Cesta na poledne

Mám ráda Jakuba Krčína a hlavně jeho dílo, takže jsem s chutí začala číst. Ale... děsně rozvláčné, asi víc vymyšlené než reálné, o mládí Jakuba Krčína, jak se dostane do služeb Rožmberků.. ale nedočetla jsem, nuda, nuda, nuda

07.11.2023

Rozporuplné pocity. Na jednu stranu zajímavý pohled na české století, které se, myslím, dost přehlíží, protože se nic moc nestalo, alespoň ohledně na první pohled viditelných katastrof. Přesto je zde hezky ukázáno, že na Bílou Horu se zadělávalo právě tehdy. A stejně povedené je, že autor ukazuje, že ten konflikt nehořel primárně mezi katolíky a ostatními církvemi, ale hlavními strůjci neklidu byli "kališníci", kteří poté, co dosáhli zrovnoprávnění své víry s katolictvím, se cítili ohroženi nastupujícím luteránstvím. Dalším nezvyklým prvkem je to, že autor se snaží používat ne zrovna moderní jazyk, takže i takhle tu dobu zajímavě zpřítomňuje. Z historického pohledu tedy zajímavé.
Jenže jako román o Krčínovi to nefunguje. Jednak je Krčín představen jako nesympatický, prchlivý, sebestředný hajzl, což je o něm všeobecně známo, takže extra sympatie jako hrdina nezískává. Na druhou stranu se objevuje stěží v polovině knihy.
Co je ale největší slabina knihy, je obrovské množství postav a vedlejších dějových linek, které buď začínají někde zprostředka nebo naopak nekončí (Jandorf, zbytečná linka knížete Sanguszka, Mstidruhův souboj atd.) A aby toho nebylo málo, každá z těch vedlejších postav je představena svými tituly a funkcemi, případně rodinnými vztahy s dalšími epizodními postavami.
Možná, že autor psal původně podklad k seriálu (tam by takovéhle ředění děje a protahování bylo pochopitelné), a když se mu ho nepovedlo prosadit, zvolil tuto formu. Je také možné, že některé dějové linky pokračují v následujících knihách, ale upřímně řečeno, po přečtení prvního dílu do těch dalších moc chuti nemám.

03.01.2022

Kniha se více věnovala rozbrojům mezi katolíky, luterány, českými bratry a dalším náboženským odnožím. Na malém množství stran, kde se Krčín vůbec vyskytoval, se zase jeho postava jaksi "potácí" - bez souvislostí k ostatnímu ději.

02.01.2022

Pamatujte si, jak pejsek a kočička vařili dort? Tak podle obdobného receptu poskládal pan Křístek tento příběh.
Boj o dříví a o těžbu kovů v Krkonoších.
Potyčky mezi olomouckými katolíky a protestanty.
Spory mezi náboženskými frakcemi na univerzitě i u císařského dvora.
Románek císařova syna s dcerou bankéře.
A něco navíc.

Román na motivy historických událostí to jistě je. Čtivě napsaný, vesměs ano.
Ale nevím, nevím, hledala jsem sice jen zběžně, nicméně nenašla jsem žádnou zmínku o tom že by se historický Krčín účastnil událostí popsaných v knize. Znamená to, že autor našel a chtěl zpracovat některé události šestnáctého století naší historie a pro jejich spojení použil fiktivní osobu, stejně jako to dělají všichni spisovatelé. Ale, proč jen ji pojmenoval Jakub Krčín? Vím že historický román není dokument, ale i tak mě mrzí když autoři zacházejí ve své fantazii příliš daleko za hranice doloženého.
Pak je tu Krčínovo snění.... asi autor nevymyslel další oslí můstky jak některé odstavce do knihy zakomponovat.
K některým kapitolám autora inspirovaly dobové pověsti a místy nám zas nepřesně opisuje encyklopedii. On se snad vsadil kolik jmen i s přídomky a přezdívkami dokáže do textu vložit...
Mimochodem, jmen je v textu tolik, že aspoň ta "skutečná" by si zasloužila vysvětlení, stejně jako popisované události.
Historické romány mám ráda protože mi historii přibližují, ale tomuhle se to ani trochu nepodařilo. S přibývajícími stránkami moje hodnocení klesá.
Pokračování číst určitě nebudu.

14.12.2021

Nedočteno. Zmatečné, hodně postav které do děje ani nezasáhnou ale přesto se o nich autor zmíní. Celou dobu jsem neustále přemýšlela kdo je kdo. Příběh by byl krásný, kdyby byl lépe uspořádaný.

24.11.2021

Ač mám ráda podrobnosti a plastická líčení, tak tady to bylo i na mě moc. Kniha je plná různých odboček od hlavního děje, rozmanitých postav a košatých souvětí, že se mi nečetla zrovna lehce. Na druhé straně, cosi mě u ní stále přidržovalo, patrně postava kontroverzního Jakuba Krčína, o němž jsem v minulosti již pár knih přečetla.

Ač romány Niny Bonhardové, v nichž jsou líčeny Krčínovy osudy v roli třeboňského regenta, se mi líbily mnohem více, dám šanci i dalším dvěma dílům Křístkovy Krčínovské trilogie. Těchto knih se ale ráda zbavím – zabírají příliš místa a znovu je číst nebudu. Čtyři hvězdičky prvnímu dílu trilogie dávám jen kvůli Krčínovi a rybníkům :-).

04.11.2020

Plastické, věrohodné a čtivé zobrazení pozapomenutého 16. století v Čechách.

02.03.2020

Velice špatně čtivé a málo věrohodné (o Krčínových profesních začátcích nejsou záznamy, jak tvrdí i předsádka knihy): čtenář je vržen do rybniční soustavy jmen osob a míst a šlechtických přídomků, v nichž se nedá orientovat, přitom o samotném Krčínovi se nic moc podstatného ne a ne dozvědět. Vzdala jsem to.

Tak jen hezká myšlenka, kterou Krčínovi věnoval po jeho prvním extempore jeden z písařů:
"Život, pomyslel si, je kniha, kterou je nutno číst od začátku do konce a žádné stránky nelze přeskakovat."

Pozn.: novější Dobrylovského Tvůrce českých moří (2020) je o poznání útlejší a obsahově se drží výhradně událostí kolem Krčína (jedná se o jeho vlastní životní vzpomínky, když mu bylo 67), přesto je to i tak hodně obsažné (a náročné) co do událostí a jmen.

22.03.2018

Pro mě nevyhovující způsob psaní. Tuším, že jsem se setkal dokonce s větou, která obsahovala tolik slov, že zabírala více než tři řádky. Než dočtete konec věty, nevíte, co bylo na začátku. Jinak povšechně nuda se zbytečně velkým množství nedůležitých postav. Abych nezapomněl a jen nekritizoval, obal s povozem je vábný. Knihu jsem nedočetl.

Kniha mi vůbec nesedla a nakonec jsem její čtení vzdal ve dvou třetinách.

29.07.2015

Z knihy si po čase podobně jako u její sestry (Prohrát slunce před svítáním ) vybavuji jen to, že obě se honosí komplikovaným dějem a záplavou postav a postaviček, z nichž ne všechny mají pro základní dějovou linii podstatnější význam. Oba romány působí tímto až kaleidoskopicky, což jim však nijak neubírá na čtivosti a atraktivitě, alespoň z mého pohledu. Možná trochu méně by znamenalo více, ale autor to asi takto zamýšlel.