Japonskem s otevřenou pusou
Jiří Mára
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38885/japonskem-s-otevrenou-pusou-38885.jpg
5
24
24
Zajímavé vyprávění o třítýdenní cestě po Japonsku, které autor uskutečnil s celou rodinou - manželkou, dcerou a zdravotně postiženým synem.
Přidat komentář
Rodinu pana Máry velice, velice, velice obdivuji!!!!!! Jak dokázali to, že i s postižením se dají zažít velké sny, které Jirka snil.Navíc mám to štěstí je poznat osobně, jelikož k nám do školy jezdí přednášet. Na jejich přednášky se vždy moooooooc těším, jelikož to prokládají fotkami, všichni něco řeknou a je to moc zajímavé. Mám tuhle rodinu moc ráda. Knížky jsme dostávali na druhém stupni k ředitelským pochvalám ,mám doma tři, tuhle,Ve stopách vikingů a letos Afriku. Na Afriku se teprve chystám, ale už se moc těším!!!
Je však škoda, že teď už jsou jen tři :-(((((
Všechny knihy "od rodiny Márovic" by měli číst lidé pro inspiraci v těžkých chvílích pro jejich překoná(vá)ní. Neztrácet optimismus, i když životní karty nepadly příliš dobré.
Obdivuhodný cestovatelský příběh české rodiny s postiženým synem. Nejprve jsem četla první knihy z Nového Zélandu a jako třetí t uhle o Japonsku. Zatím se mi líbí nejvíc, je úžasné co všechno všichni zvládnou procestovat, ochutnat a objevit :). Cestování s vozíčkářem je náročné (i když zdá se, že v Japonsku oproti nám pohodlné a se servisem) a můj obdiv patří Jirkovi ml. za to, že to bez reptání zvládá, i ostatním.
Velmi dobře se četlo zejména o jídle a o tom, jak to chodí v japonské rodině. Určitě doporučuji, ale pozor, hrozí, že dostanete chuť Japonsko navštívit :)).
P.S ke knize patří i pěkné CD, které stojí za shlédnutí
Autorovy další knížky
| 2005 |  Nový Zéland - země protinožců |
| 2009 | Japonskem s otevřenou pusou |
| 2007 | Nový Zéland: Návrat k protinožcům |
| 2010 | Ve stopách Vikingů |
| 2008 | Na vozíku na rovníku |
Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy a opravdu doporučuji všem, kteří, stejně jako já, zas tak moc cestopisy nemusí. Připadala jsem si, jako by mi kamarád vyprávěl o cestě se svou rodinou za poznáním exotického Japonska. Naprosto neformální cestou jsem se dozvěděla nejen o pamětihodnostech země, ale i o životě běžných lidí a jako bonus - to vše očima Čecha, takže i srovnání, jak to chodí u nás. Docela rodině jejich zážitky závidím, ale především jim je přeju, vždyť je obdivuhodné, jak Jirkovi umožňují zažít to, co naprostá většina z nás nikdy nezažije. Rozhodně se dalším vyprávěním o cestách rodiny Márových nebudu vyhýbat a s chutí s nimi budu cestovat.