Janáček – Hukvaldy
Josef Sudek
https://www.databazeknih.cz/img/books/71_/71117/janacek-hukvaldy-71117.jpg
5
4
4
Soubor fotografií, zmocňujících se výtvarnou řečí rodného kraje, a tím i života a díla českého hudebního skladatele a hudebního teoretika, je dílem zasloužilého umělce a milovníka Janáčkovy hudby. Citáty ze skladatelova literárního díla tvoří legendu k uměleckým snímkům. Předml. naps. a citáty z lit. díla Leoše Janáčka vybral Jaroslav Šeda. Předml. a seznam fot. příl. do něm. přel. Adolf Langer a do angl. Y. Šebesťáková.... celý text
Přidat komentář
Další obrazovo-cestopisný úlovek z hudebního oddělení městské knihovny na Mariánském náměstí, u kterého si člověk ještě před otevřením říká, že nemůže být špatný. To spojení Janáčkovy milované krajiny a autora s jeho “kouzelnickou skříňkou“, jak píše muzikolog Jaroslav Šeda (1925-1993) v úvodu, mluví samo o sobě, ne?! // Čeká vás celkem 124 černobílých snímků, rozměrově větších a ještě větších, stačí rozložit stránky…. Uvidíte Janáčkův rodný dům, pracovnu, hrob jeho otce, lesy, řeku, hory, nebe a také hospodu „U Harabiša“. // Dávám maximální počet hvězdiček. Vhodné pro osmou, jedenáctou, patnáctou či šestnáctou příčku letošní čtenářské výzvy.
--------------------------------------------------------------------------
CITÁT:
Jeden však neuspokojí.
Autorovy další knížky
| 1959 |  Praha panoramatická |
| 1956 | Fotografie |
| 1988 | Jakou barvu má domov |
| 2001 | O sobě |
| 1999 | Smutná krajina |
Sudkovým fotografiím nelze dát jiné než nejvyšší hodnocení. Tahle kniha ale nabízí nejen estetický zážitek ze Sudkových fotek (a pár informací o Leoši Janáčkovi), ale také možnost zajímavého srovnání, zvláště pro ty, kteří Hukvaldy a kraj kolem nich dobře znají. Sudek a další fotografové v jeho době to měli z určitých hledisek složitější, z jiných zase jednodušší než dnešní fotografové. Fotografické přístroje byly veliké, bez stativu se neobešli, pokud chtěli záběr z větší blízkosti, museli se k objektu fyzicky přiblížit. O kvalitě fotografie bylo rozhodnuto hned v okamžiku jejího pořízení, později byly možné jen mírné úpravy světla a stínů při vyvolávání, případně ořez snímku. Fotografický materiál byl drahý a zpracování pracné, takže si nad každým snímkem museli pořádně zapřemýšlet, než zmáčkli spoušť. Dnešní možnosti fotografů, ať už při samotném fotografování (libovolný počet snímků téhož objektu, využití zoomu atd.) nebo při případných pozdějších úpravách, jsou nepřeberné, někdy možná až paralyzující. Na druhé straně ale Sudek a jeho současníci měli mnohem čistší motivy, krajina, vesnice, interiéry byly malebnější, záběry jim nekazil šum v podobě sloupů vysokého napětí, automobilů, paneláků, odpadků, turistických davů. Právě to je krásně vidět v této publikaci.