Josef Sudek

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1896 - 1976

Populární knihy

/ všech 21 knih
Zátiší
Zátiší
Jakou barvu má domov
Jakou barvu má domov
Prales Mionší
Prales Mionší
Svatý Vít
Svatý Vít

Nové komentáře u knih Josef Sudek

Jakou barvu má domov Jakou barvu má domov

„Pěkná kniha, která může sloužit i jako jakýsi odrazový můstek k poznávání našich významných fotografů – tedy zpravidla už nežijících. Kromě těch známých, jako je Drtikol, Funke, Sudek, Ságl nebo Saudek, tu mají svůj malý fotografický vzorek i autoři, jejichž jména mi zatím byla utajena. A marné není vidět ani fotografie z úplných počátků tohoto oboru, u nichž často autor ani není znám. Trochu mi chybí průvodní text, který by poskytl aspoň trochu fundovanější pohled na vývoj krajinářské fotografie u nás. Takhle si člověk musí vystačit s vlastními dojmy. Stručný komentář je jen na konci knihy a k tomu medailonky zastoupených fotografů. Mezi jednotlivé kapitoly pak jsou vloženy verše různé kvality, časem už poněkud stereotypní; tenhle prvek mě v knize tedy moc neoslovil a spíše působil rušivě.“... celý text
— Taťka Hraboš

Janáček – Hukvaldy Janáček – Hukvaldy

„Další obrazovo-cestopisný úlovek z hudebního oddělení městské knihovny na Mariánském náměstí, u kterého si člověk ještě před otevřením říká, že nemůže být špatný. To spojení Janáčkovy milované krajiny a autora s jeho “kouzelnickou skříňkou“, jak píše muzikolog Jaroslav Šeda (1925-1993) v úvodu, mluví samo o sobě, ne?! // Čeká vás celkem 124 černobílých snímků, rozměrově větších a ještě větších, stačí rozložit stránky…. Uvidíte Janáčkův rodný dům, pracovnu, hrob jeho otce, lesy, řeku, hory, nebe a také hospodu „U Harabiša“. // Dávám maximální počet hvězdiček. Vhodné pro osmou, jedenáctou, patnáctou či šestnáctou příčku letošní čtenářské výzvy. -------------------------------------------------------------------------- CITÁT: Jeden však neuspokojí.“... celý text
— milamarus

O sobě O sobě

„Při čtení předmluvy jsem si říkala, že jsem asi šlápla vedle, že to nebude knížka pro mě. Ale samotný rozhovor mě strašně bavil. Nejen proto, že jsem se něco dozvěděla o člověku, o kterém jsem ani nevěděla, že existoval. Nejen proto, že jsem si uvědomila, že fotografování v jeho začátcích byla těžká dřina a hlavně alchymie a díky tomu se na staré fotky budu už vždycky dívat jinýma očima. Ale také mě čtení donutilo častokrát hledat na internetu další a další informace o věcech a hlavně lidech, kteří jsou v knize zmíněni a tím jsem se obohatila o spoustu poznatků z oblasti fotografie, malířství a umění vůbec. Samotný pan Sudek mě jako člověk okouzlil. Na první pohled člověk úplně obyčejný, nezajímavý, jadrně se vyjadřující...ale z jeho vyprávění je cítit, jak inteligentní a citlivý byl, pracovitý, velice pokorný a skromný, s ohromnou láskou k umění. Díky čtenářské výzvě, že jsem ho mohla aspoň trošku poznat.“... celý text
— p.stranska

Pražský chodec Pražský chodec

„Velice lyrické. Praha je zde zcela nepochybně v hlavní roli, až jsem skoro toto město, které obecně nemám moc rád, vzal na milost. Spíš to probouzí nějakou simulovanou nostalgii nad dobami, kdy v Praze nebylo víc cizinců než Čechů a opravdoví Pražané žili v centru, a ne jen na okraji. Tuto dobu jsem samozřejmě nikdy nezažil, a je mi to líto. Prvorepubliková Praha musela být úplně jiná než ta dnešní. Bohužel je to napsané pro dobu, kdy to vzniklo. Obávám se, že autor používá odkazy, citace a narážky, které současný čtenář nepostřehne, není-li náhodou znalcem surrealismu nebo výborným historikem. Fotografie Josefa Sudka mi tam, bohužel, vůbec neseděly. Nejsou zřetelné, nevztahují se vůbec k "ději", k Nezvalovu popisu a procházkám. Nejsou ani popsané a nelze určit, co je foceno.“... celý text
— Claudius

Pražský hrad – výtvarné dílo staletí Pražský hrad – výtvarné dílo staletí

„Perla.“
— Pebra

Přejít na knížky autora