Jana Eyrová
Charlotte Brontë
Vrcholný román čelní představitelky anglické romantické literatury, který se stal jedním z největších děl světové literární klasiky a čtenářsky stále velmi oblíbeným příběhem z viktoriánské éry. Jana, hlavní hrdinka románu, nepoznala rodičovskou lásku. Krutí příbuzní ji umístili do sirotčince, kde dívka strávila v nuzných podmínkách deset let, ale získala tu vzdělání. Zavržena rodinou své tety, téměř bez jediné spřízněné duše, ponižována až na samé dno lidské důstojnosti bigotními vychovateli, vyrostla zde v sebevědomou mladou ženu. Jako osmnáctiletá dostane práci vychovatelky na panství pana Rochestera a svitne jí naděje na lepší život. Majitel působí sice jako nerudný a zatrpklý morous, ale vyučovat jeho schovanku, Janu baví. Proto se rozhodne zůstat. Jenže dům skrývá mnohá tajemství a hrozby. Podivné rány, zoufalé výkřiky a strašidelný smích, které Jana v noci slýchá, rozhodně nejsou jen výplody její fantazie…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , Československý spisovatelOriginální název:
Jane Eyre, 1847
více info...
Přidat komentář
Prišla mi chuť na romantiku, knižnica zavretá, tak som siahla druhýkrát po Jane Eyrovej a krásne som si počítala :). Bahnila som si v nádherných opisoch, vo vnútornom svete charakternej hlavnej hrdinky, s ktorým nemám žiaden problém sa stotožniť, pri vývoji vzťahu Jany so svojráznym, ale sympatickým pánom Rochesterom, ako aj pri ich dialógoch v Thornfielde. Zaujímavé sú tiež vedľajšie postavy (pani Reedová a jej deti, učiteľky v Lowoode, Helenka, John so sestrami, pani Fairfaxová, Rosamund...), pri opise ktorých autorka precízne vykreslila typy.
Veľmi dobre mi to padlo v tieto dni, keď je všetko vôkol akosi naopak. Ale... čítať o čistej láske dvoch ušľachtilých ľudí (hoci vraj nepeknej ženy a zachmúreného, mrzutého muža), to sa dá vždy, pravda :).
Krásný, pomalý příběh, někdy moc popisný, ale tak nějak to k tomu patřilo. V dětství jsem viděla seriál, ale už jsem si z něj skoro nic nepamatovala, akorát postavu pana Rochestera - Timothy Daltona - a úplně jsem ho v knize viděla. Opravdu to stojí za přečtení!
Jana Eyrová je sice román, který už má svá léta, ale je velmi významným literárním dílem a má svým čtenářům co nabídnout i v dnešní době. TAKŽE pokud toužíte po romantickém příběhu bez plytkých vztahů, který není ani předvídavý, ani plný klišoidních scén a jste žena, mohu Janu Eyrovou vřele doporučit :)
Krásná kniha, kterou lze číst opakovaně a neomrzí. Prostě klasika. Četla jsem ji už před lety a teď se ji zase chystám přečíst.
Ústrky, ponižování, nezdolnost, víra a osudová láska... prostě úžasná knížka o úžasné dívce. Myslím, že ten Janin charakter a zásadovost v rozhodování ji nakonec přivedly k tak hlubokému vztahu. Tohle není červená knihovna, jak mnozí píší, to by bylo k autorce nespravedlivé a povrchní, tady se zrodil románový skvost, který ani po 170 letech nenudí.
Příjemná klasika, kterou jsem kdysi četla jako povinnou četbu, posléze poslouchala jako mluvené slovo a nyní opět sleduji českou seriálovou podobu (starou téměř padesát let).
Vše krásné :-)))
Anglická klasika z poloviny 19. století. Krásný román o dívce, která prožila těžké dětství a mládí v sirotčinci, našla si práci, zamilovala se do zámožného muže..... Ač tahle dějová linka působí jako pohádka, tak samotný příběh pohádkou není. Autorka mimo jiné poukazuje také na postavení ženy v tehdejší době a viktoriánské společnosti a snaží se hlavní hrdinku čtenářům přiblížit jako dívku, která zraje a stává se z ní samostatná a sebevědomá žena, která odejde od muže, kterého tolik milovala. Smutné, ale krásné. Takový bývá i sám život.
Síce pre ženy, ale zaujal ma jazyk tej doby a hlboké myšlienky. Rozjímania so svojou dušou, sledovanie správania myslenia, pocitov, rovnováha medzi nimi - zaujímavé čo do hĺbky. Pre povrchných ľudí dnešnej doby - ťažké čítanie.
Moje srdcová záležitost, ale dá se pochopit, protože nejsem jediná ;)
Kniha je zkrátka úžasná. Kolikrát jsem ji četla, už bych nespočítala. Mnohokrát. A zcela určitě se k ní ještě někdy vrátím.
Jana mě fascinovala od začátku, její boj o místo v životě, její čistota, láska, dobrota, její pohled na svět, který se neměnil ani tváří v tvář bezpráví, její víra, naděje, její otevřené srdce, které nabízela a neochvějně dávala v sázku...
A kdo by nemiloval pana Rochestera? ;)
Prožívala jsem ten příběh stokrát, tisíckrát a nikdy mi nezevšedněl, nikdy mě nepřestalo bavit sledovat, jak jeden druhému propadá, jak k sobě opatrně, s obavou, hledají cestu, jak jeden druhého tajně obdivuje, jak pro sebe žijí, jak by pro sebe umřeli...
Neopakovatelný příběh, který se v našich životech stále opakuje. A možná proto se k němu pořád vracíme.
