Jan Baťa: Známý neznámý
Pavel Hajný
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/434597/bmid_jan-bata-znamy-neznamy-u0v-434597.png
4
9
9
Setkat se s Janem Antonínem Baťou musel být opravdu zážitek. Dnes už může sotva kdo říci, že měl to štěstí. Svérázný Hradišťan, snad trochu hřmotný ale hudebně zdatný a vždy zábavný společník, jenž necestoval jinak, než s tahací harmonikou, opustil republiku, aby se do ní už po válce nevrátil. Mohl by - ale jen v roli obžalovaného v procesu za velezradu, které se nedopustil. A z níž byl očištěn, až teprve když už nebyl na světě. V této knize se dozvíme, co tomu předcházelo: od vraždy ševce, s níž začal celý příběh Baťů, přes učňovská léta u nevlastního bratra Tomáše, až k setkáním s lordem Runcimanem, Edvardem Benešem, ale i G?ringem, ale dalšími politiky rozhodujícími o Československu. Teprve pak začal i v Americe budovat nový Zlín. Nakonec však šel z jedné emigrace do druhé a v Brazílii začal znovu, už potřetí. A když to s botami nevyšlo, pustil se do kolonizace pralesa, jenž osídlil tisíci migrantů. Až konec života strávil soubojem se synovcem, jenž se až po tolika letech přihlásil o klíče k baťovskému království po otci. Kniha je skoro rukovětí jeho života a kromě dosud nepublikovaných fotografií i jeho vlastních statí přináší také dokumenty, pro něž byl odsuzován: pověstný plán na přesídlení republiky do Patagonie či dopisy, jež si nevyměňoval jen s bratrem, ale i spolupracovníky. Knih o Janovi už vzniklo víc, často je až obtížné se v nich vyznat. Tato jde někdy i napříč zužívaným uzancím. Je cestou, jak ho opravdu poznat a možná si ho i zamilovat - navzdory roli, do níž se dostal, jakkoliv někdy i vlastní vinou.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
životopisy, biografie Jan Antonín Baťa, 1898-1965
Autorovy další knížky
| 2015 |  Tomáš Baťa zblízka |
| 2010 | Marie Baťová – první dáma Zlína |
| 2020 |  Jan Baťa: Známý neznámý |
| 1969 |  Kde teče Tennessee |
| 1966 | Televizní hry |
Pro mě je Jan rozporuplná osobnost. Zatímto Tomáš byl ve všech směrech racionální chlap, Jan často podléhal snům a emocím, pod kterými jednal a asi ne vždy správně. K tomu se ze dne na den na něj navalilo řízení firmy a očekávání, že bude alespoň stejně tak schopný jako Tomáš, který ho na roli šéfa připravil opravdu dobře. A do toho válka.
Snad nejvíce problematický je jeho vztah k Benešovi a k jednoznačnému nevymezení proti nacismu. Snad v tom lavírování bylo něco víc, co stálo za to být na černé listině, což Beneš patrně z osobní pomstychtivosti aktivně podporoval. Na druhou stranu byl Janův vliv na Zlínskou fabriku po převodu akcií téměř nulový, takže tomu nerozumím, proč takové prohlášení neprovedl, byť třeba formálně.
Poválečná etapa je z celého příběhu nejsmutnější. Nejdříve ukradení zlínské fabriky svinskými komunisty, kteří dokonce usilovali o ukradení Baťových závodů ve všech ostatních zemích, což je fakt neuvěřitelné. Aby postupně celý závod rozkradli a dovedli postupně do bankrotu. K tomu obvinění o Janových stycích s nacisty, což se nikdy ničím nedoložilo, a na základě těchto nulových důkazů byl Jan odsouzen v nelegitimním procesu. Co dodat...
Brazilskou etapu už vnímám jako takový útěk od všeho, myšlenky přestěhování národa ať už kamkoliv vysloveně za bláznivé, ale na druhou stranu to asi odráželo to, co se v Janovi dělo. Snad trochu doufal, že když se lidi, kteří chtějí pracovat odstěhují dál od mocichtivých lidí či států, tak se věci vyřeší. Jenže je to trochu naivní představa, protože oba zločinecké režimy, nacismus i komunismus, tvoří vždy jen lidé, takže v Brazílii či kdekoli jinde, by byli dříve či později taky.
Pan Hajný podle mého odvedl hodně dobrou práci, neadoruje Jana a neprezentuje jednoduché pohledy. Navíc obsahuje odkazy na mnoho dalších zdrojů a popisuje i rozpory v těchto zdrojích, které už těžko někdo rozhodne, proto nevynáší žádné zjednodušené závěry nebo laciné soudy.