Prohrát slunce před svítáním
Václav Křístek
Jakub Krčín z Jelčan série
< 2. díl >
Křístkův román Prohrát slunce před svítáním volně navazuje na jeho úspěšnou prvotinu Cesta na poledne, v níž autor vylíčil mládí Jakuba Krčína z Jelčan a jeho strastiplnou cestu na jih Čech do rožmberských služeb. V novém díle osudy slavného rybníkáře pokračují. Z úředníka na zapadlém klášterním panství se Krčín propracovává mezi přední úředníky rožmberského dominia a začíná svou kariéru slavného stavitele rybníků. Osudy jednotlivých postav se proplétají a navzájem ovlivňují a před čtenářem se otevírá pestrobarevný obraz šedesátých let 16. století, kdy „staré časy skončily a nové ještě nezačaly“.... celý text
Přidat komentář
Z knihy si po čase podobně jako u její sestry (Cesta na poledne) vybavuji jen to, že obě se honosí komplikovaným dějem a záplavou postav a postaviček, z nichž ne všechny mají pro základní dějovou linii podstatnější význam. Oba romány působí tímto až kaleidoskopicky, což jim však nijak neubírá na čtivosti a atraktivitě, alespoň z mého pohledu. Možná trochu méně by znamenalo více, ale autor to asi takto zamýšlel.
Štítky knihy
16. století Alžběta I., královna, 1533-1603 Čechy jednota bratrská Petr Vok z Rožmberka rybníkářství Jakub Krčín z Jelčan, 1535-1604 Eva z Rožmberka, 1537-1591 Vilém z Rožmberka, 1535-1592
Autorovy další knížky
2011 | Prohrát slunce před svítáním |
2016 | Slon ve švestkovém sadu |
2017 | Cesta na poledne |
Ač tento díl trilogie o Krčínovi je ještě delší, než 1. díl "Cesta na poledne", četl se mi podstatně lépe. Děj má o něco větší spád a asi hrálo roli i to, že o řadě událostí (např. příchod J. Krčína do Českého Krumlova, tažení proti Turkům, korunovace Maxmiliána II., atd.) jsem již četla jinde. I zde mi ale trochu vadilo, že román je protkán příběhy velkého množství postav, přičemž Krčínovi samotnému se zas tolik prostoru nevěnuje, i když o Rožmbercích, v jejichž službách Krčín v té době působil, je toho v knize hodně. Na druhé straně, řada z těchto postav mi byla sympatická, z historicky doložených to byli např. Jakub Paleologus, Filipina Welserová, "utajená" manželka arciknížete Ferdinanda II., či Adam z Hradce, jehož tragická smrt je v románu také vylíčena, a jeho žena Anna z Rožmberka.
Přesto nedám pět hvězdiček, kniha přece jen mohla být trochu kratší. Dokládá to i fakt, že ke konci již zřejmě docházely síly i autorově manželce, první čtenářce a korektorce knihy, takže se objevuje více překlepů, chybějících slov, apod. Není to nijak tragické, ale přece jen to celkový dojem trochu kazí. Jdu na poslední, nejkratší díl trilogie :-).