Jan Masaryk - Poslední portrét
Marcia Davenport
Marcia Davenportová měla možnost nahlédnout do zákulisí poválečné politické scény v Československu a asi nejlépe ze všech lidí věděla, co Jan Masaryk prožíval... ....Teprve v roce 1967 se Marcia Davenportová odhodlala uveřejnit vzpomínky na tragické období svého života,v zemi kterou milovala,po boku muže,který pro ni tolik znamenal. O dalších třiadvacet let později mohla konečně dát souhlas s tím,aby pravda o Janu Masarykovi byla zveřejněna i v Československu.... celý text
Literatura faktu Literatura česká Historie
Vydáno: 1991 , PanoramaOriginální název:
Too Strong For Fantasy, 1967
více info...
Přidat komentář
Zajímalo by mě, kdo dnes věří teorii o sebevraždě...
Sice jsem o tom v průběhu minulosti moc nepřemýšlela, ale v poslední době, co jsem sledovala badatelské šmejdění pana Mareše, se mi, tedy nejen jeho pohled na věc jeví jasně.
No a paní Davenport také nebyla daleko od pravdy...
Zajímaly mě informace o době i soukromí Jana Masaryka. Z knihy je cítit, že ho autorka měla ráda. Vzápětí jsem četla Případ Masaryk. Některé informace si skoro odporovaly.
Tak pěkně napsáno,s takovou láskou a citem a přitom neprozrazeno vše. Láska i k Praze a českým lidem....to vše he cítit z každé stránky.
Ke knížce jsem se dostala díky Chvále oportunismu a k té zase díky HHhH a Dva proti říši. Je to pro mě další kousek mozaiky k pochopení minulosti, ale čím víc vím nebo tuším, tím mě napadá více otázek.
Muselo být vzrušující žít v době, kdy se dějiny tolikrát pohnuly. Trochu mě mrzí, že z původního díla se překladu do češtiny dočkala jen jeho část. Osobní vzpomínky ženy, která se pohybovala v blízkosti politických špiček měnícího se světa a vše pozorovala svojí nemalou inteligencí a sepsala čtivým jazykem bychom si zasloužili.
Davenportové láska k Praze, Československu a Masarykovi jsou velice silné a krásně vyjádřené. Škoda, že to tenkrát nedopadlo jinak.
A jak už to tak bývá, po přečtení této knížky mi jich zase pár přibylo na seznamu k dalšímu čtení. "Údolí rozhodnutí" mám už v knihovně a jsem moc zvědavá; Mosty do Tel Avivu (díky komentáři níže) na seznamu k pořízení či vypůjčení.
V životě už jsem přečetl spoustu knih, ale nikdy žádnou, která by nabízela takový detailní pohled do duše jednoho člověka. Marcii Davenport se to v případě Jana Masaryka povedlo, a to přímo dechberoucím způsobem. Nutné je ocenit i její slovní zásobu a barvitá líčení jejích i Masarykových pocitů. Vylíčení vztahu k Praze je pak kapitolou samo o sobě.
Pro českého čtenáře je část pojednávající o Masarykovi nejpodstatnější, ale upřímně by mě zajímalo celé dílo Too Strong For Fantasy. Marcia Davenport se znala s řadou úžasných lidí, podle komentáře jedné ze čtenářek na Goodreads s Albertem Einsteinem či Katherine Hepburn.
Autorku fascinovala Praha, mě zase naopak způsob, jakým jsem k jejímu dílu přišel. Seznámil jsem se s ní v knize Mosty do Tel Avivu od Jiřího Šulce, která nabízí řadu dialogů mezi ní a Masarykem. Už v průběhu čtení její knihy mi bylo jasné, odkud Šulc čerpal, jelikož v Mostech skvěle popisuje Masarykovy myšlenky a rozpoložení. Když jsem pár týdnů po přečtení Mostů hloubal, co budu číst, narazil jsem v knihovně na Poslední portrét Jana Masaryka, který jsem nevědomky zdědil po babičce. Už kdysi jsem měl knihu v ruce, protože jsem si ji vzal od babičky domů, ale tehdy jsem absolutně neměl tušení, kdo Marcia Davenport je. Protože se ale zajímám o historii, věděl jsem, že bych si ji jednou rád přečetl. To bylo zhruba před 5-6 lety. Že k ní ale dojdu takto, by mě v životě nenapadlo.
Útlá knížka (100 stran) je jen částí z původního díla autorky Too Strong For Fantasy, ale pro českého čtenáře samozřejmě tím nejdůležitějším. Autorka se vyznává ke své lásce k Praze i našemu národu (to se hezky čte) a dává nám nahlédnout do svého vztahu s ministrem Janem Masarykem a tím i do tragických poválečných událostí vedoucích k jeho smrti. Knihu jsem přečetl vlastně dvakrát. Po prvním přečtení jsem zjistil, že vlastně nevím přesně kdo Jan Masaryk byl, proto jsem sáhl po díle pana Kosatíka Jan Masaryk - pravdivý příběh a mnohé z této knihy bylo po druhém čtení rázem jasnější.
Můj původní cíl bylo zjistit, jestli šlo o sebevraždu nebo ne. Teď mám dočteno a rozbřesklo se mi mnohem víc. Došlo mi, že je to vlastně jedno. Jan Masaryk se v mých očích stal symbolem lásky k vlasti, obětí a mučedníkem. A už není důležité, jak přesně se něco stalo, ale to, že jeho odkaz zasahuje srdce a přesahuje svůj vlastní stín.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2007 | Údolí rozhodnutí |
1991 | Jan Masaryk - Poslední portrét |
1992 | Údolí rozhodnutí I |
2000 | Láska v New Yorku |
1992 | Údolí rozhodnutí II |
Zajímavý pohled na tohoto politika, dozvěděla jsem se několik nových informací.