Jana Eyrová
Charlotte Brontë
Už půldruhého století fascinuje Jana Eyrová čtenářky i čtenáře a znalci si dodnes lámou hlavu, proč je tohle dílo tak oblíbené. Jak už to bývá u knih, které zůstávají stále živé, musí příběh obsahovat něco víc, než jen nečekané zvraty romantických epizod a dramatické prvky gotického románu. Čas odvál upjatost viktoriánské epochy a utišil skandálnost chování a názorů nevázané hrdinky, na jejíž obranu spisovatelka napsala: „Nepleťme si konvenci s morálkou!” Královna Viktorie byla ostatně knihou přímo nadšena. Tajemství velké a široce oblíbené literatury se nedá definovat, ale něco nám generace nadšených čtenářů přece jen prozradí. Uvědomujeme si, že čteme smyšlený příběh, přitom ale cítíme, že hlas vypravěčky je podivuhodně skutečný, emoce jsou opravdové a události výbušné. Proto zápas nezdolné a statečné hrdinky s její nelidskou opatrovnicí, krutými podmínkami v internátní škole a s tuhým sociálním řádem působí tak mocně. Prozrazuje autorčinu vlastní zkušenost, prožitek šikanované dívky po ztrátě rodičů. A nemějme autorce za zlé, že v jejím velkém epickém příběhu láska překoná krutá protivenství, nepřízeň osudu i tíhu strašného tajemství. „Myslíte si snad, pane Rochestere, že když jsem chudá, nenápadná a bezvýznamná, že nemám duši ani srdce?“... celý text
Přidat komentář


To bola teda,, jazda". Keby bola ešte zneužívaná tak je tam skutočne všetko. Toľko trápenia skoro ako skutočný život. Príbeh je zaujímavý nečakaný, postavy sú zvláštne ako to mám rada :) ale niečo mi bránilo sa do Jane Eyrovej vcítiť. Nedokázala som si nikoho obľúbiť, usmiať sa plakať - nič. Musím dať 5 hviezdičiek je to úžasná kniha mám voči nej úctu. Ale mne je vzdialená - skúsim o pár rokov :)


Tuto knihu jsem četla vždy, když jsem byla nemocná, což bylo v mládí velmi často. Nikdy mě neomrzela. A TV zpracování s Martou Vančurovou a Janem Kačerem pak bylo třešničkou na dortu.


Milujem Janu Eyrovú ! Taký príbeh lásky, odvahy, tajomna... Vzniklo toľko filmov, seriálov - to nebude náhoda :-D
Viktoriánske Anglicko to je moja slabosť.


Právě jsem dočetla tuhle knihu - četla jsem jí v angličtině ve zkrácené verzi. Chvíli mi trvalo, než jsem se do toho čtení dostala, protože číst knihu, v jiném jazyce než rodném, není úplně jednoduché. Od poloviny knihy se mi to četlo samo a moc se mi to líbilo! Určitě si tento příběh přečtu i celý v češtině!


Tu knihu miluji, četla jsem ji snad 5x.. nevím vlastně proč.. Je to v podstatě velmi fádní storka z doby viktoriánské Anglie, ale já ji budu číst pořád a pořád dokola.. Vždycky se mi po pár letech po ní zasteskne a já jí potřebuji znovu prožít..


Janu Eyrovou jsem četla už podruhé, věděla jsem, do čeho jdu, a její romanticky přepálené ingredience jsem snášela s trpělivostí jako nezbytnou daň za působivé popisy krajin a postavy, jimž v životě na něčem záleží.
Hrdinka mi k srdci ani napodruhé nepřirostla, dlouho jsem přemýšlela, jak svůj pocit vyjádřit slovy, nakonec mi pomohly zdejší komentáře. Hned ten první:
"Četla jsem tuto knihu v 18-ti, kdy jsem už měla pevné a jasné názory, a vyjádření autorky jako by bylo mým vlastním viděním věcí..."
Ano, je to "mladá" kniha. Jana má v sobě sebevědomí a sílu mládí, s jistou bezostyšností zkoumající, soudící a pronikající do osudů druhých. Také jsem takhle chytrá byla, zřejmě je to pro vývoj lidské bytosti nezbytné, ale nechtěla bych se do těch dob vracet.
Nemalé trampoty mi působil překlad. Samozřejmě Omega, bohužel v knihovně dlouhodobě jiné vydání dostupné nebylo, takže jsem se spokojila s vrabcem v hrsti. Dostalo se mi dost matoucího zážitku, velmi krásné a hladce plynoucí pasáže byly střídány gramatickými příšernostmi (vykíř), nesrozumitelnými větami a překladatelskými zhůvěřilostmi (John Křtitel), narazila jsem na dvě místa, v nichž pravděpodobně kus textu vypadl. A velice mě rušilo soustavné odřádkovávání přímé řeči po každé uvozovací větě, které vyvolávalo mylný dojem střídání mluvčích.
Nápadný nesoulad pozitiv a negativ překladu mě nutil pátrat (jinak jsem v tomto oboru ignorantka) a vypátrat, že pan Polák byl obviněn z plagiátorství a převzetí staršího překladu Jarmily Fastrové. Vykíř i John Křtitel zastupují zřejmě jeho vlastní umělecké vklady. Fuj.


Prvních 200 stran jsem se nemohla začíst, děj byl pro mě zdlouhavý a nudný. Pak se to však změnilo a prožívala jsem s Jane její pouť s napětím a přáním šťastného konce.


Klasika, přesto velmi čtivá. Zajímavé, jak jsou některé postavy (Eduard Rochester, Jan Křtitel) morálně šedé, kdežto jiné jsoi docela jasné dobré/špatné.


Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Milovala jsem pana Rotchestra a nenáviděla Johna Křtitele, to je to, co dělá požitek z dobré knihy, vyvolává pocity, které jen tak neutajíme.
P.S.: Hezky jsem si pobrečela


Krásný román, místy i trochu napínavý a strašidelný. Hezká starší čeština v překladu paní Fastrové z roku 1954. Místy delší popisy, ale jinak velice čtivé. Nejvěrnější filmové zpracování je jedenáctidílná britská minisérie z roku 1983 s T. Daltonem, kde se snažili dodržet fyzický vzhled postav, kostýmy i prostředí.


Rozsáhlý román v ich formě. Tři čtvrtiny jsem zhltla, pak jsem jen stěží louskala dlouhé věty.
O životě, víře, lásce hezké.
Citát:
"Zdá se jako vhodný cíl, že budu šťastná, a já budu šťastná."
Charlotte Brönteová je ode dneška oficiálně moje nejoblíbenější femistka.
A Jana jedna z nejsympatičtějších postav z romantické knihy, o které jsem kdy četla.
A řekněme si to narovinu: Tahle kniha je skvělá prostě celá.