Nezabíjajte vtáčika
Harper Lee
https://www.databazeknih.cz/img/books/75_/75589/bmid_nezabijajte-vtacika-klO-75589.jpg
4
3199
3199
Jako zabít ptáčka série
1. díl >
Ako zabiť vtáčika je jediným románom americkej autorky Harper Leeovej. Za 51 rokov od jeho vydania zožal priam nevídané úspechy. V roku 1961 bol ocenený Pulitzerovou cenou a o rok neskôr bol sfilmovaný Robertom Mulliganom. Čiernobiela klasika s Gregory Peckom v hlavnej úlohe sprístupnila príbeh o zásadovom právnikovi masám. Film ocenený tromi cenami Akadémie výrazne pomohol románu preraziť vo svete. Od vydania knihy sa jej dotlač nikdy nezastavila a každoročne sa z nej predá približne milión kópií. Príbeh sa odohráva v 30. rokoch minulého storočia v mestečku Maycomb, štát Alabama. Právnik Atticus Finch, vdovec a otec dvoch detí, obhajuje na miestnom súde afroameričana Toma Robinsona. Ten je obvinený zo znásilnenia mladej dievčiny. O jeho vine nepochybuje nik z obce, okrem Atticusa. Hlavný hrdina je v neľahkej situácii. Malomestské prostredie nasiaknuté rasizmom dáva rodine právnika jasne najavo, že sa im nepáči obhajoba černocha - človeka druhej kategórie. Atticus Finch si však nekladie otázku, či sa vzdať prípadu a zastaviť tak tvrdé pokriky a posmešky zo strany miestnych. Nie, hrdina chce byť v prvom rade dobrým otcom – správnym príkladom pre svoje deti. Chce im ukázať a dokázať, že neľahká púť proti väčšine má opodstatnenie, ak bojujeme za pravdu a spravodlivosť.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1968 , Mladé letáOriginální název:
To Kill a Mockingbird, 1960
více info...
Přidat komentář
Nevím, co se to stalo, že najednou po sedmdesáti letech všichni znovuobjevili tuto knihu. Asi je to dobou, kterou nechápeme, stejně jako malá Čipera nechápala, co se kolem ní děje a jen těžko, s pomocí moudrého otce a lehce zmateného dospívajícího brášky, se pokoušela prokousat událostmi. Jako zabít ptáčka stojí za to přečíst a stojí za to ji přečíst bez předsudků, proti kterým bojuje. Více: http://monamarsalovacte.blogspot.cz/2015/07/jako-zabit-ptacka-harper-lee_20.html
O knížce jsem slyšela hodně, ale dlouho jsem jí nemohla sehnat. Chvílemi jsem se trochu nudila, ale stálo za to dočíst až dokonce. Výrazně vystupuji proti rasismu a vyprávění malé holčičky bylo fakt super. Doporučuji
Kniha, která je v dnešní době, kdy jsou lidé ovládání emocemi víc než vlastním rozumem, nutností.
Nádherná knížka. Škoda, že spisovatelka nenapsala víc knih. Píše krásně. Mám ráda knížky, které jsou vyprávěny z pohledu dítěte.
I když nyní po 55 letech by prý měla vyjít další knížka této spisovatelky (alespoň jsem to četla). Už se na ní těším.
"Kdepak, Jeme, já myslím, že je jenom jeden druh lidí. Lidi.“ (Čipera)..bravúrne zaodeté ponaučenia slovami malých detí v rokoch, kedy bola rasová problematika na výslní a kedy ženy a deti nemali nikdy hlavné slovo. Kniha zaujme svojou jednoduchosťou, vtipom a múdrosťou.
Naprosto úžasná kniha! Tuto knihu by si měl každý přečíst ! Je to svatý grál literatury ! :)
Jako zabít ptáčka je úžasná kniha která vás zavede o příběhu malé dívenky a jejího bratra. I když kniha začíná klidně tak čtení připomínalo jízdu na horské dráze.Klidné pasáže se střídali skoro až dech beroucími části knihy aby se pak příběh vrátil do své roviny a mohl vygradovat zase nikde jinde. Je to skvělá kniha která vyhrála Pulitzerovu cenu právem a můžu jí jen doporučit.
Pěkné počtení, moc hezký vztah sourozenců a jejich otce. Výborně vystihuje dobu a prostředí Alabamy, kdy černoši byli podřadná rasa a hodili se jen na sběr bavlny či jako sluhové. A není to smyšlené, ale více méně podle pravdy.
Před necelým rokem jsem viděl film, který na mě asi zapůsobil ještě víc. Je totiž hutnější a výborně odvedený. Je to u mě jeden z mála případů, kdy film předčil knihu. Přesto román doporučuji. 75%, 28.12.2014.
