Jana Eyrová
Charlotte Brontë
Vrcholný román čelní představitelky anglické romantické literatury, který se stal jedním z největších děl světové literární klasiky a čtenářsky stále velmi oblíbeným příběhem z viktoriánské éry. Jana, hlavní hrdinka románu, nepoznala rodičovskou lásku. Krutí příbuzní ji umístili do sirotčince, kde dívka strávila v nuzných podmínkách deset let, ale získala tu vzdělání. Zavržena rodinou své tety, téměř bez jediné spřízněné duše, ponižována až na samé dno lidské důstojnosti bigotními vychovateli, vyrostla zde v sebevědomou mladou ženu. Jako osmnáctiletá dostane práci vychovatelky na panství pana Rochestera a svitne jí naděje na lepší život. Majitel působí sice jako nerudný a zatrpklý morous, ale vyučovat jeho schovanku, Janu baví. Proto se rozhodne zůstat. Jenže dům skrývá mnohá tajemství a hrozby. Podivné rány, zoufalé výkřiky a strašidelný smích, které Jana v noci slýchá, rozhodně nejsou jen výplody její fantazie…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , Československý spisovatelOriginální název:
Jane Eyre, 1847
více info...
Přidat komentář
Krásná kniha. Viděla jsem i film a i přesto že se mi vůbec nelíbil jsem knihu přečetla a jsem spokojena. Myslím že Jana Eyrová je jedna z největších knižních hrdinek . Naprosto jsem hltala když se nebála vyjádřit svuj názor byla prima a klidna. .....Určitě knihu nečtu naposled
Kniha mého srdce, velká láska už od doby, kdy mi bylo -náct. Mohla bych toho napsat tolik... a přesto se mi slov nedostává.
Část, která se zabývá Janiným dětstvím je mi blízká svojí realističností a syrovostí podanou bez větších příkras. U jejího dalšího osudu se hezky romanticky sní. Přitom je to inteligentní kniha pro ženy, neokázalá a půvabná.
Charlotto, touto knihou jsi mě prostě dostala. A koho taky ne, že ano?
Charlotte Brönteová je ode dneška oficiálně moje nejoblíbenější femistka.
A Jana jedna z nejsympatičtějších postav z romantické knihy, o které jsem kdy četla.
A řekněme si to narovinu: Tahle kniha je skvělá prostě celá.
To bola teda,, jazda". Keby bola ešte zneužívaná tak je tam skutočne všetko. Toľko trápenia skoro ako skutočný život. Príbeh je zaujímavý nečakaný, postavy sú zvláštne ako to mám rada :) ale niečo mi bránilo sa do Jane Eyrovej vcítiť. Nedokázala som si nikoho obľúbiť, usmiať sa plakať - nič. Musím dať 5 hviezdičiek je to úžasná kniha mám voči nej úctu. Ale mne je vzdialená - skúsim o pár rokov :)
Tuto knihu jsem četla vždy, když jsem byla nemocná, což bylo v mládí velmi často. Nikdy mě neomrzela. A TV zpracování s Martou Vančurovou a Janem Kačerem pak bylo třešničkou na dortu.
Milujem Janu Eyrovú ! Taký príbeh lásky, odvahy, tajomna... Vzniklo toľko filmov, seriálov - to nebude náhoda :-D
Viktoriánske Anglicko to je moja slabosť.
Právě jsem dočetla tuhle knihu - četla jsem jí v angličtině ve zkrácené verzi. Chvíli mi trvalo, než jsem se do toho čtení dostala, protože číst knihu, v jiném jazyce než rodném, není úplně jednoduché. Od poloviny knihy se mi to četlo samo a moc se mi to líbilo! Určitě si tento příběh přečtu i celý v češtině!
Tu knihu miluji, četla jsem ji snad 5x.. nevím vlastně proč.. Je to v podstatě velmi fádní storka z doby viktoriánské Anglie, ale já ji budu číst pořád a pořád dokola.. Vždycky se mi po pár letech po ní zasteskne a já jí potřebuji znovu prožít..
Janu Eyrovou jsem četla už podruhé, věděla jsem, do čeho jdu, a její romanticky přepálené ingredience jsem snášela s trpělivostí jako nezbytnou daň za působivé popisy krajin a postavy, jimž v životě na něčem záleží.
Hrdinka mi k srdci ani napodruhé nepřirostla, dlouho jsem přemýšlela, jak svůj pocit vyjádřit slovy, nakonec mi pomohly zdejší komentáře. Hned ten první:
"Četla jsem tuto knihu v 18-ti, kdy jsem už měla pevné a jasné názory, a vyjádření autorky jako by bylo mým vlastním viděním věcí..."
Ano, je to "mladá" kniha. Jana má v sobě sebevědomí a sílu mládí, s jistou bezostyšností zkoumající, soudící a pronikající do osudů druhých. Také jsem takhle chytrá byla, zřejmě je to pro vývoj lidské bytosti nezbytné, ale nechtěla bych se do těch dob vracet.
Nemalé trampoty mi působil překlad. Samozřejmě Omega, bohužel v knihovně dlouhodobě jiné vydání dostupné nebylo, takže jsem se spokojila s vrabcem v hrsti. Dostalo se mi dost matoucího zážitku, velmi krásné a hladce plynoucí pasáže byly střídány gramatickými příšernostmi (vykíř), nesrozumitelnými větami a překladatelskými zhůvěřilostmi (John Křtitel), narazila jsem na dvě místa, v nichž pravděpodobně kus textu vypadl. A velice mě rušilo soustavné odřádkovávání přímé řeči po každé uvozovací větě, které vyvolávalo mylný dojem střídání mluvčích.
Nápadný nesoulad pozitiv a negativ překladu mě nutil pátrat (jinak jsem v tomto oboru ignorantka) a vypátrat, že pan Polák byl obviněn z plagiátorství a převzetí staršího překladu Jarmily Fastrové. Vykíř i John Křtitel zastupují zřejmě jeho vlastní umělecké vklady. Fuj.
Prvních 200 stran jsem se nemohla začíst, děj byl pro mě zdlouhavý a nudný. Pak se to však změnilo a prožívala jsem s Jane její pouť s napětím a přáním šťastného konce.
Klasika, přesto velmi čtivá. Zajímavé, jak jsou některé postavy (Eduard Rochester, Jan Křtitel) morálně šedé, kdežto jiné jsoi docela jasné dobré/špatné.
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura viktoriánská doba venkovské romány romantika osudy žen sirotci zranění romány pro ženy
Další návrat do mládí, tady vyvolaný dodatečným plněním starších ročníků výzev (nejoblíbenější kniha mé mámy). Měla jsem audioverzi, namluvení bylo povedené, ke knize se hodilo. Stejně jako dřív jsem byla unesená příběhem, ale přece jenom, jak jde čas a člověk má mnohem víc odžito i načteno, na plný počet už to nestačí. Dětství Jany popsáno brilantně, druhá část je na mě až příliš romantická, což už moc ve svém věku nemusím. A nemusím také zpracování s Kačerem, dodnes z něho na mě padá splín. Takže nostalgické ****.