Ztracená dáma

11.08.2023

Vůbec nerozumím, proč je kniha tak dobře hodnocena..bylo to dost otravné a zdlouhavé...chvílemi dost pornografické a nakonec i zamilované...ale to až ke konci. Do té doby byla hlavní hrdinka neskutečně naivní a hloupá..Kniha nestojí za přečtení..

08.10.2020

(SPOILER) Mladičká Regan byla neuvěřitelně naivní stvoření. Dejme tomu, že se to dalo zdůvodnit její skleníkovou výchovou. Travise jsem si nějak nemohla ztotožnit s tím z prvního dílu, ale jeho panovačnost jsem poznávala. V půtkách s Regan to bylo úsměvné. Jejich lodní radovánky mi přišli až přehnané, takže jsem celkem byla vděčná za bouři. :) No a poté co Regan "dospěla" za pomoci Brandy a na scénu přišla i Jennifer mi to, co dokázaly za pár let přišlo taky trošku přitažené za vlasy. Travisovo odolávání Margo, dále jeho námluvy, které by v jistých ohledech nezvládl ani Houdini, to už mi přišlo přímo absurdní, ale naštěstí stále zábavné. Co nepobírám, je jeho láska k dětem, kdy se na konci dozvídáme, že se jedná o již 2. "nemanželské". Závěr rychlý a velmi podobný 1. dílu. Autorka to umí mnohem lépe, a tady bylo pár nedotažených/nevysvětlených záležitostí.... dopis zcizený Margo, prodané šperky po Travisově matce, advokátův trezor, přátelství s Brandy, 1. nemanželské dítě....

26.04.2020

Nejvíc se mi líbila ta část knihy, kdy je Travis s Regan na lodi. Dvoření na konci příběhu bylo na můj vkus trošku přehnané. Jinak se knížka četla jedním dechem a moc se mi líbila.

27.01.2020

(SPOILER) !!! POZOR SPOILERY !!!

"Snad bys o to nestála?" odpověděla Brandy zcela vážně. "Co já bych dala za to, abych mohla být na tvém místě!"
"To místo je plné modrých lístečků," odpověděla jí s nehybnou tváří Regan.

Pokud jsem nadávala na obálku nového vydání Podvržené dámy, tak obálka prvního vydání Ztracené dámy překonala mé noční můry. Ta blond paruka mi evokuje Buffalo Billa z Mlčení jehňátek (fakt je tam i smrtihlav??!) a celá ta kombinace je něco tak pochmurného, že kdyby se to začalo najednou hýbat, vsadila bych si, že tvůrcem je Terry Gilliam.

Děj knihy - podobnost se Sametovou písní a jejími charaktery čistě náhodná? Travis jako by popisem Rainemu z oka vypadl a Regan se svojí útlostí a chlapeckou štíhlostí by mohla konkurovat Alyx. Navíc jsem pak v textu narazila na to, že Clayton má vystouplé lícní kosti (= Gavinova charakteristika), o čemž v prvním dílu této série nebylo ani ťuk. A stejně jako v Sametové písni, ani zde Travis netuší, kdo Regan ve skutečnosti je. Nicméně mu to nebrání v tom ji pomilovat, a to ne jednou. OK, poprvé byl opilý a považoval ji za nevěstku. Ale podruhé už věděl, že prostitutka to není, že připravil o věneček děvče vyšší společenské třídy, ale nebránilo mu to si "to" s ní dát znovu, a pak proobcovat celou plavbu do Ameriky. Já vím, já vím, je to červená knihovna a čtenář od počátku ví, že ti dva budou spolu, takže je to v pořádku, ale jenom mi to přišlo nezodpovědné.

Ztracené dámě menší rozsah než té Podvržené rozhodně prospěl. Přesto ale JD nechala hodně nitek nedotažených a zasloužily by si rozvést či nějak uzavřít. Mohla více vyzdvihnout kontrast mezi Reganinými představami o Americe a Amerikou jako takovou. Mohla více rozepsat fungování plantáže a Reganinu ztracenost včetně sporů se služebnictvem. Tyhle pasáže jsou ale smrsknuty do jedné kapitoly, než Regan ztratí nervy a rozhodne se utéct. A dále: chybělo mi Travisovo zjištění, že dopis na rozloučenou ukryla Margo, že to byla ona, kdo úmyslně ničil všechny stopy. A když se pak Regan osamostatnila a získala sebedůvěru, o penězích nemluvě, proč nevykoupila Travisovy rodinné šperky po matce zpátky?

