Jana Eyrová
Charlotte Brontë
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/170605/bmid_jana-eyrova-UEx-170605.jpg
5
4396
4396
Román Jane Eyrová, který patří ke klasickým dílům anglické literatury, je do značné míry autobiografický. Objevují se zde zkušenosti autorky z neveselého dětství i popis postavení ženy v tehdejší Anglii. Román poprvé vyšel v roce 1847, Charlotte Brontëová ho vydala pod pseudonymem, aby se vyhnula předsudkům, které v té době ženské autorky vyvolávaly. Román se dočkal okamžitého úspěchu a později i mnoha divadelních, filmových a televizních adaptací.... celý text
Přidat komentář
Jeden z klenotů anglické i světové literatury a plným právem. Nádherný příběh, který chytne za srdce. Jediné, co mi trochu vadilo a kvůli čemu nedávám 5 hvězd, jsou četné zdlouhavé a rozvláčné popisy, úvahy a někdy i dialogy.
Jana Eyrová je má oblíbená knížka. Milovala jsem i český seriál z roku 1972 s paní Martou Vančurovou a s panem Janem Kačerem a můj knižní přítel Elapheg mi ji víc než připomněl svým nádherným komentářem, moc děkuju.
Příběh, který je plný smutku, šílenství, beznaděje, ale je v něm i naděje a láska. Tuto knihu nelze jinak než doporučit.
Román z historie Anglie právem patří do klasické evropské literatury. Autorka zvolila poutavý námět a podařilo se jí nechat čtenáře nahlédnout do duše hlavních postav. Dílo je napsáno velice vznešeným způsobem.
(SPOILER) Kniha: Jana Eyrová je opravdu povedené klasicistní dílko. Je znát, že mravy, city, myšlení té doby před dvě stě lety provází celou knihu, což je dobře a také se nedivím, že královna Viktorie byla touto knihou nadšena. Je to opravdu poutavý příběh sirotka Jany Eyrové, která vyrůstá v rodině jako svěřenkyně paní Reedové, ale už od útlého dětství Jana zažívá ústrky a bezpráví. V internátní škole pak to ještě pokračuje, než nastane čas, kdy si Jana jako chudá žena bez prostředků a závazků bude muset hledat placené místo. To najde v panství pana Rochestera, kde se Jana stará o svěřenkyni pana Rochestera. Jana je sice chudá penězi, ale zato je to duševně velmi krásná, mladá žena s otevřeným srdcem a tak upoutá pozornost pana Rochestera, majitele panství. Vznikne mezi nimi velmi silné pouto a pro Janu i pro pana Rochestera nastává krásný čas lásky, který je ale přerušen tíhou strašného tajemství. Ve sňatku Jany a pana Rochestera stojí závažná morální překážka. Jana je nucena odejít a prožije si další bolesti na své další cestě, ale i radosti na své nové cestě. Nicméně zasáhne i osud a Jana se s panem Rochesterem znovu shledá za jiných okolností. Jak tento příběh dopadne, to už si sám přečti ,čtenáři. Jisté je, že se jedná o velmi pozoruhodné dílko, kde láska a přátelství a především morální kodex téměř každého normálního člověka té doby jsou popisovány autorkou nanejvýš vznešeně. Z knihy je i cítit autorčina vlastní zkušennost minimálně z popisu života a pocitů malé dospívající dívky, která si hledá místo ve světě, jakož i dospělé ženy, jež má mnoho vnitřních půvabů a vědomostí. Není to čtení na jeden den, ale je to láskyplný dramatický příběh v mnoha ohledech, který se právem řadí mezi démanty klasicistní literatury. Kniha se mi navíc hodí do ČV. Poslední třetinu knihy jsem už opravdu četl s velkým zaujetím a netrpělivě očekával, jaký konec autorka hlavním hrdinům knihy přichystala. Jasných pět hvězd a doporučení všem romantickým duším. :-)
Vysvětlete mi někdo, proč má většina z nás povinnou četbu v bublině odporu a nudy? :-) Jana Eyrová je úžasná kniha a já lituju, že jsem jí nepřečetla už dřív. Uznávám, že některá díla velikánů by mé sedmnáctileté srdce nezískaly, ale Jana Eyrová kdykoliv. Ach, pane Rochestere...