Zajímavé téma, jen to zpracování mě trošku zklamalo. Příběh tak nějak poklidně plynul až uplynul. Možná je to zvolenou formou, kde ich-forma náleží malému děvčeti, nicméně čekala jsem od této knihy hlubší pohled na černoškou problematiku, dramatičtější vývoj událostí a také propracovanější postavy. Pro mě průměrné dílo, k přečtění ok, ale nějak hluboce mě nezasáhlo.
Knížka mě hned na začátku chytila a zajímalo mě rozvíjení příběhu. Až potom ke konci jsem měla pocit, že se všechno příliš rychle uťalo. Až moc příběhově, že vlastně nikde nezůstaly žádné volné nitky, o kterých bych mohla přemýšlet nebo pochybovat; dá se položit prst na místo, kde se ukončily jednotlivé dějové epizody.
Ale i tak mě knížka během čtení otevřela úvahám, které by mě ani nenapadly, za což jsem velmi ráda.
Nádherná kniha. Dává mi naději na to, že má smysl snažit se něco změnit, stát si za svým názorem a věřit ve spravedlnost a dobro.
Z pohledu dítěte je vykreslen silný příběh, který je v pozadí dětských radovánek a her. Ale i děti přemýšlí nad problémy dospělých. A někdy je v dětských myšlenkách nejčistší pravda.
Stále jsem čekala na vrchol, který tedy přišel až v posledních stránkách a nebyl tak naplňující, jak jsem očekávala. Zajímavý náměť, ale nenadchlo mě jeho zpracování.
Kniha, která kromě literárních hodnot měla ve své době plnit i zjevně "společenský účel" a obrátit pozornost lidí k tématu, před kterým si mnozí zakrývali oči. To se nepochybně povedlo. Je dobré, že dnes, cca 80 let od příběhu, už situace soužití různých ras na jihu USA není tak vyhrocená, ale k myšlence dívky - hrdinky příběhu, že "existuje jenom jeden druh lidí - lidé" má svět (a USA zvlášť) ještě hodně daleko.
Zaujala mě poznámka v doslovu vydání SNKL 1964, že v postavě Dilla vykreslila autorka svého kamaráda z dětství - pozdějšího slavného spisovatele Trumana Capota.
Zase trochu jiný pohled na tehdejší vnímání černochů. A v knize je dost mouder, která se dají aplikovat i do současnosti. Ale jinak moc milá knížka. Vyzařuje z ní láska, podpora, důvěra v dobro. Místy i vtipná.
Ale byla jsem smutná a dost překvapená osudem Toma Robinsona, tak jsem mu fandila a držela palce. Vnitřně mě iritoval postoj tehdejších lidí a automatické odsouzení člověka kvůli barvě kůže.
Nicméně i přesto kniha celkově vyznívá pozitivně a po přečtení z ní máte hezký pocit.
Milý a duchaplný příběh. Nemám rád rasismus, diskriminace, jak v životě, tak jako témata v románech. Přes (díky bohu) neaktuálnost a nepotřebnost těchto morálních témat je kniha hezky napsaná.
Nádhera. Někdo napíše desítky knih a neřekne nic. Jiným stačí jedna. Víc netřeba dodávat.
Moc příjemné počtení. Připadáte si jako byste četli pohádku, malinko sklouznete ve vzpomínkách k dětem z Bullerbynu, či jiným podobným a najednou jen tak mezi řečí (nebo přesněji mezi slovy v řádcích, chcete-li) objevujete velké životní pravdy. Zásadový Atikus si čtenáře získá právě svými životními postoji, malá vypravěčka Čipera, bezelstným pohledem na svět, její bratr Jem charakterním chováním a bolestným odhalováním toho, že pravda ne vždy zvítězí. Vesměs se začnete cítit jako jeden z obyvatel Maycombu a místní obyvatele vezmete za své s jejich klady i zápory. Budete toužit zahlédnout Bubu Radleyho, pohrdat Ewellovími, vědět co znamená když je někdo Cunningham nebo si myslet své o papírovém sáčku pana Dolphuse Raymonda. V pohodovém duchu se přenesete všedními dny, k dnům dramatickým, které nemluví jen o době dávno minulé, ale vypovídá nadčasově i o době dnešní.
Nevím proč, ale vždycky jsem si myslela, že Harper Lee je muž :). Co se týče samotné knihy, nedá se říci, že bych všechny pasáže četla bez dechu, místy jsem se i nudila. Tato drobná zaváhání však vyvážily skvěle napsané postavy, stejně jako hluboká myšlenka celého příběhu. Poslední kapitola mě pak naprosto dostala.
Alabama, třicátá léta minulého století. Příběh, který nám vypráví asi osmiletá Jana Luisa, je dlouho veselým prázdninovým dobrodružstvím dětí. Pak se odehraje soudní proces s mladým černochem, který údajně znásilnil bělošku. Obhájce mu dělá Atikus Finch, otec Jany Luisy. Kniha je hezky napsaná, lidská, místy trochu nudná.