Kniha byla velice čtivá,prostě skvěla,děj je zajímavý stejně jako hlavní hrdinka Jane a pan Rochester.
Doporučuji,aby si ji každý přečetl.
Ke knize jsem se dostala až na střední škole a jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Vím, že pro nás čtenáře tam byli ohrané situace, ale v té době se na to dílo koukalo jinak, dřív ta literatura vypadala jinak, proto ta kniha mě oslovila a vůbec mi nevadily ty situace, spíš naopak, byla jsem ráda, že tam jsou. Já si tu knihu užila a prožívala tu lásku společně s nimi
Už chápu, proč je to tak oblíbené a to i napříč staletími. Klasická červená knihovna, akorát z jiné doby a podle diktátu tehdejších společenských poměrů. Zkrátka obyčejná romantarna se vznešenějším jazykem, to se musí nechat. Kniha jako taková je nudná, zdlouhavá, dětství hrdinky typické, ohrané a jeji vyvolený absolutně nesympatický a povýšený. Všechny loudave popisné části jsou alespoň dobře jazykově vystavěné, o rozhovorech hl. hrdinů se to bohužel říct nedá. Absolutní zklamání. Preskakano, nedocteno. Na Větrné hůrce to bylo mnohem lepší, záživné a i drsnější čtení!
Janu Eyrovou jsem poprvé spatřila ve filmu a seriálu, její příběh mě natolik upoutal, že jsem se rozhodla zjistit její pravou podstatu, tím že si přečtu knihu.
Knižní zpracování mě nezklamalo, naopak mě více seznámilo s psychikou postav a občas jsem je musela srovnávat s filmy a seriály.
Přestože jsem věkově k Janě, její pocity a nálady jsem si nedokázala často úplně vysvětlit. Byly chvíle kdy jsem s ní nesouhlasila a jindy jsem ji litovala či snad se usmívala nad tím, jak byla bláhová.
Ano, byla bláhová, ale která zamilovaná dívka není?
Tuto knihu jsem četla ve stejné době jako Na větrné hůrce, takže se neubráním srovnání. Za mě bylo toto povedenější dílo. Sympatičtější postavy (o hodně), jejichž trápení jsem dokázala lépe prožít. Pro mě milejší a hezčí prostředí. Někdy až moc zdlouhavé dialogy, nepřímé, postavy pořád odbíhají od tématu a vlastně si celkově nic neřeknou.. to však k těmto románům asi patří, akorát na mě je to až moc románové.
Román sedl mé romantické povaze. Patří mezi podmanivé příběhy už léta, protože to byla první nedětská kniha, kterou jsem ve svém životě přečetla. Líbí se mi i gotické, psychologické a realistické prvky (tajemné postavy a nejdříve těžko vysvětlitelné události, neduhy tehdejší společnosti), i když je příběh trochu zidealizovaný a převládá v něm romantický základ, tedy láska majitele panství k chudé, nepříliš krásné vychovatelce. Jana je důstojná, chytrá (a ví o tom tím zdravým způsobem), tudíž jí neschází hrdost a vlastní názory, i když si musí být vědomá své nedokonalosti. Postava budí respekt i přes svojí tvrdohlavost a je charismatická nejenom díky chování, důvtipu a osobnostním rysům, jako je síla, samostatnost a spolehlivost, ale hlavně díky postoji, s kterým řeší životní výzvy. (Jediné, co se mi nelíbilo, bylo to, že dobře placené, poměrně nenáročné místo, kde s ní bylo ze strany zaměstnavatelů dobře zacházeno, chtěla po dvou letech z podivného rozmaru opustit, protože změna je život a začínala se na pěkném panství nudit, viz část, kde si podává inzerát na jiné místo. Potom všem, co jinde zažila za ústrky, by chtěla jít do nejistoty? Tehdy ještě nevěděla, že R. je zadaný, takže v tom nebylo morální gesto).
Se svým protějškem je navíc naladěná na stejnou vlnu a jiskra mezi ní a Rochesterem se přenáší na čtenáře. Nevšední Rochester má též vnitřní kouzlo, dobře se doplňují a jejich rozhovory jsou kořením beztak dobré knihy. Milují se a chrání navzájem a tak to má ve vztahu být. Líbily se mi všechny postavy, i ty negativnější, všechny jsou popsány dobře nebo je alespoň dobře naznačený jejich charakter.
Román stejně jako četná filmová zpracování vytváří podmanivou, tajuplnou náladu, místy až s decentně hororovým, jindy psychologickým nádechem.
Nebudu se pouštět do nějakého rozboru, který by měl jít dál, než co kniha prvoplánově nabízí. Napsala jsem to, jak knihu převážně cítím a zbytek raději nechám literárním slovníkům.
V každém životním období si čtenář může všímat jiných prvků a ty vyzdvihovat. Třeba knihu za čas uvidím zase jinýma očima. Knížku mám ve své knihovně hned ve dvou překladech a vydáních.
Nemám ráda čistě bílé hrdiny a přílišná mravokárnost mi vadí, u Jany Eyrové to ale nějak naplatí. I když je až moc vzorná a „zlobí“ jen, když už vážně není zbytí, dokázala jsem s ní znovu projít celým románem a držet jí palce (a ještě si to užít!).
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura viktoriánská doba venkovské romány romantika osudy žen sirotci zranění romány pro ženy
To je tak krásná kniha!!! Barvité, neuvěřitelně slovně bohaté, pomalé, zároveň však poutavé vyprávění neskutečně romantického příběhu. Tohle je opravdu literární skvost. Tak překrásné čtení jsem vůbec nečekala.