Zajímavé čtení.. Celou dobu mi přišla atmosféra poněkud ponurá. Příběh je to hezký, ale že bych měla touhu přečíst si jej znovu? To ani ne.. A už vůbec bych v té době nechtěla žít, jakkoli mi přijde dnešní doba bláznivá 8)
Tato kniha pro mě vždy bude mít zvláštní, tajemnou atmosféru doby dávno uplynulé, kterou se autorce podařilo slovy vykouzlit. Od té doby, co se Jana dostala do Thorfieldu, to postupně bylo víc a víc hezky strašidelné. Dětství Jany jsem četla jen jednou, a když se ke knize občas vracím, tak už to přeskakuji až k její cestě dostavníkem do nového domova.
Samozřejmě jsem film viděla dříve než jsem se ke knize vůbec odhodlala přiblížit. Velká chyba, krásné čtení.
Velice známý dojemný příběh o tom, jak životem těžce zkoušená sirota Jana se vzepře nepřízní osudu až nakonec najde lásku a štěstí. I když byl vícekrát zfilmován a sama jsem ho viděla v různých podobách, knihu jsem zatím nečetla. Je napsána velmi poutavě, s citem pro detailně ztvárnění situace, prostředí i myšlení postav. Vzhledem k době kdy vznikla klade trochu přehnaný důraz na potřebu přijímat veškerá utrpení a nespravedlnost s klidem a pokorou a vše omlouvat povahou člověka, která je buď od přírody dobrá nebo špatná.
Krásný příběh ideální na letní čtení do zahrady, autorka dokáže přenést atmosféru a krásu přírody do představivosti čtenáře. Použitý jazyk je krásný, miluji Jane Austen a Charlotte Brontë se jí rozhodně vyrovná.
Další skvost klasické literatury u které jsem měla "vroubek" nepřečteno
Filmové zpracování jsem viděla několikrát. Ale jak se říká kniha je lepší než film...
A zde to tak opravdu je. Krásná kniha která v sobě ukrývá tolik emocí a přesto není patetická, nebo nudná. Rozhodně jsem nečetla naposledy.
Asi bych nejdříve začala tím, že kniha měla 530 stran, takže cca o sto víc, než je zde uváděno. Jiná edice, jiný počet stran xd
První půlka knihy se četla velmi dobře, až jsem se divila. Čekala jsem něco úplně jiného. Všude jsem slyšela o tom, že Jana Eyrová je smutná až tragická kniha a že se to nečte nejsnáze. Ale tak tomu vůbec nebylo.
Ten začátek, kdy je Jana ještě dítě, se kterým není zrovna hezky zacházeno, je sice smutný a člověk z toho, jak se k ní lidé chovají, chytá vztek, ale dál už je to romantika.
Kniha pro mě neměla takové kouzlo jako třeba Pýcha a předsudek nebo Na větrné hůrce. Bylo to na mě moc přeafektované, smrtelně vážné. Jak už psal někdo níže, chybí tomu vtip, nadsázka... Postavy jsou prostě příliš dramatické. Kdybych nečetla jiné knihy z toho období, řeknu, že je to tou dobou, ale takhle...
Zhruba od poloviny mě to přestalo bavit. Začalo to připomínat mexickou telenovelu.
Ničemu nepomáhalo ani to, že Jana je naivní a za mě i dost hloupá. Některý věci jí nedocvakávají a když přijde na náboženství, tak si nechá nakukat kde co.
Konec můj dojem z knihy vylepšil, s tím, jak to skončilo, jsem spokojená :D
Co se mi moc líbilo, tak ty popisy přírody. Těch je tam hafo a pokud pro ně máte slabost stejně jako já, tak si je užijete.
Jsem ráda, že jsem knihu přečetla a doplnila si tak vzdělání. Abych ale pravdu řekla, čekala jsem víc. Za mě to moc nemá hlavní myšlenku, něco, co vám příběh má předat. Je to prostě romantika alá telenovela s hezkými popisy. Nic víc v tom nevidím.
Klasika všech klasik. I když některé pasáže se čtou poněkud obtížněji, o to víc jsem překvapená, že jsem to četla snad 2x jako náctiletá a nepřišlo mi to tenkrát jako náročné čtení. Po té spoustě let už jsem si toho spoustu z děje nevybavila. Například, že tam jsou strašidelné scény, konflikt (být či nebýt) milenkou a emancipované názory. Už se těším až se k ní po čase vrátím.
