě skrývá mnohem více! Svět viděný očima malé holky nutí čtenáře k hlubokému zamyšlení. Nejen o chodu světa, o lidech, ale také o výchově. Myslím, že by si měl knížku přečíst každý rodič, aby si uvědomil, jak vidí svět jeho dítě, co na něj působí a co ho formuje! Úžasná knížka!!!
Jako zabít ptáčka je jedna z těch knih, kde nejde ani tolik o děj, jako spíš o myšlenky. A v nich tkví její kouzlo. Kromě vyobrazení morálky, etiky, důležitých životních hodnot a pravd, je navíc psána neskutečně poutavě. Klidně by mohla mít o dvě stě stran víc a myslím, že by jí to nikterak na kráse neubralo, a tomu se říká um. Harper Lee ho nepochybně měla a Jako zabít ptáčka je považována za literární klasiku zcela oprávněně.
Rozhodně zajímavá sonda do života černochů v Americe, kterou by si měl přečíst každý. Má velký přesah a význam pro dnešní dobu.
Ačkoli román Jako zabít ptáčka často dominuje žebříčkům nejoblíbenějších knih, osobně mě příliš nezasáhl. Své nezastupitelné místo bude určitě mít mezi dospívajícími dětmi, kterým poskytne srozumitelný a čtivý pohled i na vážnější témata jako je rasismus. Ačkoli Harper Lee odmítá nadále reagovat na dopady své knihy, jako například kritiku příliš plochých charakteristik černošských postav, byla by chyba ji proto odsuzovat. Nejen proto, že v dnešní době budou tyto výpady působit přehnaně, ale také proto, že Harper Lee vytvořila skutečně výjimečný román o dopadech lidských předsudků.
Knihu jsem vzala do ruky z důvodu, že je to klasická americká literatura. Čekala jsem něco jiného a byla jsem velmi mile překvapena. Chvíli mi tedy trvalo, než jsem se do děje začetla, ale pak jsem se nemohla odtrhnout.
Opravdu skvělé počteníčko. Kniha, která dá čtenáři snad všechno ,co si může od dobré knihy přát. Příběh vyprávěný dítětem to ještě umocnil. Kdo by si nezamiloval Atikuse a jeho poučné rady do života ,a vážení si člověka. Kniha mě bavila jak dějově ,tak i mírně poučně, proto musím dát pět hvězd.
Ke knize jsem se dostal při čtení jiné. Před časem jsem jí koupil a až teď jsem se při rozhodování co číst na ni vrhl. Krásně napsaný příběh o rasové nenávisti na jihu spojených států. Jak už to bývá nejvíc mě zaujmou knížky, od kterých bych to vůbec nečekal. Rozhodně se velmi brzy kouknu i na Postav hlídku.
Na název knihy jsem narazila při čtení jiné knihy s podobným tématem a nějak mi utkvěl v paměti. Když jsem pak šla náhodně do knihkupectví s chutí koupit si nějakou knihu a narazila jsem na tuhle, hned jsem se jí chopila. Je zde krásně a citlivě probírané téma rasové problematiky očima dítěte, postavy mi přirostly k srdci, moc se mi líbí vztah Atika a dětí. Momentálně čtu i navazující Postav hlídku a mrzí mě, že od autorky už si toho víc nepřečtu.
Našla jsem jí náhodou v knihovně mé babičky. Zaujala názvem, tak jsem si řekla proč jí nezkusit. Neprohloupila jsem, je to úžasná kniha z let 1930, kterou vypráví již dospělá slečna, která vzpomíná na své prožitky z dětství. Kniha je nejen poutavě napsaná, je také velice poučná z pohledu chování, kultury a zvyků v době, kdy se děj odehrává. Boj mezi bílou a černou rasou je zde popsán dle mého názoru velice přesně, dokázala jsem se vcítit do děje a postav.. Jednou si jí přečtu znovu!
Úžasná kniha, která donutí člověka se nad jejím obsahem zamyslet.
Velmi jsem si oblíbila postavy Atikuse, Čipery, Jema a Maudie.
Bylo mi velice líto Toma Robinsona.
Kniha toho naučí hodně o dřívější společnosti, která může někde přetrvávat i dnes.
Knihu doporučuji. :)
Tato kniha se stala jednou z mých nejoblíbenějších knih vůbec!
Je naprosto skvělá. Děj mě chytil hned ze začátku a nepustil až do konce. Zamilovala jsem si Atika a jeho názory. Je jednou z mých nejoblíbenějších literárních postav.
Všechny nebo alespoň většina postav má zajímavý charakter.
Kniha mě velmi zasáhla a budu o ní přemýšlet ještě dlouho.
I v dnešní době je to skvělá kniha i příběh díky kterému se člověk ponoří do atmosféry té doby. I když ta doba nebyla moc příjemná.
Kniha, ktorá ma navrátila do detských spomienok, dusné letá, detské priateľstvá i nepriateľstvá, vnímanie sveta dospelých. A v pozadí téma ľudskej nenávisti. Odporúčam!
Kniha mě dostala. Nebo spíše charakteristika jejich postav. Snad nejsem jediná, která zatoužila mít stejného otce jako je Atikus. Kniha v mnohém ukazuje i na dnešní problémy, které stále ještě nevymizeli. Problémy zabývající se lidmi, morálkou a společnosti jsou převyprávěny dítětem s jeho dětskou nevinností, což prostě nutí se nad tím vším zamyslet.
Znáte ten pocit, když čtete skvělou knihu, kterou zároveň chcete rychle dočíst, ale na druhou stranu nechcete příběh tak rychle opustit? To přesně platí pro knihu Jako zabít ptáčka. Prostředí, postavy i děj - všechno naprosto dokonalé. Postava Atika je pro mě jednou vůbec z nejlepších postav. A filmové zpracování s Gregorym Peckem stojí také za to. Doporučuji obojí.