Záporné charaktery opět nebyly moc propracované - osobně se mi líbí, když i záporák je napsaný tak, že s ním čtenář soucítí, i když třeba odsuzuje jeho skutky. Z Margo se ve finále stala naprostá ubožačka a Farrell, který se snažil tahat za nitky, nakonec vyzněl tak nějak do ztracena. Jejich konec byl dramatický a velkolepý, ale stejně jako v prvním díle hodně useknutý a zkrácený...

Deveraux nastínila moc hezký romantický příběh (nad úvodní zápletkou bych ve třinácti áchala dlouho do noci, bohužel jsem však knihu poprvé četla až na VŠ), ale jeho uchopení je v porovnání s některými současnými autory poměrně jednoduché, místy naivní anebo dokonce neuvěřitelné. Travisovo dvoření může fungovat na papíře, ale moc se mi nechce věřit, že by se jakýkoli muž k němu propůjčil i v reálu, natož v době, v níž se příběh odehrává. Bylo-li cílem psát o obyčejných farmářích, jejichž hlavní starostí je půda, tak zde to šlo do pozadí už úplně. Nejen, že jsou všichni plantážníci nechutně bohatí, takže si mohou dovolit nakupovat naprostým cizinkám drahé šatstvo (oba díly) či nechat pustnout vlastní plantáž (první díl), ale ještě jsou to megalomani, co si najímají artisty se slonem, aby požádali svoji vyvolenou o ruku. (Mně ten cirkus prostě přišel moc... Ty růže, budiž, to bylo ještě hezké a odkazovalo to na jejich svatební noc. Lístečky? Poněkud přehnané, ale ještě stále by se to dalo považovat za romantické, byť vloupání se do trezorů mi přišlo navíc. Ale cirkus? Vážně? Chození po laně v trikotu? Proč proboha? To už byla hodně velká fantazie i na moji bujnou představivost.)

"Moje paní týdle historce nikdá neuvěří," poznamenal jakýsi muž. "Ale třeba mi kvůli ní odpustí, že sem se zpozdil vo celý tři dny."
"To byste byl pěknej hlupák, kdybyste svý paničce todle vykládal," zavrčel další divák. "Měli bysme se domluvit a udržet to v tajnosti, jináč každá holka v kraji bude čekat, že si ji budem namlouvat přesně stejným způsobem (...). Já naopak svojí ženě řeknu, že sem jí celý tydle tři dny byl nevěrnej s jinou - to mi přinese vo moc míň starostí, víme?"

Deveraux psát umí, o tom žádná. Kdyby ale ubrala na romantice a přidala na vykreslení historických kulis, bylo by to o moc lepší. Takto bohužel nemohu hodnotit víc než 3 hvězdami (spíše bych dala 2,5) a obávám se, že k této sérii se už do třetice nevrátím.

25.01.2020

Knížku jsem začala číst večer a skončila ráno. Je naprosto úžasná a zcela mě nadchla, takže jsem se od ní nemohla odtrhnout. Líbila se mi Reganina přeměna a Trevisovo ochranitelství a jeho “dvoření” nemělo chybu. To musí zahřát každou ženskou duši. Sama bych takového nebojácného hromotluka s trochu megalomanskými gesty chtěla mít doma. Trevis byl proste muž s velkém M a Regan se nenechala zostudit. Takže za mě veliká spokojenost a všem vřele doporučuji.

13.09.2017

Trochu lepšia ako prvý diel.

03.01.2017

Taky si myslím že je ze serie nejlepší.

05.11.2016

Moc krásně a poutavě napsané. Pro chvíle pohody ideální kniha.

14.10.2016

Moc krásné počtení plné vášně a lásky. Jude umí zaujmout.

10.08.2016

Celá trilogie o dámách je skvěle napsaná má šmrnc a vždycky se k těmto 3 knihám budu ráda vracet stojí za přečtení i za zakoupení do sbírky :) Jude Deveraux ví jak zaujmout.

18.10.2015

Tento díl série se mi líbil ještě víc než ten první. Z ošklivého káčátka vyroste krásná labuť, z uťápnuté dívky sebevědomá a hrdá žena, chlap jako hora, který se zamiluje, nedokáže rozumně myslet a je zaláskovaný každým kouskem svého srdce, jen tak se nedá, láska za to přeci stojí.