Nedočteno, nehodnotím hvězdami. Příliš afektovaný a smrtelně vážný romantický styl. Humor, ironie a nadhled zcela chybí. Trudnomyslné. Vracím se k Austenové.
“Život se mi zdá příliš krátký, než aby ho člověk promarnil hýčkáním záště, kterou vůči někomu pociťuje, a vrýváním si do paměti křivdy, kterou zažil.
“Proč bychom měli lpět na minulosti, když přítomnost je mnohem jistější - a budoucnost o tolik zářivější?
Tento příběh má v podvědomí většina z nás díky povinné školní četbě. Jenže utekl nějaký ten pátek, kdy jsem knihu četla a tak jsem si řekla, že se zapojím do této štafety a vyprávění si připomenu. Brzy jsem ale zjistila, že obsah si vůbec nepamatuji a vybavuji si stěží vztah Jany Eyrové s Edwardem Rochesterem. Takže pro mě bylo celkem překvapení dětství Jane a její život, než se dostala do Thornfieldu jako učitelka malé Adéle.
Vyprávění bylo místy na můj vkus zdlouhavé a podrobné. A i styl vyprávění a jazyk byl pro mě občas náročnější, ale k té době to patřilo. Stejně tak jsem párkrát nechápala chování Jane vůči Rochesterovi. Nicméně ve finále jsem ráda za možnost přečíst knihu po tolika letech znovu.
To je opravdový klenot literatury.
Mám moc ráda tuto knížku,. Ani filmové ztvárnění neník k zahození. Já dávám 5 hvězd a kdyby šlo dát víc , tak neváhám.
Ja viem, že ide o klasiku a že zrejme už každý vie o čom kniha pojednáva, avšak ja som to netušila. Nevedela som vôbec nič len, že ide o sirotka, ale nevedela som vôbec nič o hlavnej dejovej linke. Aby som si nechala okamih prekvapenia som si dokonca ani nečítala anotácia a preto som bola šokovaná tým príbehom ako sa vyvíjal. Viem, že u tej anglickej klasiky sa miestami dej vlečie a je to náročnejšie čítať, ale ak to prekonáte tak si uvedomíte ako sa doba mení a ako sa dvorí dnes. Jana predstavuje mladé dievča, ktoré sa životom nejako brodí, pretože nemá šťastné detstvo ani dospievanie. Napriek tomu zostáva veľmi milá a optimistická.
Klasika,která nikdy nestárne,stejně jako Pýcha a předsudek. Ze začátku mi bylo Jany líto,když na ní byli všichni zlí. Poté,co začala navštěvovat školu se její situace zlepšila,jenže začaly řádit nemoci a její nejlepší kamarádka Helena jí umřela. Líbilo se mi,jak učila malou Adélku a takové napětí mezi ní a panem Rochesterem. Samozřejmě předvídatelný konec,ale cesta plná útrap,než konečně jim nebude nic bránit v jejich štěstí a lásce.
Kdo by neznal příběh Jany Eyrové, přesto jsem se ke čtení knihy dostala, až teď a to jen díky čtenářské výzvě. Pravdou je, že do čtení jsem se pouštěla s nechutí, jakou si pamatuju ze základky, když šlo o povinnou četbu.
Zbytečně. Čtení jsem si užila, kapitoly svižně plynou a příběh není prodlužován rozpitváváním pocitů a zbytečnými popisy. Než jsem se nadála, tak byl konec. Moc hezké čtení.
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura viktoriánská doba venkovské romány romantika osudy žen sirotci zranění romány pro ženy
Tak jsem zjistila, že vlastně moc nečtu klasickou literaturu a tak se snažím to trochu dohnat. Nedávno jsem četla Pýchu a předsudek a teď jsem dočetla Janu Eyrovou. A musím říct, že u mne Jana Eyrová vyhrála. Příběh byl temnější, tajemnější... A ta romantika ve knize nebyla přímočará, hrdinka se musela ke šťastnému konci protrpět.
Mám ráda, když každý vezme svůj život do vlastních rukou, i když má někdy špatně rozdané karty. Což měla i Jana Eyrová. A u knihy jsem se nenudila, přestože některé pasáže byly rozvláčnější. Ale ocenila jsem bohatý jazyk, kterým byla napsána.