Jakub a dvě stě dědečků
Miloš Macourek
Jak to bylo s chlapcem, který si zasadil dědečka a na keři mu jich pak vyrostlo dvě stě? A co se stalo s dívenkou, kterou cucavé bonbony oloupily o zuby? A jestlipak víte, jak to dopadlo se stonožkou, která vyvedla na procházku do parku boty školních dětí? To všechno a ještě spoustu dalšího se dočtete v pohádkách Miloše Macourka. Jsou legrační a milovali je už vaši rodiče.... celý text
Přidat komentář
Velmi originální, zábavné, krátké pohádky od mistra humoru Miloše Macourka. Při jejich čtení jsem se velice bavil. Škoda jen, že kniha je tak krátká, za necelou hodinku jsem měl přečteno. Howgh.
Při večerním předčítání je záhodno, aby se kniha líbila hlavně předčítajícímu rodiči. Tak jsem rád, že jsem konečně objevil pohádky, které mě baví. Chleboš pozná, že je táta nadšený a trpělivě poslouchá ten intonační koncert plný dynamiky a variabilních promluv. Čeká, až se začnu řehnit, aby se vzápětí mohl přidat. Také už tuší, že po pohádce se nepůjde hned spát, ale že proběhne interpretace a analýza přečtené pohádky. Prostě metoda win-win.
Taky si začínám uvědomovat, že kde jsou děti, tam je Macourek. A kde je Macourek, tam je sranda.
Máme Macourkovy knížky pro děti moc rádi. Nikdo neumí vytvořit tak vynalézavé zápletky a propojit fantastično s realitou. Kdo by také pletl svetr ze studených špaget nebo skákal do mixéru, že?
Macourkovy pohádky miluje náš vnuk a my všichni s ním. Doporučuji a dávám plný počet.
Kdyby všichni autoři dětských knížek měli tak bujnou fantazii jako pan Macourek, tak nečtu nic jiného, než pohádky. Jako děcko jsem knížku milovala a stala se z toho láska na celý život. A nejhezčí na tom je, že ty naprosto bláznivé pohádky jsou vlastně hrozně poučné. Nebylo by úplně od věci udělat z těchto pohádek "Večerdu" pro děti ;-).
Žil byl jeden nadaný spisovatel. Dnes ho čtenáři, ale i diváci znají především jako autora televizních pohádkových seriálů. Ale už na začátku své tvorby napsal sedmnáct rozpustilých příběhů.
V Macourkových moderních pohádkách sice chybí princezny, vodníci a čarodějové, ale nechybí vtip, laskavost a poučení.
Příběhy jsou krátké, svižné, legrační. Ilustrace Bohuslava Habarta se k rozpustilým příběhům hodí.
Moje milovaná, už rozpadající se knížka z dětství.Nemá chybu. Když jsem se k ní teď po letech vrátila, znovu vyletěla na mém pomyslném žebříćku oblíbenosti až do oblak. Dokoce jsem si koupila její novou verzi , která se jmenuje jen Pohádky. A nelituju, je krásná , netradičně ilustrovaná, vtipná, tolik krásného jazyka, fantazie a nádherné hry se slovy....
Autorovy další knížky
1989 | Mach a Šebestová |
1971 | Pohádky |
2014 | Muriel a andělé |
2009 | Muriel a oranžová smrt |
1989 | 3x Kája Saudek |
Takové pohádky jsme ještě nečetli. Opravdu zcela originální a legrační, děti se zpočátku skutečně nahlas smáli a to jsou ještě poměrně malé. Ukradený park, panamáky, velryba, která měla v břiše celý pokojík atd., to si asi chvíli budeme pamatovat. Jediné, co mi trochu vadilo, byly dlouhé souvětí bez teček a absence přímé řeči. Lépe by se mi možná v textu orientovalo, ale dětem to bylo jedno samozřejmě, protože jsem jim četla.